21. 9. 1920: První číslo Rudého práva

21. 9. 1920: První číslo Rudého práva

Před téměř sto lety vyšlo první číslo deníku Rudé právo, které bylo v době svého počátku ústředním orgánem levice sociální demokracie. Hlavním tiskovým orgánem KSČ se titul stal až v květnu 1921, kdy se také ze sociální demokracie vyčlenili komunisté jako samostatná strana. Prvním šéfredaktorem Rudého práva byl Bohumír Šmeral.

Číst dále

18. 9. 1941 Chlebíčková aféra

18. 9. 1941 Chlebíčková aféra

Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš byl nucen přijmout 18. září 1941 tzv. aktivistickou sedmičku novinářů sestávající z Karla Lažnovského (České slovo), Emanuela Vajtauera (Večerní České slovo), Vladimíra Krychtálka (Večer), Jaroslava Křemene (Telegraf), Karla Wernera (Polední list), Vladimíra Ryby (Národní práce) a Václava Crhy (Národní politika). Tito novináři se dali do služeb nacistického režimu, psali propagandistické texty a sympatizovali s Německem.

Číst dále

14. -21. 9. 1941: Bojkot protektorátního tisku

14. -21. 9. 1941: Bojkot protektorátního tisku

Jedna z nejlépe organizovaných protinacistických kampaní protektorátního období se zaměřila na vyjádření odporu vůči oficiálnímu tisku a informacím, které v něm Němci uveřejňovali. Na základě výzvy českého vysílání BBC, které bylo hlavním organizátorem, si nikdo neměl ve dnech od 14. do 21. září koupit, číst ani půjčit noviny.

Číst dále

10. 9. 1928: První vydání Expresu

10. 9. 1928: První vydání Expresu

Jednalo se o titul z vydavatelství Tempo, za kterým stál Jiří Stříbrný, jeden z “mužů 28. října”. Svou tiskovou společnost založil v roce 1926 a zaměřil ji na vydávání bulvárních titulů, ve kterých se často opíral do politiků, prezentoval své politické názory a neváhal se pustit ani do kritiky hlav státu, nejdříve T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Na rozdíl od své politické kariéry byl Stříbrný jako vydavatel komerčně úspěšný.

Číst dále
1 2 3