Na začátku 90. let se začala na českém trhu objevovat nová periodika. Jedním z nich byl i list Špígl, který poprvé vyšel 1. října roku 1990.
Číst dále1. 10. 1990 – První číslo Špíglu, prvního porevolučního bulváru
Kalendárium
23. 9. 1938 – Zákon o mimořádných opatřeních
Hrozba spojená s rostoucí mocí Hitlera a nacistického Německa se projevila také v mediální praxi. Zákon o mimořádných opatřeních, schválený v roce 1920, vstoupil v platnost 23. 9. 1938.
Číst dále18. 9. 1941 Chlebíčková aféra
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš byl nucen přijmout 18. září 1941 tzv. aktivistickou sedmičku novinářů sestávající z Karla Lažnovského (České slovo), Emanuela Vajtauera (Večerní České slovo), Vladimíra Krychtálka (Večer), Jaroslava Křemene (Telegraf), Karla Wernera (Polední list), Vladimíra Ryby (Národní práce) a Václava Crhy (Národní politika). Tito novináři se dali do služeb nacistického režimu, psali propagandistické texty a sympatizovali s Německem.
Číst dále14. -21. 9. 1941: Bojkot protektorátního tisku
Jedna z nejlépe organizovaných protinacistických kampaní protektorátního období se zaměřila na vyjádření odporu vůči oficiálnímu tisku a informacím, které v něm Němci uveřejňovali. Na základě výzvy českého vysílání BBC, které bylo hlavním organizátorem, si nikdo neměl ve dnech od 14. do 21. září koupit, číst ani půjčit noviny.
Číst dále10. 9. 1928: První vydání Expresu
Jednalo se o titul z vydavatelství Tempo, za kterým stál Jiří Stříbrný, jeden z “mužů 28. října”. Svou tiskovou společnost založil v roce 1926 a zaměřil ji na vydávání bulvárních titulů, ve kterých se často opíral do politiků, prezentoval své politické názory a neváhal se pustit ani do kritiky hlav státu, nejdříve T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Na rozdíl od své politické kariéry byl Stříbrný jako vydavatel komerčně úspěšný.
Číst dále