Stovky fact checkerů z celého světa se pod záštitou organizace The International Fact-checking Network (IFCN) už od ledna pokouší vyvracet mýty týkající se viru COVID-19. Podle slov jejich mluvčí se jedná o vůbec nejnáročnější výzvu, které musel fact-checking zatím čelit.
„Je neuvěřitelné, co dokáže kombinace paniky a nedostatku informací udělat s našimi mozky a schopností oddělit fakta od fikce. COVID-19 je asi největší výzva, které museli fact checkeři kdy čelit,“ uvedla pro Reuters Institute Cristina Tardágiula z IFCN, která je zároveň i koordinátorkou nově vzniklé iniciativy #CoronaVirusFacts Alliance. Sdružení, které spojuje více než stovku fact checkerů z 60 různých zemí, od ledna vyvrátilo více než 1 500 dezinformací souvisejících s koronavirem. Všechny je možné vyhledat v unikátní databázi na stránkách oragnizace Poynter Institute, která zastřešuje IFCN i #CoronaVirusFacts Alliance.
Misinformace, tedy nevědomky šířené nepravdivé informace, týkající se COVID-19 jsou podle údajů #CoronaVirusFacts Alliance globálním problémem, který se šíří obrovskou rychlostí napříč světem v různých vlnách v podobě konspiračních teorií o vzniku viru, zaručených domácích léků, informací, že určitá etnika či náboženské skupiny jsou vůči COVID-19 imunní a podobně. Fact checkeři jsou schopní většinu z těchto misinformací vyvrátit, ale některé, týkající se především léčby a prevence, jsou v podstatě nesmrtelné a je nutné k nim přistupovat velice obezřetně.
V přední linii boje proti infodemii
Tardáguilaová se svými kolegy denně obdrží až 2 000 upozornění na potenciální fake news, které je potřeba ověřit. Oproti běžnému režimu se jedná o téměř trojnásobný nárůst a pravdivá informace musí přijít co nejdříve.
„Naší největší obtíží jsou časová pásma,“ stěžuje si Tardáguilaová. „Tohle není politika. Musíme pracovat rychle, protože případy týkající se zdraví mohou napáchat velké škody. Když vyvrátíte něco spojené s politikou, polovinu země vůbec nezajímá, co říkáte. Ale když začnete mluvit o zdraví, zajímá to všechny. Takže tlak na rychlost je skutečně vysoký.“
Nebezpečí šíření misinformací zaznamenala i Světová zdravotnická organizace (WHO), která kvůli němu zařadila na seznam hrozeb spojených s šířením viru COVID-19 nový termín infodemie, tedy nadbytek zpráv, často nepodložených, které příjemcům během krize ztěžují nalézt pravdivé a spolehlivé zdroje informací, které potřebují. Právě platformy jako #CoronaVirusFacts Alliance společně s redakcemi, novináři, ale i společnostmi jako Google nebo Facebook mohou podle WHO společnými silami problém šíření infodemie výrazně omezit, v nejlepším případě dokonce i potlačit.