Už 66 let uplynulo od chvíle, kdy se divák v Československu mohl vůbec poprvé živě dívat na sportovní přenos. V dnešních dnech je pro nás živé sportovní vysílání již běžná věc, ale v tu dobu vzbudilo velkou vlnu zájmu.
Prvním odvysílaným zápasem bylo hokejové utkání mezi výběrem Prahy a švédským IF Leksand z pražského stadionu na Štvanici. Pražané duel ovládli poměrem 7:2. Ještě lepší než výsledek ale byla reakce publika. Československá televize totiž plánovala, že diváci uvidí jen dvě třetiny. Nakonec se však díky pozitivním ohlasům během prvních dvou třetin odvysílalo celé klání. Jeden kladný komentář byl i od fanouška z Českých Budějovic, což bylo příjemné překvapení, jelikož se počítalo s tím, že vysílač na Petříně má dosah jen do okruhu asi 60 kilometrů.
Velká neznámá to byla i pro komentátory, kteří do té doby působili jen v rozhlasu. Vít Holubec a Josef Valchář obstáli, a proto je ČST vybrala ke komentování dalšího zápasu, který se hrál o 10 dní později. Během těchto deseti dnů se v Praze a okolí vyprodaly veškeré televizory. Bylo tedy jasné, že zájem o pravidelné přenosy ze sportu je velký.
Po těchto dvou hokejových zápasech šly televizní sportovní přenosy raketově vpřed. Na začátku roku 1956 už diváci mohli sledovat zimní olympijské hry z italské Cortině d’Ampezzo. První barevné vysílání pak mělo premiéru v roce 1970, kdy ČST vysílala mistrovství světa v klasickém lyžování, které se konalo na Slovensku.