Byl maďarsko-americký novinář a nakladatel židovského původu. Narodil se 10.4.1847 a zemřel 29.10.1911 v USA. Průkopník moderní bulvární žurnalistiky.
Jako velmi mladý se rozhodl odejít do armády, ale kvůli svému špatnému zraku ho žádná evropská armáda vzít nechtěla, tak emigroval do Ameriky, kde ho do armády přijali. Poté se Pulitzer přestěhoval do St.Louis. Nejdříve se živil pohřbíváním mrtvých, kteří zemřeli během epidemie moru. Poté dostal místo v místním plátku Westliche Post. Za pár let získal v těchto novinách vlastnický podíl. Posléze získal i nejdůležitější deník tamní oblasti, St. Louis Post-Dispatch. Pak se rozhodl, že půjde naproti většímu množství čtenářů, do New Yorku. „V tomhle městě je příležitost pro noviny, které nebudou jen levné, ale i chytré, nejen chytré, ale i obsáhlé, nejen obsáhlé, ale především skutečně demokratické. Odhalí všechnu korupci a špínu, budou vystupovat proti veřejnému zlu a násilí: budou sloužit a bojovat za obyčejné lidi,“ řekl, když se rozhodl koupit newyorský deník New York World a navždy tak poznamenat dějiny americké žurnalistiky.
World byl v roce 1883 plátek, kterého si v New Yorku nikdo nevšiml. Pulitzer dokázal během několika let zvýšit jeho prodejnost. Začal používat ilustrace a nebál se rozpálit ostré politické karikatury přes půlku strany. Za jeho působení vznikla stránka Sport a také takzvané Ženské zprávy, kde byla nejen móda, ale v lehké formě i feministické hnutí. Lidské příběhy, drby a skandály tehdejších celebrit se staly ne základní, ale důležitou součástí novin, poučení bylo jen trochu a až na straně čtyři.
Během svého života sváděl Pulitzer konkurenční boj s W. R. Heartem, který mu přetahoval čtenáře i zaměstnance, což vyvrcholilo ve sporu na vydávání velmi úspěšného komiksu Yellow Kid. Právě tento komiks přitom pojmenoval celý styl žurnalistiky, kterou Pulitzer a Hearst zavedli, takzvanou žlutou žurnalistiku (yellow journalism).
Postupem času začínal být Pulitzer slepý a jeho zdravotní stav se zhoršoval. Začal přemýšlet, jak by svou práci zachoval pro budoucí generace. V roce 1892 se proto spojil s prezidentem prestižní Columbijské univerzity v New Yorku Sethem Lowem, aby mu předal svůj převratný plán na založení první fakulty žurnalistiky. Low plán sice předložil správní radě, ta ho ale kategoricky odmítla. První a dnes nejlepší i nejslavnější americká fakulta žurnalistiky byla na Columbijské univerzitě v New Yorku otevřena v roce 1912, rok poté, co čtyřiašedesátiletý Pulitzer zemřel na srdeční infarkt na své jachtě Liberty, která v té době patřila k největším na světě.
Zanechal po sobě téměř devatenáct miliónů dolarů, které podělil pro fakultu žurnalistiky, Metropolitní muzeum, Newyorskou filharmonii, několik věrných zaměstnanců a také svou ženu a pět dětí – tři syny a dvě dcery. Jedním z bodů Pulitzerova plánu na fakultu žurnalistiky byla i cena, která by každoročně vyhlašovala novinářské vítěze v různých žánrech a kategoriích. První Pulitzerovy ceny byly uděleny až v roce 1917. Od té doby jsou vyhlašovány každý rok.
« Back to Glossary Index