Turbo news, populisté, David Rath, akvarijní rybičky i historky z hypermarketu. Taková byla směsice úterních otázek pro Václava Moravce, která se uskutečnila v rámci přednášek cyklu Svět médií 21. století na půdě Univerzity Palackého.
Vítejte v klubu
“Žijeme v době turbo news, kdy rychlost informací má přednost před jejich kvalitou a přesností,” zahájil Václav Moravec své povídání o proměně médií za posledních 30 let.
Pokračoval vyprávěním o tom, jak mu ještě před několika lety kolegové nerozuměli, když to s nimi chtěl řešit. Připravoval je ale na to, že až to zasáhne i jejich profese, pochopí. A právě to se teď děje. Doktoři musí denně poslouchat „Pane doktore, četla jsem na internetu,..“ a Moravec své kolegy s radostí vítá v klubu. Podle něj mají výhodu žurnalisté, protože ti jsou na postfaktický svět už dávno adaptovaní.
Politici jako akvarijní rybičky
Na otázku jak si své hosty Moravec vybírá a jaký k nim chová vztah odpověděl známý moderátor, k překvapení publika, že jako pes k patníkům, tedy ke všem stejný.
“Nejtěžší rozhovory jsou pro mě s těmi, které osobně znám. Jsem k nim daleko agresivnější. Mám totiž pocit, že člověk, se kterým jsem seděl ve stejné třídě a tykáme si, ze mě dělá úplného idiota,” doplnil.
Jako další z bonusů své práce pak vidí Moravec v tom, že část českých politiků může pozorovat jako akvarijní rybičky. Přidal i historku z natáčení svého pořadu s Davidem Rathem, který v přímém přenosu zlikvidoval všechny své protivníky.
I s vozíkem v obchodě reprezentuji ČT
“Myslíte si, že když jste z televize, můžete jet s vozíkem do řady, do které nepatříte?!” zaútočil na Václava Moravce kdysi jeden pán v obchodě, když si všiml, že známý televizní moderátor najel s vozíkem do řady, která byla určena jen pro malý nákup. “V takových chvílích musím spolknout spoustu slov, která mě napadají, protože i s tím vozíkem reprezentuji ČT,” zakončil Moravec svou historku.
Už o něco vážněji mluvil o jednom ze zásadních problémů, které jako společnost máme, tedy že ke kyberprostoru nepřistupujeme stejně jako k prostoru fyzickému. Podělil se také se svou zkušeností ohledně nenávistných emailů. „Pro výzkumné účely” je prý čte a dokonce na ně i odpovídá. Údajně mu na jeho slušnou odpověď ve většině případů přijde překvapená odpověď: “Vy to čtete? Tak to se omlouvám, já jsem to tak nemyslel…”
Cítím se, jako bych měl lepru
Přeplněný sál se od Moravce mimo jiné dozvěděl, že ho velmi baví pozorovat lidi, kteří ho pozorují. I to je možná jeden z důvodů, proč se snaží co nejvíce využívat služby MHD. Někteří lidé se prý osmělí a přisednou si k němu, aby ho mohli politovat kvůli tomu, co všechno s politiky musí zažívat. Dle vlastních slov se v takových situacích cítí, jako by měl lepru. „Politika je řemeslo a důležitá profese. Když si jí nebudeme vážit, tak klidně můžeme skončit pod autoritativním režimem, kde se o korupci a jiných věcech ani nedozvíme,” obhájil Moravec k překvapení posluchačů české politiky.