Být žurnalistou není nic lehkého, to už my, co jsme k této profesi trochu přičichli, víme. Zprvu to vypadá jako práce snů. Představujeme si komunikaci se zajímavými lidmi, rozhovory, kreativitu nebo to, že jsme pánem svého času. Po nějaké chvíli přijde prozření, před námi jsou nekonečné deadliny, únava a brzké ranní vstávání.
Bryce Thomas, mladý student z Austrálie, chtěl toto povolání zažít na vlastní kůži, a tak se opravdu na den novinářem stal. Jednotlivé úseky dne natáčel, ze kterých pak vytvořil krátké, ale velmi výstižné video s názvem Being a journalist for a day, ve kterém se mnozí z nás najdou.
První věc, kterou všichni novináři brzy pocítí, a na kterou Bryce poukazuje hned na začátku, je ranní vstávání. V tomto případě v 5:50. Nebudeme si nic nalhávat, novináři v jistých věcech opravdu svými pány jsou, ale brzký budíček je ve většině času nemine.
Bryce celé video popisuje v krocích, tak tedy Krok 1 – obléct se jako žurnalista. Za dostatečně reprezentativní oblek Bryce volí košili. Říká se, že existují dva typy novinářů. Ti první, kteří nosí košile, saka, a jsou vždy upravení a druzí, tzv. hipsteři, které si můžete tak nějak představit sami.
Krok 2 – Zkontrolovat zprávy. Každé ráno zapnout televizi, projet facebook a další internetové portály a zjistit, co nového se událo, je pro nás samozřejmě každodenní rutina. Pokud tedy vůbec ráno stíháme, že?
Krok 3 – Energie. Každý správný novinář by se měl ráno pořádně posílit na celodenní těžkou práci. To, že Bryce volí chléb s burákovým máslem a něčím jako nutellou, je asi dobrá kalorická energická bomba.
Ve videu jsou zmíněné věci, které musí mít žurnalista stále při ruce, a to zápisník, propisku a diktafon. Je jasné, že se na svůj novinářský den připravil dostatečně.
Krok 4 – Nevěřit všemu, co čteme v novinách. Při cestě do práce si samozřejmě Bryce nezapomíná koupit denní tisk, kde je titulek El Nino is back. Samozřejmě si takovou informaci musíme sami ověřit.
V 7:45 přichází do redakce, a následně, v 10 hodin, jede na tiskovou konferenci, ze které má napsat článek. Zprvu je velmi nadšený a těší se z toho, jak je vše dokonale připravené. Samozřejmě ještě neví, co ho čeká.
Po čtyřech hodinách, když je konference u konce, se plný dojmů ze skvělé diskuze, vrací zpět do redakce. Nadšení ale brzy opadá a po dvou hodinách práce přichází únava, která je na něm opravdu znát. Nedá se vůbec srovnat jeho nynější stav s tím, jak byl ráno plný energie, a to zažil jako novinář pouze jeden jediný den.
Být novinářem je krásná práce, ale Bryce především poznal, že vyžaduje spoustu energie, kterou potřebujeme rozvrhnout do celého týdne a ne ji vyčerpat první den. Myslím si totiž, že by další tento mladý student asi nezvládl.