V období Protektorátu Čechy a Morava obsah médií procházel cenzurou, která spadala pod okresní úřady. Před 81 lety protektorátní ministerská rada zavedla funkci referenta. Každý referent pracoval pro konkrétní okresní úřad a měl dohlížet na cenzurní službu.
O zřízení pozice referentů se zasloužil Zdeněk Schmoranz, šéf tiskového odboru předsednictva protektorátní ministerské rady. Že má referent dohlížet na proces cenzury bylo v popisu práce jen proto, aby to bylo legální. Referenti se nacházeli po celém území protektorátu. Skutečná náplň jejich práce byla sbírat informace vojenské, politické i hospodářské pro snadnější domácí i zahraniční odboj. Z těchto důvodů rada na místo referenta dosadila hlavně bývalé československé vojáky z armády.
Schmoranzovi tiskoví tajemníci
Vznikla tedy tajná skupina nazývaná Schmoranzovi tiskoví tajemníci. Skupina spolupracovala s protektorátním předsedou Aloisem Eliášem, pracovníky České tiskové kanceláře (ČTK) i Obranou národa. Zpravodajství posílali do zahraničí prostřednictvím francouzského velvyslanectví, zahraniční agenturní zprávy vydávali v českých zemích a organizovali zahraniční zpravodaje. Arnoštu Barešovi z ČTK se dokonce podařilo v Itálii napojit své bývalé zahraniční kolegy na exilový odboj.
Členové měli sice krycí jména, ale na utajení tolik nedbali. Koncem června 1939 je gestapo odhalilo, dopomohla tomu zrada jednoho příslušníka skupiny. Gestapo získalo seznam všech 75 členů a do konce září je všechny zatkli. O dva roky později soud tři z nich, včetně Schmoranze, odsoudil k trestu smrti za velezradu. Referenty čekal trest v podobě několika let vězení a pobyt v koncentračním táboře.