Svoboda tisku nebyla vždy samozřejmostí, proto dnes slavíme den, který si připomínáme od roku 1993 – Světový den tisku. Výročí vyhlásila Organizace spojených národů jako vzpomínku na událost z 3. května 1991. V tento den vznikla deklarace Windhoek pro nezávislá, svobodná a pluralistická média v Africe a na celém světě.
Windhoekská deklarace pojmenovaná po hlavním městě Namibie tvrdí, že svobodný tisk je podstatnou oporou demokratické společnosti a spravedlivého lidského úsilí po ní. Dokument je považovaný za první z řady podobných prohlášení po celém světě a jako zásadní potvrzení závazku mezinárodního společenství ke svobodě tisku.
Úzce spjatá svoboda projevu
Svoboda slova je svoboda vyjadřovat se bez cenzury a bez omezení. Nejde jen o svobodu projevu, ale také o svobodu informace a myšlenky přijímat, vyhledávat a rozšiřovat jakýmkoli způsobem. Právo na svobodu projevu je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech.
Jde zejména o možnost bez cenzury veřejně sdělovat informace a svobodně vyjadřovat názory. Nebylo ale tomu tak vždy. V Českých zemích probíhala prakticky od počátku tvorby obsahu médií pro veřejnost. Obdobně tomu bylo i v okolních zemích. Po pádu komunismu se cenzura zakázala ústavním zákonem.
Index svobody tisku
Svoboda tisku je nepochybně součástí svobody projevu a jako taková nebyla vždy samozřejmostí. V mnoha zemích se s ní nesetkáme dodnes. Mezi ně řadíme například Severní Koreu, Turkmenistán nebo Čínu. Nejhůře je na tom Eritrea, která je oficiálně prezidentskou republikou. Ve skutečnosti se však jedná o diktaturu vlády jedné strany.
Státy, které se v žebříčku indexu svobody tisku k r. 2021 mají nejlépe, jsou pravým opakem států s nejvyšším indexem. Je jím na prvním místě Norsko, které má dle indexu demokracie vytvářeného časopisem The Economist, nejkvalitnější demokracii na světě. Druhé pak Finsko, třetí Švédsko. Česká republika je na 40. místě ze 180.
Celou tabulku světového indexu svobody tisku si můžete prohlédnout zde.