Novinářky Jana Ustohalová, Alena Pancerová a redaktor Robert Malecký vedli společnou řeč na Novinářském fóru. Debatovali například o dehonestaci vlastní osoby politiky na sociálních sítích nebo lokálních problémových případech. Zmíněná byla mimo jiné i problematika setkávání se s lidmi, o kterých sami píší, na veřejných místech jako třeba ve škole, kde mají své děti.
Na přednášce, která byla na programu v pořadí jako čtvrtá, si vzala úvodní slovo Jana Ustohalová aktuálně z Deníku N, ale popisovala své zkušenosti z redakce MF Dnes Brno. Držitelka Novinářské ceny za rok 2016 se věnuje především investigativním případům a reportážím. V první řadě ohodnotila počet regionálních redakcí celostátních médií za minimální. Své regionální redakce mají v současné době MF Dnes, Deník, Český rozhlas, ČTK a Česká televize.
Nadále seznámila posluchače s kauzami, na kterých sama pracovala. V prvé řadě se jednalo o právníka a politika Pavla Blažka, kterému média přezdívají „don Pablo“ kvůli jeho kontroverzním kauzám. Například když jako vlastníka exekutorské firmy povolal svou manželku. „Nikoho jiného jsme nesehnali,“ odpověděl na dotaz, jestli tenhle krok nevnímá jako střed zájmu.
Na žaloby je zvyklá
Další případ pojednával o předsedovi představenstva společnosti Letiště Brno Jiřím Filipovi. Zde je podle Ustohalové kamenem úrazu fakt, že kraji nešla z letiště ani koruna. Kromě toho bylo zjištěno, že část zisku končí na Kypru. Samotné letiště je navíc pronajaté na následujících 50 let.
Jednačtyřicetiletá redaktorka se v závěru řeči svěřila i s velmi nepříjemným případem, kdy strana ODS – Brno zveřejnila na svém facebookovém profilu soukromou konverzaci, ve které kritizovala určité kroky. Po zveřejnění na sociální síti se na adresu Ustohalové snesla velká negativní reakce z řad lidí. Žurnalistka z brněnského regionu ovšem jedním dechem dodala, že na podobné reakce je zvyklá. Dokonce obdrží v průměru dvě občanskoprávní žaloby ročně. Všechny prozatím vyzněly v její prospěch.
Absence regionální žurnalistiky
„Regionální žurnalistiku v Ústí nad Labem nenajdeme,“ pronesl na začátku redaktor Hlídacího Psa Robert Malecký. Podle něj za to může angažovanost předních celostátních poboček jako jsou například ČTK.
Jako největší problém, který brání v rozvoji kvalitní regionální žurnalistiky, označil nekvalitní plat pro žurnalisty a nedostatek lidí obecně. Zároveň ovšem dodal, že někteří novináři zvládají svou práci skvěle. Ti nejlepší z řad regionálních médií se dostanou i takzvaně „pod povrch“ tématu. Riziko ale je, že v případě sporů se média v tomto případě za svého zaměstnance nepostaví.
Bývalý šéfredaktor regionálního deníku apeloval na fakt, že pokud jsou lidé už stálými novináři s kvalitní praxí, měli by být dostatečně zaplaceni.
K závěru své řeči zmínil událost, která se mu přihodila během novinářské kariéry. Zmínil se, že nejmenovaný politik jej chtěl uplatit, když mu dal obálku s penězi s tím, že o něm bude psát články, které mu „půjdou na ruku“. Malecký podle svých slov odmítl. „Ani nevím, jakou mám hodnotu,“ řekl regionální žurnalista k obálce, do které ani nenahlédl.
Novináře ohrožuje jejich blízkost
Jako třetí a poslední promluvila na téma regionální novinařiny Alena Pancerová z českobudějovického deníku. Upozornila na všemožné praktiky, jak si chtějí někteří novináři ušetřit čas, když si třeba vymýšlejí citace namísto toho, aby danou osobu kontaktovali a zeptali se na jejich názor.
Novinářka jihočeského deníku poté promluvila o problematice kontaktu s osobami, o kterých sama píše. Jako příklad uvedla setkání dětí obou stran, které navštěvují společné školy. „Novináře ohrožuje jejich blízkost,“ uvedla Pancerová. Na těchto akcích je pak nežádoucí napětí mezi oběma stranami.
Vychválila i Nadační fond nezávislé žurnalistiky za jejich práci, který se snaží přispívat k objektivní a nezávislé novinařině. Oproti Maleckému vyzdvihla regionální žurnalistiku v jihočeském kraji. Uvedla, že tamní deník se těší větší podpoře a čtenosti než například celostátní MF Dnes. Dokonce informovala návštěvníky, že v jihočeských „lokálech“ je plat novinářů na velmi dobré úrovni. Přisuzovala to vybavenosti redakcí, které mají více zdrojů a udržují si pravidelnost ve vydávání. Nakonec se vyjádřila, že si váží 90. let v oblasti žurnalistiky. Podle ní to bylo jedno z nejkrásnějších období. Zároveň bylo méně konkurence.
Na závěr se moderátor celé akce zeptal všech tří přítomných, jestli by se z regionálních médií přesunuli do těch celostátních, pokud by byla příležitost. Všichni tři žurnalisté odpověděli jasně „ne“.