Investigativní žurnalistika je typem žurnalistického jednání, kdy novinář pátrá po pozadí a souvislostech případů veřejného zájmu.
Cílem je zveřejňování zamlčovaných či odpíraných, ale pro veřejnost důležitých informací. Označení vychází z anglického výrazu „investigate“, který znamená „vyšetřovat, zkoumat, pátrat po něčem“, proto také investigativní žurnalistika bývá někdy označována za žurnalistiku pátrací či vyšetřovací.
Investigativní žurnalistika se spojuje především s kauzou přezdívanou aféra Watergate (1972 – 1974), jednalo se o odhalení protiprávních činností Republikánské strany, která v rámci konkurenčního boje nechala odposlouchávat sídlo Demokratické strany. Nejvíce je Watergate spojována se jmény Bob Woodward a Carl Bernstein, kteří pracovali pro deník Washington Post.
Na základě zkušeností s Watergate definuje Šmíd tři parametry, které jsou pro práci investigativců klíčové:
- Investigativní žurnalistika musí mít podporu vydavatele
- Případ šetřený investigativní žurnalistikou musí získat podporu ve společnosti a v jejím politickém systému
- Případ šetřený investigativním žurnalistou musí mít podporu i moci výkonné a soudní, která je případu příslušná podle jeho charakteru
V Českém kontextu 1. investigativní reportáž byla v září 1989 v časopise Mladý svět. Zabývala se tím, jak Ochranný svaz autorský rozděloval honoráře na ideologickém základě.
Investigativní žurnalistika využívá stejné zdroje jako žurnalistika obecná. Nejlepšími zdroji jsou takové, které si mají recipienti možnost sami ověřit, tedy zdroje otevřené (Obchodní rejstřík, katastr nemovitostí, rejstřík insolvenční). Dalšími zdroji jsou vlastní a anonymní.
« Back to Glossary Index