( z lat. reporto = zprávu přinést, hlásit; angl. report = zpráva; franc. reportage= rozvinutí zprávy) – reportáž řadíme do publicistického žánru. Jedná se o svědeckou výpověď konkrétního zážitku v písemné, slyšené či vizuální podobě. Zobrazuje skutečnost na základě přesných, dokumentárních faktů, při použití mnohotvárných stylistických a kompozičních postupů.
V psaní reportáže se stýkají stránka zpravodajská (aktuální informace, fakta) i publicistická (osobní pohled, komentáře, hledání příčin a souvislostí), mísí se použití různých jazykových rovin. Podstatným znakem je věcnost, důraz na detail, přesný nezaujatý popis skutečnosti, včetně použití ich-formy. V tomto pojetí má reportér být zástupcem čtenářů, vidět a vypovědět, co se děje. Reportáž spojuje aktuální informační a názorovou složku, vychází z bezprostředně nezvyklé situace, jíž byl autor (většinou) osobně přítomen. Reportér pozoruje a popisuje, hledá souvislosti příběhu, děj ztvárňuje prostřednictvím jednajících osob.
V reportáži jde o nejsubjektivnější podobu publicistického vyjádření, v níž existují různé kompoziční postupy. I proto je reportáž využívána zejména při konfliktních výpovědích o skutečných událostech.
Reportáž se prosadila ve druhé polovině 19. století v anglicky psaném tisku a posléze se rozšířila v různých národních žurnalistikách, kde přijala jejich osobitá specifika. Zlatý věk prožila reportáž ve dvacátém století. Po rozkvětu a pod konkurenčním vlivem dalších médií dnes klasická podoba psané reportáže prožívá krizi, z deníků se přesunula spíše do časopisů, a zejména do televize. Nabývá ale jiných, modifikovaných podob.
« Back to Glossary Index