I když nám Rusko poskytlo malou nápovědu v podobě obklíčení ukrajinských hranic, jejich skutečné překročení nás stejně šokovalo. Vojenské cvičení, které Rusko provádělo pouze na vlastním území, se přehouplo v ozbrojený konflikt. Rusko ze současné situace viní Ukrajinu a díky cenzuře ji tak i prezentuje vlastním občanům. Způsob jakým ruská média informace upravují, mění pohled tisíce lidí na celý konflikt. Jaké zprávy se tedy k lidem žijícím v Rusku skutečně dostanou?
„Převažuje agresivita a pohled ruských médií na dění v Evropě, že jenom mrznete bez ruského plynu a přejí vám všem konec. Je to hrozné ponižování, protože propaganda je silná,“ popisuje situaci ukrajinský zubař z Donětsku Sergei Bahrii, který přijel před dvěma týdny s rodinou do Česka. „Dokázat, co je nebo není pravda, trvá dlouho, a je to namáhavé. V televizi i v dalších médiích panuje cenzura. Špatně se s ní bojuje. Dvacet kilometru od nás je válka, ale nepůjdeš se tam podívat. Takže otevřeš média a získáš ty informace od nich, i když jsou cenzurované,“ doplňuje Bahrii.
Ruská federace veřejně označuje invazi na Ukrajině za mírovou misi. S tímto tvrzením pracuje i Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost, která vlastní a provozuje celostátní stanice, mezinárodní televizní společnosti, rozhlasové stanice a většinu regionálních televizních a rozhlasových společností. Stejně k situaci přistupují i státní tiskové agentury TASS, RIA a Russia Today. Velký vliv má taky stejnojmenná televizní stanice Russia Today.“Třeba Russia Today je v ruštině, češtině, angličtině, všude. Můžete si přečíst, jak válka začala kvůli genocidě v Bondasu. Je to stejná propaganda jako v Rusku, jen v češtině,“ říká o šíření dezinformací Bahrii.
Oproti státním médiím existují i média snažící se informovat o konfliktu objektivně. Fungování nezávislých médií Ruské federaci samozřejmě nevyhovuje, a tak jejich činnost sabotuje. Agentura AFP třeba uvedla, že v pátek byly zpravodajské weby Deutsche Welle, RFE-RL a Meduza zčásti nebo zcela nedostupné. Být objektivním novinářem není v této chvíli v Rusku úplně vděčná práce. Díky cenzuře vláda kontroluje informovanost obyvatelstva a kvůli závažnosti situace zavádí stále tvrdší sankce.
„Ruský parlament schválil zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě,“ uvádí ČTK. Ve výsledku mohou média zveřejňovat jen oficiální informace z Moskvy, která celý konflikt prezentuje jako „záchranou akci“ na osvobození Ukrajinců.
„V Rusku jsou zatýkáni lidé jen za to, že nechtějí válku. Propaganda funguje tak, že i někteří Ukrajinci byli proti Ukrajině. Já jsem se i bál mluvit ukrajinsky, protože Rusové byli strašně agresivní,“ popisuje vlastní zkušenost Bahrii. Ruský federální úřad Roskomnadzor kromě korigování mediálního obsahu začal omezovat i přístup k sociálním sítím. Minulý týden zablokoval přístup na Facebook a omezil přístup na Twitter.
Ve snaze informovat Rusy o aktuálním dění zorganizovali hackeři mnoho kybernetických útoků. Pouštěli do státního vysílání záběry z Kyjeva a podařilo získat přes 150 tisíc ruských e-mailových adres. PO jejich zveřejnění na ně začali běžní lidé začali zasílat informace o aktuálním dění. Kromě útoků s informačním charakterem byly úspěšné i některé útoky na státní systémy. Jejich počet se stále zvyšuje a informace tak pomalu prosakují skrze cenzuru k obyvatelům Ruské federace.
I přes snahy Ruska se obyvatelé začali ozývat a protestovat proti této „speciální vojenské operaci“. Protestů se podle ČTK účastnilo přes 5200 lidí po celém Rusku, z toho přes 3500 lidí policie zatkla. Zvyšování trestů za vyjadřování proti režimu už k umlčení lidí nestačí. K protestům vyzval obyvatele Ruska i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.