Před 144 lety zemřel Walter Bagehot. Bankéř, spisovatel a dlouholetý šéfredaktor týdeníku The Economist. Pod jeho dohledem se týdeník rozšířil o nové rubriky a stal jedním z nejlepších ekonomických titulů na celém světě. Po jeho smrti po něm The Economist pojmenoval novinový sloupek.
Bagehot se narodil do bankéřské rodiny. Jeho strýc byl ředitel tehdy největší banky v západní Anglii. Proto se jeho ekonomické a i politické smyšlení formovalo už od mládí. Ve 13 letech nastoupil na Bristol Collage, v té době jednu z nejprestižnějších škol v Británii. Tam získal základy kritického myšlení, matematiky a literatury. Po úspěšném ukončení Bristol Collage nastoupil na University Collage v Londýně, kde se seznámil třeba s Henry Crabb Robinsonem, který v The Times reportoval o Napoleonské válce. Po vystudování se na konci roku 1851 ocitl v Paříží zrovna v době kdy probíhal státní převrat Napoleona III. Zde napsal několik článku na obhajobu převratu. Za to si vysloužil kritiku v Anglii, kde byl převrat vesměs odsouzen.
V této době si začal uvědomovat, že mu psaní dává smysl, proto mimo práci v bance začal psát nejrůznější eseje, od Williama Shakespeara po politické osobnosti jako byl v té době ministr financí William Pitt. Kvůli své práci se začal věnovat i více ekonomickým článkům a tím upoutal pozornost Jamese Wilsona, zakladatele The Economist. Bagehot si později vzal jeho dceru, a když Wilson na pracovní cestě do Indie zemřel, Bagehot dostal na starost celý týdeník. Ten vedl celých 17 let. Za tu dobu týdeník stihl rozšířit o poltické reportáže a rozsáhlejší ekonomické zpravodajství. The Economist si začal budovat dobrou pověst i mezi britskými politiky. Bagehot zemřel v roce 1877 kvůli nevyléčenému zápalu plic. Po jeho smrti vydali všechny jeho eseje, které mu přinesly posmrtný úspěch. Pro jeho zásluhy v ekonomicko-poltickém zpravodajství The Economist vytvořil týdenní sloupek, který nese jeho jméno a reportuje o nejnovějších událostech v Britské politice.