Před devíti lety zemřel významný český spisovatel, scénárista a novinář Arnošt Lustig.
Arnošt Lustig pocházel z rodiny malého židovského obchodníka. Právě jeho původ mu nedovolil dostudovat reálku a zajistil mu pobyt v několika koncentračních táborech. Na konci války se mu podařilo uprchnout z transportu do Dachau a až do roku 1945 se ukrýval v Praze. Hrůzné vzpomínky se později staly inspirací pro spisovatelskou činnost. Velmi ho také ovlivnila ztráta téměř celé rodiny během holocaustu.
Ačkoliv je Lustig známý především jako spisovatel, již během studia na Vysoké škole politických a sociálních věd začal přispívat do novin a časopisů. V roce 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce. Později působil v Československém rozhlase, v kulturní rubrice časopisu Mladý svět, přispíval do Československého novináře, Mladého světa, velmi často psal také pro Literární noviny nebo do Rudého práva. Pracoval i jako scenárista pro Barrandovská studia.
Jak sám řekl, právě novinářská kariéra měla velký vliv na jeho psaní. Novinařina jej naučila úspornosti, disciplíně, humoru a pokoře. Také i to, že inspiraci nelze čekat donekonečna a je třeba být hotov tehdy, když to požaduje šéfredaktor.
Po emigraci v roce 1968 pracoval ve filmovém studiu v Jugoslávii, později přednášel na univerzitě v Iowě, na Drakeově univerzitě v Des Moines a od roku 1973 vyučoval film, literaturu a scenáristiku na Americké univerzitě ve Washingtonu. V roce 1978 zde získal titul profesora.
Po návratu do Československa po sametové revoluci vyučoval tvůrčí psaní na Karlově Univerzitě a později byl i šéfredaktorem české verze časopisu Playboy.
Během života získal mnoho ocenění. K nejvýznamnějším patří například Cena Karla Čapka (nejvyšší literární cena České republiky), Cena Franze Kafky, jejímž záměrem je vyzdvihnout významné osobnosti literatury, které se svým dílem zasloužily o hodnoty demokracie, tolerance a humanismu a v neposlední řadě byl i laureátem Pulitzerovy ceny.