Radovan Samotný je autorem pořadu Zpravodajství Cynické svině, která zprostředkovává zábavný program na platformě Youtube. Náplní pořadu je komentování světových událostí naprosto bez servítek. Vystupuje tak jako youtuber a bavič na volné noze, ačkoliv stále ještě vykonává žurnalistickou řeholi ověřování zdrojů a přináší záruku kvalitních informací.
Ve svém pořadu vykonáváte zpravodajskou službu, ale zároveň jste i bavič kritik, zkrátka Cynická svině… zde mně Radovan přerušuje hláškou „amen“… se kterou z těchto dvou tváří se více ztotožňujete?
Já vidím sebe vždy víc jako komika. Upřímně, já si myslím, že mě k tomu žánru, který je ve stylu americké outrage (vlna pobouření) přivedlo to že, politika a celé světové dění jsou vždycky komedie, když se na to člověk dívá z určitého pohledu. Minimálně jde ty lidi, ve střetu zájmů, dobře satirizovat.
Za novináře byste se neoznačil?
Spíše se vidím z toho komediálního hlediska, kdybych to co dělám, měl dělat vážně, asi by mě to nebavilo. Do spektra novinářů asi trochu spadám, ale jednak na to nemám vzdělání a jednak se neorientuju v povědomí o tom co se děje ve vyšší žurnalistice. V podstatě, to co dělám, do žurnalistiky spadá, protože přináším informace lidem z určitých zdrojů. Specifikum mého žánru je vlastně informativně-komediální styl.
Váš styl vystupování je ztělesněný cynismus a sarkasmus, je vždy přirozený nebo někdy i nucený?
Já se naopak od nucení musím občas krotit, abych neřekl něco, co by mně mohlo diskreditovat, nebo cokoliv, za co bych dostal ban (zákaz) od youtube. Jedna z věcí ohledně tohoto pořadu je, že na začátku byl pojmenovaný jako Sarkastická svině, a když už jsme u tohoto typu humoru, ta zkratka by z toho byla blbá, něco takového by také nemuselo být v pořádku.
Jaká rizika mohou nastat při rozvíjení pořadu, založeném na černém humoru? Obsah by někomu mohl připadat kontroverzní nebo urážlivý, setkal jste se s nějakou zábranou, která by Vám nedovolila pokračovat?
U nás de facto neexistuje outrage kultura (způsob určitého zesměšňování na základě chování veřejně známých osob především na soc. sítích), jako třeba v Americe, bohužel i v Anglii. Když třeba řeknu vtip tady, takový tradiční vtip: „Islam is the religion of the peace, piece of you there, piece of you there, piece of you upthere (peace = mír, piece = kus),“ to je styl humoru, který by mohl někoho silně urazit. Ale taky nemusel, záleží na tom, kde to hodlá člověk prezentovat.
Takže žádnou bariéru jste překonávat nemusel?
Nemyslím si, a nikdy jsem neměl pocit, že by na mně nějaká skupina chtěla zaútočit, že jsem si dovolil říct něco, co je urážlivé. Neříkám nic, co by se dalo žalovat. Nemám pocit, že bych někdy řekl něco, co by bylo napadnutelné jako nactiutrhání, také nikdy nešířím pomluvy ani lži.
Chodí Vám nějaká negativní kritika za výroky vůči prezidentovi nebo premiérovi z řad jejich voličů? Přišly Vám například i nějaké výhružné zprávy?
Mám tu zaznamenaný jeden hezký případ, kdy mi někdo napsal, že si mě najde a prostě mně odkrouhne. Jednou jsem si v jednom videu udělal srandu z Tomia Okamury. Nutno konstatovat, že si možná dotyčný myslel, že to zastrašování zabralo. Už se Okamurovi tolik nevěnuji, on je totiž vtipný sám o sobě. No to se blbě dělají vtipy, když je někdo vtipný sám o sobě.
Nevadí Vám, když Vám lidi nadávají?
Samozřejmě, že je část příznivců té či oné strany. Když se trefuji do kohokoliv z nich, tak se jim to nelíbí, mají potřebu mi i nadávat. Beru to jako součást internetu, negativní kritiku z komentářů nemažu. Zásadně neblokuju lidi. Jediné co dělám je, že když někdo cíleně v komentářích šíří spam, nebo lži, když někdo napíše něco jako: „Ti ukrajinci měli v těch lodích ty jaderný miny,“ to je prostě blbost, v tomto případě příspěvky odstraním. Ale když mi někdo nadává, nechám to tam. Beru to jako součást internetu. Občas přijdu i na nějaké vtipy, když mi někdo nadává, takže…
Vidím, že to berete pozitivně.
S tím se musí počítat, když se člověk do někoho trefuje, že nějaká opozice vždycky bude.
Kromě komentování politiky nebo světového dění se ve svém pořadu věnujete i tématům jako jsou argumentační fauly nebo problematika fake news a dezinformací. Myslíte si, že se jedná o závažný problém?
Samozřejmě že, fake news jsou problém. Prakticky kdekdo si může založit internetovou stránku a psát si, co ho napadne. Dezinformace jsou problém na všech frontách.
Je to hodně velký problém v tom, že lidé už nehledají pravdu, ale to, co potvrdí jejich světonázory. Nehledají zdroje, které by popisovaly věci z jiného úhlu pohledu. Vybírají jen úzký profil médií, který se jim hodí. Uvedu příklad, když má někdo proruské názory, čte jen Sputnik. Tohle je problém, normálně by měl člověk jednat tak, že si čte zpráv víc a z toho vytřídí to, co jsou zjevné dezinformace. Lidi to nedělají, tím vnikají do sociální bubliny.
Myslíte si že, se situace ohledně povědomí o fake news zhoršuje nebo zlepšuje?
Jak na to tak koukám, nemyslím si, že se to nějak obzvláště vyvíjí. Například bude problém, když třeba ČT padne, a zopakuje se nám situace s Bobovizí, to pude zase obrovský prů… pardon problém.
Nevím jestli se ta situace nějak zvlášť… Nemyslím si, že se to nějak zvlášť zlepšuje, takhle to řeknu. Mohlo by být o dost hůř, ale mohlo by být i o dost lépe.
A nemyslíte si, že by se to mohlo zlepšit, tím že se o tuto problematiku začne zajímat více lidí, když se dostane k širšímu spektru publika?
Celkový fenomén dezinformací má ještě jeden, bohužel dost negativní důsledek, který často pozoruji, že lidé používají fake news jako protiargument proti médiím, kterým nevěří. Lidé si tím hájí své názory, ale neřeší už, jestli ta fakta jsou založená na skutečné realitě. Vidí v tom jen svůj pohled na svět. Taková zajímavá věc je, že žádné médium není ideální. Ale když porovnám ČT a Sputnik, tak proboha…
Chápu, kam tím míříte. Máte vy sám nějaké oblíbené fake news, nebo hoax, který vám přijde naprosto absurdní?
Mě přijde absurdních tolik věcí. Dlouhodobě mě fascinují popírači očkování. Dlouhodobě mě fascinuje jak, panebože, mohlo vzniknout hnutí Plochá zem. Já mám podezření, že to původně byl vtip, a někdo to vzal vážně. Myslím si, že takhle vzniká spousta těchto bizarních hnutí.
Aktuálně se řešil Trump a Rusko. Sám jsem nečekal, že z toho bude nějaká velká bomba. Ačkoliv, Trump je takový, že si dovolí spoustu věcí, přímo spolupracovat s Ruskem by si netroufl nikdy. To by byl velký problém.
Co mládež a média. Měla by se podle Vás organizovat nějaká mediální výchova pro základních a střední školy? Myslíte si, že by to třeba pomohlo tomuto celkovému problému fake news?
Tohle podle mě není jediná věc, která je potřeba vylepšit v rámci vzdělání. Když nedávno BISka ( Bezpečnostní informační služba) oznámila, že na českých školách je ještě takový přežitek ze sovětských časů. Možná i je, nevím, co si pamatujete vy ze základky, ale my jsme neprobírali dějiny druhé poloviny dvacátého století. Není dobré, když někdo zná jméno Karel Janoušek jenom díky Sabatonu. Já jsem samozřejmě hrdý, že Sabatoni vydali písničku o hrdinovi Československa z druhé světové války. Ale tohle není dobré.
Pak se nedivme, že spousta lidí si myslí, že ta minulá doba byla lepší. Samozřejmě, ti lidé, co v tom žili, pro ně byl ten svět tak jednoduchý, že nemuseli přemýšlet, u těch je podobný názor omluvitelný.
Takže výuka medií by byla prospěšná nebo spíše na škodu?
Nějaká mediální výchova na školách by nebyla špatná, ale muselo by se to promyslet, protože s mediální výchovou jde taky spousta věcí zkazit. Může se stát, že člověk, který bude vyučovat mediální výchovu, ji bude vyučovat podle toho, jak vidí svět on. Pokud to bude někdo, kdo věří dezinformačním médiím, tak tímto způsobem může nakazit i své studenty.
Sociální sítě jako zdroj informací pro citace, nebo přímý prostředek ke tvoření názorů, v čem vidíte rizika a kam až to podle Vás může dojít?
Na sociálních sítích, tam vlastně kdokoliv může napsat cokoliv a lidi tomu věří. Například Kult SPD. Tomio Okamura si je schopen protiřečit v jednom příspěvku, a to absolutně. Například uvedu: „Nikdy nás nezvou do ČT, ale když nás pozvou…“
Ta rizika, přemýšlím jak to říct slušně, rizika jsou tak gargantuovských rozměrů, že nemám slov. Lidé v dnešní době třeba místo toho aby řešili své zdravotní problémy standardní cestou, tak se obrací na facebookové skupiny řešící alternativní medicínu. To, co je předmětem alternativní medicíny, nelze ověřit, že funguje, tohle končí i lidskými úmrtími. Facebook si uvědomuje, že je to problém, a proto proti tomu bojuje.
V čem přesně spočívá ohrožení?
Člověk, který má nějakou závažnou nemoc, se třeba nechá zmanipulovat nějakým léčitelem a místo toho, aby vyhledal lékařskou pomoc, se pak nechá léčit pomocí krystalu. To je můj oblíbený způsob jak se trefit do alternativní medicíny, protože je to naprosto absurdní. Krystaly jsou pěkné, neříkám, ale léčí maximálně tak, že s ním umlátíte někoho k smrti, eutanázie.
Sociální sítě jsou ideálním místem, kde šířit fake news, a řetězové e-maily jsou v tomto spektru také problém až na půdu.