Doktorandi a studenti magisterského studia zavítali v pondělí na olomouckou Katedru mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, aby v rámci druhého ročníku konference Mediální (r)evoluce představili svůj výzkum v oblasti novinářské historie.
„Headlinové čtení bylo problémem už během 1. světové války“
V prvním z celkem čtyř patnáctiminutových bloků představila Kateřina Korábková, zástupkyně Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, předpoklady mediální revoluce. Svůj výzkum zaměřila především na reflexi prvorepublikového tisku v publikacích z počátků novinovědy. Posluchačům nastínila význam novin v oblasti kultury, nejvážnější obavy související s jejich tvorbou v meziválečných letech a provázanosti médií a inzerce. Jak Korábková sama uvedla, nejpozoruhodnější pro ni bylo uvědomění, do jaké míry se většina tehdejších myšlenek a problémů – přesycenost informacemi, headlinově čtení, tendence využívat moc novin – může vztahovat i na dnešní podobu mediální scény.
Historie se nejčastěji opakuje v České televizi a Českém rozhlase
Druhý příspěvek si pro účastníky konference připravila zástupkyně olomoucké katedry Věra Bartalosová. Ve své prezentaci se věnovala analýze pozice a obrazu dějin v současném televizním a rozhlasovém vysílání. Pomocí grafů názorně zobrazila, která ze zkoumaných médií (Česká televize, Český rozhlas, TV Nova a FTV Prima) se historickým tématům věnují nejvíce, jaká je průměrná stopáž, do jaké míry jsou určitá města s událostmi propojená nebo kdo z českých politiků má tendenci historii komentovat nejčastěji.
Symbióza bulvár – pachatel už v dobách Jacka Rozparovače
Tématem manipulace médií se zabývala zástupkyně Slovenské republiky Elena Petrová z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre. Ústředním motivem jejího výzkumu byla osoba Jacka Rozparovače a především mediální ohlas, který jeho činy v anglických novinách zanechaly. Velkou pozornost přednášející věnovala zprávám o odhalení totožnosti Jacka Rozparovače zveřejněných v roce 2014, které ale podle ní vycházejí z nepravdivých závěrů a její výzkum by měl pomoci tuto mystifikaci vyvrátit.
Rozšiřující rozhovor s Elenou Petrovou: „Nutnost ptát se po faktech chci demonstrovat na medializaci případu Jacka Rozparovače,“ říká Elena Petrová z Katedry žurnalistiky FF UKF v Nitre
„Role novinářů během pokusů o změnu režimu není univerzální“
Na otázku „Jakou roli sehráli novináři jako revolucionáři?“ se se svou prezentací pokusil odpovědět Jan Miessler z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Hlavním bodem jeho výzkumu byla komparativní analýza Sametové revoluce a protestů na Náměstí nebeského klidu v roce 1989. Meissler posluchačům představil, do jaké míry můžou novináři jako aktivisté, hybatelé nebo pozorovatelé zasáhnout do dění a co je z jeho hlediska příčinou úspěchu či neúspěchu revolučních snah.