V rámci festivalu Prix Bohemia Radio proběhl ukázkový seminář, který vedl editor Radiožurnálu Jan Hergev a jeho kolegyně, zprávařka Jana Gulda. Ti návštěvníkům přiblížili práci ve veřejnoprávním rozhlase a ukázali, jak náročná a zodpovědná práce to je. Akce přilákala především studenty žurnalistiky a fanoušky Českého rozhlasu.
Přicházím do malé učebny v budově olomoucké Katedry žurnalistiky. Sedí tu asi třicet lidí. Kromě studentů katedry, které jsem tu čekal, tu sedí několik starších lidí, které téma semináře očividně zaujalo. Chvíli po mě už přicházejí dva hlavní aktéři semináře.
Jak na zprávy
Seminář otevírá téma tvorby zpráv. Dozvídáme se, jak se zpráva pro rozhlasové vysílání tvoří a jakými pravidly se její tvůrci musí řídit. „V drtivé většině případů si nás lidé pouští pouze jako background. Naše zpravodajství proto musí být maximálně jednoduché,“ vysvětluje Jan Hergev. Přiznává ale, že za jednoduchost svých zpráv občas sklízejí kritiku.
Řeč přichází i na jazyk, který ve vysílání zprávaři používají. Ten musí být co nejsrozumitelnější. „My na lidi nehovoříme, ale mluvíme,“ prozrazuje Jana Gulda heslo, kterým se prý všichni zprávaři v Českém rozhlase řídí.
Po úvodu dochází na otázku jak, a především komu, mají média veřejné služby sloužit. A taky komu sloužit nemají. „Veřejnoprávní média nejsou ničí hlásnou troubou. Obzvláště na Hradě a ve Vládě mají občas pocit, že musíme informovat o všem, co dělají. Ale my sami poznáme, zda má událost zpravodajskou hodnotu,“ dodává Hergev.
Simulace
Největší zájem však přináší druhá část semináře. Ta začíná „hrou na newsroom“. Pět dobrovolníků si rozebírá pět pozic, které uvádějí vysílání do pohybu – reportér, koordinátor, redaktor směny, zprávař a editor. Dobrovolníci mají v těchto rolích za úkol předvést proces, který v rozhlasovém newsroomu probíhá během nečekané události. V tomto případě jde o požár na olomoucké třídě Svobody. Účastníci si předávají informace, upravují je do jednoduché zprávy a na závěr si zkouší, jaké je si zprávu odvysílat.
„Doteď jsem neměla ani ponětí, jak to v takové redakci funguje. Je to šílené,“ popisuje své pocity studentka žurnalistiky Iveta, která se simulace zúčastnila. „Teď si představte, že během toho, co jste tu viděli, je kolem vás místnost plná lidí, která pracuje na něčem úplně jiném,“ přibližuje situaci v plné redakci Jana Gulda. „Pokud zvládnete práci v newsroomu, nic vás už nerozhodí,“ dodává jedním dechem.
Na závěr duo z Radiožurnálu vysvětluje, jak vznikají rozhlasové reportáže. Pouští nám i několik příkladů jimi vybraných kvalitních reportáží. Témat, kterými se lze při výrobě reportáží inspirovat, je prý spousta. Stačí je jen správně uchopit. „Neexistují bulvární témata, pouze bulvární zpracování,“ sděluje svoje motto Hergev.
Ze závěrečných dotazů účastníků semináře je zřejmé, že celý seminář sklidil úspěch. Odcházíme nadšení z informací, které bychom se o Českém rozhlase jinde nedozvěděli.