Aféra Watergate je zajisté jeden z novinářsky nezajímavějších politických skandálů, který se kdy stal. Tehdy vládnoucí republikáni chtěli zajistit znovuzvolení prezidenta Richarda Nixona tím, že připravovali odposlouchávání Demokratické strany v jejich komplexu Watergate. Vše se ale prozradilo a jak později ukázaly odposlechy Nixona, prezident o chystaných odposleších věděl. To jej vedlo k rezignaci a později stažené obžalobě. Sám Nixon se však za své činy neomluvil a k Watergate se nevyjadřoval. Právě zde nastoupil na scénu David Frost, anglický moderátor.
Tedy alespoň podle filmu, který se snaží věrně zachytit atmosféru série rozhovorů mezi Nixonem a Frostem. Ty se udály roku 1977. David Frost, do té doby úspěšný moderátor zábavních pořadů, se rozhodl svou kariéru povýšit na další úroveň, udělat rozhovor s Richardem Nixonem. Nixon je pro Frosta velkou výzvou, doteď se totiž politickým tématům nevěnoval a získat od Nixona rozhovor navíc bylo složité. Přesto ale zkusil o rozhovor požádat a Nixon nakonec nabídku přijal. Vycítil totiž, že se jedná o nepříliš zkušeného novináře, před kterým bude mít možnost se eventuálně očistit od svých činů a říci, cokoliv bude chtít.
Což se nakonec částečně stalo. I když David Frost věnoval přípravě na rozhovor neuvěřitelně velké množství času a dokonce si najal i tým rešeršistů, jeho první rozhovory nedopadly příliš dobře. Věděl to i jeho tým, který mu vyčítal, že Nixon vede dlouhé monology bez zastavení. Nixon byl navíc skvělý a zkušený rétor, což bylo pro Frosta, který s politickými náměty neměl tolik zkušeností, problém.
I forma rozhovorů byla z dnešního hlediska zajímavá. Celkem se uskutečnilo 12 dlouhých rozhovorů, které byly natáčeny na kameru. Konečný materiál měl téměř 29 hodin. Nixon si navíc za poskytnutí rozhovoru Frostovi nechal zaplatit 600 000 dolarů, což musel financovat sám Frost – původně měl totiž mnoho problémů se sháněním investorů a zájemců o odkup finálních rozhovorů. Šel tak do velkého rizika.
Klíčovým se však nakonec stal poslední rozhovor. Díky práci svých rešeršistů Frost odhalil do té doby neznámou konverzaci mezi Nixonem a Charlesem Colsonem, poradcem Nixona a zároveň jednoho z odsouzených v aféře Watergate. Z této konverzace v kontextu dalších informací vyšla najevo Nixonova zásadní role v aféře Watergate. A právě v této části rozhovoru je Nixon poprvé Frostem zahnán do kouta a pronáší svou legendární větu: „Říkám, že pokud to [ilegální věci v zájmu národa] dělá prezident, pak to není ilegální.“ A když mu ke konci rozhovoru Frost říká, že by americký lid rád slyšel jeho doznání i omluvu, Nixon mimo jiné odpovídá: „Zklamal jsem americký lid a budu s sebou muset to břímě nosit po zbytek svého života.“
A právě tato slova nakonec vynesla Davidu Frostovi slávu, zejména na poli politické novinařiny. Do té doby byl totiž mnohými brán pouze jako televizní bavič. Díky své práci, práci jeho rešeršistů a času, který měl na rozhovor k dispozici, nakonec dokázal Nixona přimět k otevřenému a osobnímu vyjádření k Watergate. A i když měl posléze nějakou chvíli smůlu na další televizní projekty, nakonec vedl 12 let svůj pořad na BBC a později na Al Jazeeře. A věnoval se především politickým událostem a současnému dění.