Ondřej Dluhí absolvoval obor žurnalistika na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 2015. Nyní je vedoucím oddělení příloh Deníků střední Moravy. Včera si za Olomoucký deník odpracoval svou hodinku ve organizace Dobré místo pro život.
Stánek Dobré místo pro život je již tradicí. Jak je to s projektem Punč s Deníkem?
Tento stánek funguje pod organizací Dobré místo pro život. My s nimi spolupracujeme na různých akcích. Letos je to ale poprvé, co Olomoucký deník prodává na stánku punč. Každý den má stánek na starosti určitá organizace fungující na Olomoucku a výtěžek se posílá potřebným lidem. Dnes tedy prodáváme my a náš výtěžek poputuje do denního stacionáře Dětského centra 90 v Olomouci – Topolanech. Každou hodinu se na stánku střídáme s lidmi z celé redakce. Je to, podle mého názoru, skvělá myšlenka a rozhodně stojí za to tu hodinu mrznout.
Sám jste studoval žurnalistiku, co vám to dalo?
Poznal jsem důležité lidi, kteří mi v žurnalistické profesi dál pomohli, konkrétně magistr Páral, kterého bych chtěl zmínit nejvíc. Určitě jsem získal spoustu kontaktů. Měl jsem skvělé spolužáky, mezi nimi například Filip Titlbach. Vždy jsme se učili všichni navzájem a byli jsme při studiu aktivní. Zkrátka jsme chtěli. Studium totiž není jen o tom chodit do školy, protože psát člověka nikdo ve škole nenaučí. Musí to chtít sám.
Při studiu jste také působil v univerzitním rádiu UP AIR. Co si o něm a o dalších univerzitních projektech myslíte?
Rádio UP AIR jsem pomáhal zakládat. Měli jsme totiž pocit, že se kolem nás nic neděje. Katedra nám se vším vycházela vstříc. Když v to věříte, můžete dosáhnout v podstatě všeho. Někdo vám může říkat, že nejsou peníze nebo že to nedokážete, ale vy musíte chtít. Sleduji Houpacího osla, Mediátor a všechny podobné univerzitní projekty a je mi to moc sympatické. Protože studenti sami chtějí a ta radost je v tom vidět.
Jak jste se dostal do Olomouckého deníku?
V deníku jsem začal při studiu jako správce sociálních sítí. Martin Dostál, nynější šéfredaktor, je takový můj guru. Je to člověk, který mě nejvíce naučil. Po dokončení studia jsem šel hned pracovat do Deníku. Odstátnicoval jsem a druhý den jsem už podepisoval smlouvu. Dostal jsem hned svůj tým, počítač a kancelář. Šlo to hrozně rychle a jsem za to všem moc vděčný.
Máte pro studenty žurnalistiky nějaký vánoční pozdrav či vzkaz, který byste chtěl vzkázat?
Chtěl bych popřát studentům žurnalistiky, ať do nového roku stihnou všechny deadliny, protože vím, jaký s tím byl vždy problém. Ať se ale na druhou stranu nebojí, že je nestihnou, protože noviny vždy vyšly, vycházejí a vycházet budou.