Progresivní producentská skupina Kamily Zlatuškové přinášela nevšední a kvalitní tvorbu. Svými pořady jako Zlatá mládež, Tečka páteční noci, nebo dokumenty K oblakům vzhlížíme dokázala České televizi získat nové publikum. Odchod Zlatuškové způsobený neprodloužením smlouvy ze strany ČT, je tak spojený s otázkou, zda televize přichází o nově získané publikum a diváci o nové a kvalitní projekty.
Diváci a odborníci ji vyjádřili podporu například v Otevřeném dopise vedení a Radě České televize. Sama producentka se o svém odchodu nebojí vyjadřovat. Jedné se ale o informace divákovi užitečné a vůbec, je to korektní? Zeptali jsme se Jakuba Kordy, vedoucího katedry filmových a divadelních studií a taky bývalého ředitele mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů AFO.
Jakub Korda odpovídá: Co může znamenat odchod Kamily Zlatuškové pro ČT a je správné, že je celá situace tak medializovaná samotnou producentkou?
Vedle Kamily Zlatuškové je v ČT celá řada dalších nesmírně schopných lidí na postech kreativních producentek/producentů i jiných. V tomto smyslu tedy ČT a její oblast dokumentárních a reality formátů nestojí a nepadá s její osobou a vlna mediálního zájmu, petic a otevřených dopisů je snad až překvapivá.
Zvláštní pro mě osobně je, že se ČT zbavuje lidí, kteří se snaží vytvářet pořady mající kapacity oslovat mladé publikum. Právě tato generace televizím začíná chybět a veřejnoprávním zvlášť, a to v Evropě obecně. Přitom pro střednědobou budoucnost televizí je tato divácká generace klíčová, té je třeba ukázat, že televize je stále i pro ně.
Projekty Kamily Zlatuškové přitáhly k obrazovkám řadu lidí, či je aspoň donutily o ČT začít jevit zájem, byť mnohdy za cenu kontroverze (odvážný, do vlastních řad kriticky mířící a zrušený Monoskop, skandální Páteční tečka, otázky menšin jitřící Ptáčata atd.), vedle toho je producentsky spojená s filmy, které sklidily úspěch na dokumentárních festivalech (Show, Koza). Pro ČT se tak stala osobností s určitou značkou, která má kapacity přitáhnout byť malá, ale důležitá publika, to vše díky odvaze zkoušet a riskovat, dělat přehmaty i zářit. To vnímám jako poslání veřejnoprávní televize a kvůli tomu jí chci platit koncesionářské poplatky.
Nepochopitelné pro mě tedy je, že se ČT zbaví právě takové “značky”, která u řady diváků rezonuje. Někdy je to samozřejmě potřeba, jako třeba nedávný vyhazov Jeremy Clarksona z Top Gearu, pořadu, který je pro BBC zásadním brandem a možná celosvětově nejúspěšnějším produktem. Přesto měl management stanice odvahu neustoupit před porušením důležitých etických standardů a svou hvězdu jednoduše vyřadit ze stáje. A tím se dostávám k tenkému ledu u kauzy Zlatušková.
Pracovně-právní vztahy jsou specifická oblast a jsem názoru, že většinou by měly být řešeny neveřejně, mezi šéfy, podřízenými, odbory, kontrolní radou. Pokud tedy existují pro ukončení spolupráce jakékoli evidentní důvody – organizační, finanční, etické apod., tak by měl být management ČT i Kamila Zlatušková podle mě zdrženliví v medializaci celé situace. ČT ale, jakkoli obecně, svůj krok nevysvětlila (nebo o tom nevím) a nenabízí nám koncesionářům ani jiná uspokojivá vysvětlení, jako třeba vizi dokumentární a reality TV produkce, do které Zlatušková nezapadá, strategii soustředit se na produkci mezinárodně ambiciózních fikčních pořadů na úkor dokumentárních formátů, nový úkol naformulovaný pro brněnské studio – tedy cokoli, co bychom si byť s odstupem času mohli zkontrolovat, vyhodnotit…
A v ten moment je tedy možné a dokonce potřebné o celé kauze mluvit. ČT musí být v tomto ohledu otevřenější než komerční stanice, nemá pár akcionářů, má spoustu koncesionářů.