Při slovním spojení Harry Potter a žurnalistika všem jako první vyvstane v paměti kontroverzní postava bulvární reportérky Rity Holoubkové. Tato vlezlá a pro mnohé také velmi nesympatická bytost ovšem není jediná, která reprezentuje v magickém světě Britské spisovatelky J.K. Rowlingové jednu z žurnalistických profesí. Lee Jordan je dalším známým případem komentátora nejpopulárnějšího kouzelnického sportu, Famfrpálu.
Připomínat děj celé ságy není s největší pravděpodobností pro její slávu vůbec potřeba, co se ale samotného Leeho týče, může být pro méně zapálené publikum oříšek vybavit si charakter postavy, či její působení v Bradavické škole čar a kouzel. Je věrným přítelem sourozenců Weasleyových, sportovní novinář, který měl problém nedat najevo svou kolejní příslušnost, a nakonec také bojovník za práva a svobody kouzelníků během Voldemortovy diktatury popisované v poslední knize.
I přes vynechání scén z filmového zpracování, jsou popisy famfrpálových zápasů v románech přítomny velmi často, a to klidně hned několikrát v rámci jednoho dílu. Stejně jako každý jiný novinář i Lee Jordan prochází v průběhu děje velkým osobnostním i kariérním vývojem. Sám komentuje veškeré zápasy školního poháru a nemůžeme tak posoudit jeho fungování jako součást větší redakce novinářů. Velmi často je vystavován kritice (objektivní více, či méně) z řad profesorů i ostatních studentů, kteří na jeho výkony reagují v podstatě stejně, jako reagují internetové diskuze na výkony reálných sportovních komentátorů po celém světě. Jeho nestranný pohled a přístup značně ovlivňuje rivalita mezi jednotlivými kolejemi. Podobně jako Lee podporuje Nebelvír, jsou i někteří fotbaloví komentátoři známí pro náklonnost k jednomu ze světových klubů.
Nejde ale jen o ukázku sportovní branže. V již zmiňovaném posledním díle série se naplno rozjíždí děj připomínající události nacistického převratu v Německu a také začátku 2. světové války. Jde o inspiraci, kterou Rowlingová veřejně přiznala už velmi dávno. A stejně jako hlavní hrdinové vyráží do finálního souboje s pánem zla, tak Lee Jordan zakládá a tajně provozuje rádiový přenos výstižně nazvaný „Potterova hodinka“. V tom nejen, že tajně informuje o různých nežádoucích setkáních, ale také uvádí jména padlých v boji. Tak jako v kruté realitě doposud největšího válečného konfliktu, krom bojujících hrdinů opodál vystupuje i jeden hrdina lidský, bojuje tím jediným, co mu v životě zbylo, hlasem a novinařinou.
Jedním z nejkrásnějších citátů této postavy zůstává i po tolika letech věta vystihující novinářskou profesi jako takovou. Poté co je Lee během zápasu několikrát vybízen profesorkou McGonagellovou k tomu, aby přestal komentovat útočné výpady Zmijozelských studentů prohlásí jen: „Ale paní profesorko, říkám to tak, jak to doopravdy je“.