Jak se dá manipulovat s daty a grafy a ovlivňovat tak vyznění celého článku? A jsou takové způsoby v českých poměrech běžné? O tom přijel na Univerzitu Palackého přednášet datový novinář Jan Cibulka ze skupiny SAMIZDAT, který v současnosti pracuje pro Český rozhlas.
„K čemu dochází nejčastěji je manipulace s osami. Dost často se může stát, že když graf sestrojíte, tak zjistíte, že rozdíly, které chcete ukázat čtenářům, nejsou tak závratné,“ komentuje Cibulka situaci s tím, že nejčastěji takto za účelem senzace manipulují bulvární noviny. Něco jiného je však podle něj manipulace účelová, jakou používá třeba americká zpravodajská republikánská platforma Fox news. Jako nejznámější příklad uvádí situaci, kdy naschvál zmanipulovali graf, který měl poškodit Obama care.
Podle Cibulky se takovéto praktiky v Česku objevují jen zcela minimálně, a to například v souvislosti s bulvárními články, kde se obecně hraje na senzace. „Ve chvíli kdy odsekneme tu nezajímavou část grafu nebo jen posuneme začáteční hodnotu osy y, bude graf působit dramatičtěji,“ vysvětluje. Toto tvrzení opírá o graf, který vyšel v Blesku. Sloupcovému grafu chyběli hodnoty a měl ukazovat strmý nárůst teploty v České republice. Když se k němu však přidaly hodnoty, zjistilo se, že teplota doopravdy stoupne jen o jeden stupeň. V Americe nebo v Západních zemích je to častější a Cibulka dokládá svá tvrzení mnohými grafy, které má ve své prezentaci.
V české politice se však podsekávání grafů objevovalo. „V politice se na podsekávání grafů svého času specializovala TOP 09 a půlka internetu se jim na jejich facebook chodila smát,“ říká Cibulka s tím, že strana to dělala opakovaně. Nebyli však jediní. Čistý štít nemá ani ODS, která „zapomněla“ do grafu přidělat osu.
Každý novinář by měl dle Cibulky mít jakousi „intelektuální poctivost“. Tu vysvětluje tak, že kupříkladu datový žurnalista musí mít dobrý důvod pro graf, jehož osa y nezačíná na nulové hodnotě. Jako názorný příklad ukazuje, že například u nezaměstnanosti je v pořádku nechat počáteční hodnotu na 5 %, jelikož kolem této hodnoty se data nejčastěji pohybují. Taky musí rozpoznat, kdy je rozdíl čísel poměrně nepatrný, ale v kontextu se situací je velmi závažný. V takovém případě je podle něj v pořádku nastavit osu y tak, jak se mu hodí.
S touto myšlenkou navazuje na v současné době často probíranou vyváženost médií. „Nelze nikdy mluvit o vyváženosti médii, každý autor do článku víceméně otiskne svou autorskou stopu. A to platí i v grafech,“ říká Cibulka a dodává, že datová žurnalistika není lék na vyváženost médií, protože i data si lidé interpretují po svém.
S chybnými grafy se můžeme setkat i v jiném slova smyslu, než je manipulace. Mohou to být špatně užité barvy, kdy se objevuje třeba i 20 odstínů. Ideální je podle Cibulky užít 5 až maximálně 7 odstínů. Další chybou jsou prý i koláčové grafy, kdy lze špatně vyčíst jak velké jsou jeho jednotlivé díly. „Neměli byste pracovat s ničím složitějším, než s tím, co lidi viděli na střední škole. Proto v Asii mohou pracovat s daleko složitějšími grafy. V Čechách je ideální sloupcový graf,“ říká Cibulka.
Navíc musí být co nejpřehlednější. „Málokdy lidi stráví na článku víc než pár desítek vteřin. Když je úspěšný, tak maximálně tři minuty. Proto je nutné dělat grafy přehledně a srozumitelně pro čtenáře,“ vysvětluje a dodává, že je nutné pod každý graf přidat odkaz, aby si čtenář mohl ověřit správnost dat. Opět uvádí příklad grafu, kdy byl zpracován počet azylantů, autoři však zapomněli uvést zdroj, z něhož vycházeli. Největším problémem však bylo, že azylanti nebyli ani rozdělení na úspěšné a neúspěšné žadatele, či azylanty, kteří stále čekají na rozhodnutí.
Proto Cibulka vyzývá k důkladnému prohlédnutí všech grafů a hlavně osy y, aby čtenáři ani novináři nenaletěli zmanipulovaným tvrzením.