Od vypnutí analogového televizního vysílání a kompletního přechodu na formát DVB-T uběhlo již 10 let. Tehdy bylo mnoho českých domácností nucených nakoupit nové přijímače, které digitální přenos podporují. Vývoj v některých evropských státech nasvědčuje tomu, že by podobný scénář mohl v budoucnu čekat také posluchače rozhlasu. Vydá se i Česko na cestu digitalizace?
Ačkoliv dnes stále převažuje poslouchání rozhlasu za pomocí analogové technologie FM, s digitálními rádii se setkáváme stále častěji. Technologií, která je dnes pro přenos digitálního rozhlasu nejpoužívanější, je DAB+, jež se postupně stává standardem. Většina nově vyrobených automobilů disponuje digitálním přijímačem. Tomu napomáhá rozhodnutí Evropského soudu, dle kterého musí všechny nově vyrobené automobily určené pro evropský trh takovým přístrojem disponovat. Již nyní Český rozhlas (ČRo) nabádá posluchače k přechodu na digitální příjem formou rozsáhlé reklamní kampaně. Češi jsou přesto stále věrní analogu. Web Digitalradiodab.cz, který informuje o novinkách ze světa digitálního rozhlasu uvádí, že v současnosti technologii DAB+ využívá více než 10 procent posluchačů. To je výrazný nárůst oproti minulým rokům. Přesto však výrazně zaostává za jinými více užívanými způsoby přenosu.
V síti DAB+ naladíte desítky veřejnoprávních i soukromých stanic
Nejvíce vysílacích pásem zabírá bezpochyby veřejnoprávní ČRo. V multiplexech lze poslouchat nejen celoplošné stanice jako je Radiožurnál, ale také mnoho menších či regionálních vysílání, které byly dosud často dostupné pouze na internetu. Umožňuje to vyšší kapacita v porovnání s technologií FM, díky které lze přenést až šestnáctkrát více stanic. Kromě rádií veřejné služby lze naladit také mnoho privátních rádií, mezi kterými nechybí ani nejposlouchanější stanice jako Evropa 2, Impuls nebo Blaník.
Přechod na digitální vysílání má mnoho důvodů
Kromě vyšší kapacity je častým argumentem propagátorů digitálního vysílání vyšší kvalita. Za pomocí technologie DAB+ lze dosáhnout standardu, který se výrazně blíží tomu, kterým disponují kompaktní disky. Digitální doba má ukončit úmorný šum, který často trápí například řidiče pohybující se v odlehlých oblastech. Ani to však stále nepřimělo příliš mnoho lidí k pořízení nových přijímačů. Důvodů je několik, přičemž tím hlavním je nákladnost a často i nemožnost montáže nových rádií do starších automobilů. Dokud funguje vysílání v pásmu FM, je pro většinu lidí taková investice zbytečná.
Problémem je pokrytí
ČRo pyšní pokrytím 95 % české populace, v čísle je ale háček. Papírové pokrytí ve skutečnosti příliš neodpovídá tomu praktickému, přičemž v mnoha oblastech je pro příjem stále nutnost použití venkovní antény. Často je tak vyloučený čistý, ničím nerušený poslech v automobilech. To přiznává také ombudsman ČRo Milan Pokorný, který na oficiálním webu veřejnoprávního rádia uvedl, že ho situace s pokrytím trápí. Kromě toho ombudsman slíbil, že by mělo v blízké době dojít ke zlepšení. Podstatně horší je situace soukromých stanic. Ty jsou v sítí DAB+ často dostupné pouze v okolí některých měst.
V Norsku se vypínání FM setkalo s nespokojeností posluchačů
Premiantem, co se přechodu na digitální rozhlas týče, je Norsko. Skandinávská země FM vysílání postupně vypíná již od roku 2017, přičemž kompletní přechod má nastat příští rok, kdy má vypršet licence zbývajícím stanicím, které v analogovém pásmu vysílají. Tato situace se však v Norsku setkala s nepochopením nemalého procenta obyvatel, kteří přestali některé stanice poslouchat a raději se přiklonili k regionálním rádiím, která stále vysílají analogově. Další na řadě má být Švýcarsko, které chce přenos rozhlasu v pásmu FM přerušit na konci roku 2024. Stejně chce časem postupovat také Dánsko a několik dalších států.
Ředitel Techniky a správy ČRo Karel Zýka uvedl v rozhovoru pro server Parabola, že Česko podobný scénář v nejbližších letech nečeká. Dle jeho slov je analogové vysílání dostačující, a proto chce nadále udržovat současnou situaci, kdy koexistují 3 základní způsoby přenosu rádia: digitální, analogové a internetové. Přesto však nemůžeme zcela vyloučit, že Česko v budoucnu okopíruje norský či švýcarský scénář.