V posledních dnech proběhlo v Česku mnoho změn a opatření v souvislosti s šířením koronaviru. Pro drtivou většinu populace jsou hlavním zdrojem informací média. Teď se víc než kdy jindy ukazuje, že novináři jsou potřeba a většina z nich situaci zvládá bravurně. Poukazují i na důležité věci, které by nám v nouzovém stavu mohly (ale současně neměly) uniknout.
Dva týdny zpátky byla na místě otázka, zda média vyvolávají paniku. Mezi mediálními domy jsou rozdíly a každý o koronaviru informoval po svém. „Pokud by Česko naplno zasáhla pandemie nového typu koronaviru, mohly by jím postupně onemocnět až tři miliony osob,“ psalo iDNES.cz. „V Česku je zhruba 1000 infekčních lůžek, které by bylo možné využít,“ citovalo Echo24 Adama Vojtěcha. Tyto dvě informace publikované v jeden den neměly úplně šťastný dopad. Byly by vhodnější spíše články o tom, jak předcházet koronaviru než lidi strašit.
Od minulého týdne, kdy vláda začala podnikat opatření a přibývalo nakažených, většina médií začala informovat o důležitých nařízeních podobným stylem, protože citovala nebo interpretovala zástupce vlády z tiskových konferencí. Média dávají více prostoru odborníkům, Vládě České republiky a Ministerstvu zdravotnictví. Například ČT24 tyto kroky podniká od začátku a jako veřejnoprávní médium funguje na skvělé úrovni. Mnohdy jsme chytřejší z článků než z výroků ministrů a premiéra.
„Pod rouškou koronaviru“
Většina titulků obsahuje slova jako koronavirus, roušky, počet nakažených až má člověk pocit, že se nic jiného neděje. Média nás v neděli informovala o tom, že se něco děje pod tzv. rouškou koronaviru, jak to nazval spolek Milion chvilek pro demokracii.
Je minimálně k zamyšlení, proč Babiš zrovna teď, když celá republika řeší koronavirus, potřebuje projednat návrh zákona, který by vyřešil jeho problém. Nabízí se otázka, kolik je v tomto činu lidskosti a kolik mazanosti.
Novináři sobě
Na nedělní tiskovou konferenci vlády dostali akreditaci jen redakce veřejnoprávních médií a stanice Prima a Nova. Vláda toto rozhodnutí hájila názorem, že jde o prevenci v šíření koronaviru. Pomocnou ruku svým kolegům podali žurnalisté z ČTK, kteří otázky nezúčastněných novinářů pokládali za ně. Kreativita se v žurnalistice nevyužívá jen při psaní či vymýšlení textu. Po vlně kritiky se navíc vláda omluvila a další dny spustila videohovory, jejichž prostřednictvím mohou novináři pokládat otázky online.
Každý den přináší nové omezení a pravidla. Omezená přítomnost novinářů nejspíše měla přinést méně nepříjemných dotazů mířených na členy vlády. S pohotovou reakcí ČTK se pravděpodobně nepočítalo. Ukázalo se, že každý novinář má sice svoji redakci, ale když jde do tuhého, drží většina spolu.
Můžeme být rádi, že nám novináři srozumitelněji přetlumočí důležité informace, upozorňují na důležité fakta a starají se nám o to, abychom byli v obraze. Tuto nevděčnou ale důležitou práci shrnul Erik Tabery slovy „rozhodně nemluvím jen za redakci Respektu, když konstatuji, že většina žurnalistů teď hrdě slouží veřejnosti.“