Co se stane, když se z novinářského interview vytratí nezaujatost a objektivita, když novinář přestane být profesionální a nechá do hry vstoupit emoce? Jaké to je, když se obyčejný rozhovor změní ve slovní zápas o moc a dominanci? Na to odpovídá film režiséra Stevea Buscemiho Interview.
Jednu z hlavních rolí konverzačního dramatu z roku 2007 ztvárnil samotný režisér Steve Buscemi. Ten se představil v roli novináře, který má své profesní a zřejmě i osobní vrcholy za sebou a nachází se tak v ne příliš šťastné kapitole svého života. Má problémy s léky a alkoholem. V minulosti působil jako válečný reportér například v Sarajevu, odkud si odnesl nejen fyzickou jizvu na břiše.
Pierre je specialista na politickou žurnalistiku, nyní však dostává od svého šéfredaktora za úkol udělat rozhovor s obletovanou hvězdičkou béčkových komerčních filmů a seriálů Katjou (Sienna Miller). Pierra herečka nezajímá, na rozhovor s ní se nepřipravil, raději by teď byl ve Washingtonu, kde dochází k důležitým politickým zvratům. Jeho šéfredaktor ovšem trvá na tom, aby dokončil rozhovor s Katjou. Ta si ale všimne Pierrovy nepřipravenosti a neprofesionality – sám řekne, že neviděl jediný její film a ani nečetl výtah informací, které mu o ní poslali, zná ji tedy jen podle její pověsti – s kým má poměr, že si nechala zmenšit prsa… Katja se tedy zvedne a z restaurace, kde měli schůzku, odejde.
Tajemství na obou stranách
Náhoda je ale opět svede dohromady a v rozhovoru ještě ten večer, i když poněkud netradičním způsobem, pokračují u Katjy doma. Pierre se z Katjy snaží dostat co nejvíce informací, ta se mu ale nechce otevřít a často dochází k záměně rolí, kdy se dotazovaným stává Pierre. Objevují se tam tendence typu „odpovím ti, když odpovíš ty mně“, postupně se tak odkrývají skutečnosti i z Pierrova života. Rozhovor je velmi emotivní, přerušovaný Katjinými citovými výlevy, telefonáty, je víc než neformální, vzájemně se dotýkají, tančí… Současně spolu ale stále bojují o to, kdo získá v rozhovoru vůdčí pozici, kdo se dozví více, kdo více utají… Co je motivací Pierra je jasné, ale co je cílem Katjy? Odpovědím na osobní otázky se zdatně vyhýbá, ale pokaždé, když chce Pierre rozhovor vzdát a odejít, udělá nějaký menší ústupek, aby ho zastavila. Pozornost ale stále odvádí od sebe k němu. Pierre je značně ironický, přesto je vidět, že se jeho pohled na Katju postupně mění a chová se k ní stále více empaticky.
Nakonec se dozvídáme, že důvod, proč byl Pierre stažen z politických témat, není teď ve Washingtonu a musí namísto toho dělat články dle jeho slov „o ničem“, je, že začal ve svých reportážích přikrášlovat skutečnosti, zveličovat informace pro větší zajímavost a používat neexistující zdroje. To však není zdaleka jediné Pierrovo tajemství.
Když Pierre odchází z Katjina bytu, myslí si, že i ona se mu nakonec otevřela a že má tak všechny informace pro svůj článek. Řekla mu totiž i to, že trpí rakovinou. Pierre jí slíbil, že informaci nezveřejní, ihned co se ale zabouchly dveře jejího bytu, volá informaci s nadšením svému šéfredaktorovi. Pierre tak nakonec upřednostnil to nejhorší z novinářské profese, co v sobě má, před lidským pochopením. Možná je ale nakonec všechno jinak, než si Pierre myslí…