Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš byl nucen přijmout 18. září 1941 tzv. aktivistickou sedmičku novinářů sestávající z Karla Lažnovského (České slovo), Emanuela Vajtauera (Večerní České slovo), Vladimíra Krychtálka (Večer), Jaroslava Křemene (Telegraf), Karla Wernera (Polední list), Vladimíra Ryby (Národní práce) a Václava Crhy (Národní politika). Tito novináři se dali do služeb nacistického režimu, psali propagandistické texty a sympatizovali s Německem.
K setkání došlo během týdne bojkotu protektorátního tisku, důvodem byl pocit zmíněných novinářů, že jim protektorátní vláda neposkytuje dostatečnou podporu. Během setkání jim předseda vlády nabídl chlebíčky z tehdy známého Lippertova lahůdkářství. Před servírováním do nich byly vpraveny bakterie tyfu, tuberkulózy a botulotoxinu s cílem otrávit aktivistické novináře, ovšem ne tak rychle, aby padlo podezření na Eliáše. U Lažnovského, Vajtauera, Křemene a Krychtálka se skutečně brzy objevily zdravotní problémy, kterým Lažnovský 10. října téhož roku podlehl.
Podíl Eliáše na smrti a celé aféře se podařilo definitivně prokázat až o několik desítek let později (viz text Čvančara, Uhlíř 2006).
Další četba:
ČVANČARA, Jaroslav – UHLÍŘ, Jan-Boris: Chlebíčková aféra. Poslední odbojový čin ministerského předsedy Aloise Eliáše. In: Historie a vojenství, r. 55/2006, č. 4, s. 37–48.