Každý týden nabízí nové příběhy, jiné můžou skončit. Právě v takovém duchu se nesly hlavní události uplynulých dnů. Jeden bláznivý příběh končí na Hradě. Své místo opouští Jiří Ovčáček, který byl zodpovědný za komunikaci prezidentské kanceláře zejména s médii. Spolu s ním snad odchází do věčných lovišť i jeho žalmy a další podobně poťouchlé projevy na Twitteru. Možné ale je, že skončí i story samotného Twitteru, kterému se pomalu ale jistě rýsuje konkurence, a to pod hlavičkou Mety.
Memes vs. Bulvár aneb inaugurace očima médií
Téměř žádná událost českým médiím obvykle neujde. Jinak tomu nebylo ani při inauguraci Petra Pavla, která se nesla celým mediálním prostorem. A že to byla velká show. Od „šokujících“ odhalení bulvárního Blesku, přes zpravodajské pokrytí veřejnoprávních kanálů, až po meme report od serveru HEY FOMO. Každý si našel to své a událost představil svým divákům v jiném světle. Česká televize ale měla opět trochu navrch, a to díky tomu, že se jí jako jediné podařilo dostat kameramana Petra Svídenského na balkón, ze kterého jen o pár chvil později přednesl proslov nově zvolený prezident. No jo … provládní televize měla opět protekci.
Sbohem a Ovčáček
Obměna na pomyslném prezidentském trůně znamená i odchod Zemanových kumpánů. Z Hradu tak přestávají znít žalmy tiskového (ne)mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ten obvykle dělal všechno, jen ne svoji práci. Kromě zachraňování průšvihů jeho šéfa zcela nesmyslnými slovními kličkami a hříčkami, měl tendence často nekooperovat s médii (a to hlavně s těmi veřejnoprávními), ještě za to dostával zaplaceno. Ať to zní sebevíc nelogicky, tato éra se zdá být u konce. Mikrofonu se totiž ujímá Markéta Řeháková, která se zatím jevila naopak komunikační až až. Řeč je samozřejmě o jejím výstupu, krátce po výhře v prezidentských volbách. Její šílený energický výstup byl mnohdy kritizován, Pavel si ale i přesto svou manažerku komunikace prezidentské kampaně pod svými křídly ponechal.
Ruské pohádky o českém vlastenectví
Václavské náměstí minulý týden naplnily davy samozvaných vlastenců. Ti tentokrát protestovali proti bídě. Z bídy se protest (ne)chtěně přeměnil na oslavy Ruska a jeho podporovatelé se nebáli hlásat, o kolik lépe se tam lidé mají, když je vede tak oddaný prezident, zajímající se o jejich blaho. Teda, nevím, jaké Rusko měli na mysli, každopádně to, které je ve válce s Ukrajinou, by nám o bídě mohlo spíše přednášet, než nás z ní vysekávat. Slyšet se nechaly také argumenty proti účasti České republiky ve válce na Ukrajině. Na tom si smlsla hlavně ruská média. Za zmínku z českých protestů jim stála například stržená ukrajinská vlajka našimi krajany nebo dezinformace ohledně financování proukrajinských protestů v ČR samotnou Ukrajinou. Ta má totiž určitě na takové výdaje rozpočet. Kvůli tomu se Česko opět dostalo na přední stránky mnoha ruských novin a deníků. Pokud by se vynalézavost ruské propagandy hodnotila známkami, byla by to jednička s hvězdičkou. Nutno uznat, že Potěmkin by byl na kreativitu svých potomků jistě pyšný.
Souboj titánů ve světě sociálních sítí
Po odkoupení Twitteru multimiliardářem Elonem Muskem se mnoho lidí odebralo na alternativu této sociální sítě Mastodon. I přesto se ale jednalo o poměrně malé procento uživatelů. Většině lidí se zkrátka nechtělo podstoupit změnu prostředí, které jim je poměrně dobře známé. Právě zbývající věrnou část by si chtěla na své konto převést Zuckerbergova Meta, která vlastní například i Facebook. Ta totiž oznámila, že by chtěla vytvořit síť, jejíž popis zní hodně jako Twitter. Druhý nejbohatší muž na světě má tak zaděláno na další pořádný problém. Síť s bílým ptákem v logu se už takto rozpadá téměř na všech frontách, její pád by tak mohl být ještě rychlejší, než byl doposud. Lze tak očekávat v následujících týdnech či měsících velkou mediální válku, a to jak mezi majiteli těchto platforem, tak i mezi potencionálními uživateli, jejich názory na Muskovy kroky se totiž mnohdy liší.