RECENZE: Novinářky Lindy Bartošové

Přemýšleli jste někdy nad tím, že ta půvabná ženská maličkost, jejíž hlas nebo tvář denodenně vídáte v médiích, si musela svou cestu na vrchol skutečně probít? Linda Bartošová, bývalá finalistka české miss, ale především moderátorka hlavních televizních pořadů ČT24, vyzpovídala známé ženy českých médií a v knize nám připomněla detaily z jejich kariéry. 

Novinářky se sice poprvé objevily v knihkupectvích teprve před pár týdny, ale už si dokázaly získat spoustu čtenářů. V počátcích se měla kniha věnovat samotné autorce. O jejích zkušenostech a cestě na mediální vrchol. Linda Bartošová si ale podle svých slov nepřipadá jako někdo, kdo může radit ostatním, když ona sama ještě není na místě, kde by chtěla být. Proto se rozhodla dát prostor zkušenějším novinářkám a dala dohromady sbírku rozhovorů s ženami z různých mediálních koutů. Přes rozhlas, podcast, sportovní žurnalistiku, válečné zpravodajství až po interview a televizi. 

Tenká růžová knížečka sice může na první pohled vypadat neškodně, ale uvnitř se nachází spoustu tabuizovaných témat v rámci prosazování žen v médiích. Rozhovory s nimi jsou vedeny velice příjemným stylem. Většinou se zaměřují na začátky jejich kariéry, jaké překážky musely zdolávat, kde berou motivaci, jak vnímají ženskou rivalitu na pracovišti, platové ohodnocení a také na fakt, jak těžké je se prosadit v prostředí, ve kterém dominují muži. Každý rozhovor je ukončen otázkou, jaké rady by daly novinářům, kteří studují a začínají úplně od nuly. Je zajímavé, jak se odpovědi na tuto otázku často liší. Každá ze zpovídaných žen začínala s novinařinou v naprosto jiných dobách, také nesdílí stejné názory a povahově je každá taky úplně jinde, tudíž i jejich rady jsou těmito faktory hodně ovlivněny.

Za pozornost podle mě stojí rozhovor s válečnou zpravodajkou Petrou Procházkovou. Už nadpis její kapitoly ‚‚Na feminismus nemám čas, ženství jsem v zákopech uměla využít’’ o ní hodně vypovídá. Jako válečná zpravodajka si prošla situacemi, které si většina lidí ani neumí představit. Velice barvitě popisuje zážitky z válek, kde fungovala jako reportérka. Před jejíma očima vyprchalo spoustu lidských životů. I přesto si zachovala vždy chladnou hlavu a dokázala vybruslit z každé situace. Sama nám hned na začátku prozradí, že svou ženskost bere spíše jako zbraň, které by se mělo využít. „Pohybujete se v místech, kde ženy nejsou a potkáte tam jen vojáky. Oblékla jsem se proto žensky a věděla jsem, že je možné toho trochu využít.“

Nerada bych řekla, že tato kniha je výhradně pro ženy, ale myslím, že mužských fanoušků mít moc nebude. Zato musím říct, že moje srdce si naprosto získala. Vzala jsem si z ní mnoho rad do života. Na co si dát pozor při začátcích, jak se co nejlépe dostat do koloběhu médií a hlavně, jak si prosadit svůj názor a nenechat se odradit hned po prvním neúspěchu. Jak řekla Lenka Kabrhelová ve svém rozhovoru: „Nevzdávat to – je to těžký, ale má to smysl.“

Přidat komentář