Na dnešní den připadá významné televizní výročí. V roce 1935 se uskutečnilo v Berlíně první pravidelné televizní vysílání. Fernsehsender Paul Nipkow, první veřejná televizní stanice na světě, vysílala třikrát týdně, ještě na mechanické televizi. Předběhla tak britskou společnost BBC.
Německá televizní stanice Fernsehsender Paul Nipkow spustila 22. března 1935 první pravidelné televizní vysílání na světě. Uvedla ho hlasatelka Ursula Patzchke-Beutel slovy: „Pozor, pozor! Televizní stanice Paul Nipkow. Zdravíme všechny soudruhy v televizních místnostech Velkého Berlína německým pozdravem Heil Hitler!“. Vysílalo se třikrát týdně po dvou hodinách a signál byl dostupný 80 kilometrů od Berlína. Vysílání samozřejmě sledovalo jen omezené množství diváků. Stanice nesla jméno vynálezce Nipkowova disku, klíčového prvku mechanické televize.
Paul Gottlieb Nipkow byl německý fyzik a vynálezce. Svůj disk si nechal patentovat v roce 1884. Napadlo ho použít k rozkladu obrazu plechový kotouč s maličkými dírkami rozsetými ve spirále po celé jeho ploše. Ač Nipkow tušil, jak by se kotouče dalo využít k přenosu obrazu, sám přístroj nikdy nerealizoval a patent po 15 letech zanikl z důvodu nezájmu. Jeho myšlenka opticko-mechanické televize však v průběhu dvacátých let inspirovala jiné vynálezce.
Nejvíce se kýžené mechanické televizi přiblížil britský vynálezce John Logie Baird, který v roce 1925 představil svůj phonovizor. Původně ho předváděl v londýnském nákupním centru jako atrakci. Nipkowův kotouč vyrobil z krabice na klobouky a z různých odpadků a předmětů z domácnosti dotvořil celou primitivní aparaturu. Postupně přístroj vylepšoval a v březnu 1929 jeho vynález koupila rozhlasová společnost BBC. Tou dobou měl ale Bairdův obraz jen 240 řádků, byl neostrý a roztřesený. Bylo také nutné účinkující nasvítit nesnesitelně ostrým světlem reflektorů, aby se přenášený obraz netopil ve tmě. Baird svůj vynález zdokonaloval několik let, než se BBC konečně rozhodla zahájit pravidelné vysílání, stalo se tak až 2. listopadu 1936, rok a půl po premiéře německé televize.
Éra mechanické televize ale netrvala dlouho. Při příležitosti Olympijských her v Berlíně v roce 1936 přešla stanice Fernsehsender Paul Nipkow na elektronický systém. Vysíláním olympiády si získala popularitu. Přenos sledovalo v několika desítkách televizních síní přes 150 tisíc diváků. Ještě toho roku začala i britská BBC využívat elektronický přenos obrazu.
Přestože dny mechanické televize byly již sečteny, Paul Nipkow se v Německu těšil uznání. Televize během Hitlerovy vlády naštěstí sloužila spíše k mainstreamové zábavě, než k manipulaci obyvatel. Joseph Goebbels, ministr propagandy, preferoval jako masové médium rádio. Stanice Paul Nipkow ukončila svou činnost ještě před koncem války, v roce 1944.
