Nejen o třiceti letech svobody, ale i o českém mediálním světě diskutovali na hradišťské Malé scéně novinář a dokumentarista Adam Drda a Vojtěch Šimíček, vysokoškolský pedagog a soudce Nejvyššího soudu. Otázky hostům pokládala dramaturgyně Slováckého divadla Markéta Špetíková.
Hosté odpovídali na otázky týkající se normalizace, demokracie a mediálního světa. Téma směřovalo i na změny vlastnických struktur českých médií, kdy dochází k mediálně-politickým střetům zájmů.
Vliv politiky na redakce roste
Jako příklad uvedl Drda koupi Mafry premiérem Babišem. Zároveň porovnal reakci novinářů pracujících pro tato periodika s poněkud bouřlivější reakcí slovenských novinářů na podobnou situaci jako u nás, při které však došlo ke vzpouře v redakci jednoho z nejvýznamnějších deníků na Slovensku a následnému hromadnému odchodu všech pracovníků.
,,Novináři působící v redakcích, jež vlastní osoba působící v politice, vyčkávají na to, až majitel udělá zásadní chybu, ale jakmile se tak stane, nenechají se odradit a pracují pro tohoto majitele nadále,‘‘ řekl Drda.
Význam elit se proměnil
Navazujícím tématem se staly elity a jejich umístění ve společnosti. Jako elity nazývala společnost odjakživa vzdělané lidi s vysokým společenským postavením, dnes se ale může zdát, že se ne vždy naplňuje správná definice tohoto slova.
,,Jako příklad elit vidím studenty, kteří si jsou vědomi svých znalostí a jdou si za svými cíli, účastní se různých soutěží a vyhrávají, později se z nich stávají pracovníci na vážených pozicích,‘‘ vyjádřil se Šimíček. Zároveň však upozornil na neopatrnost použití tohoto slova vedoucí k rozdělení společnosti, hlavně v případech, kdy někdo označuje sám sebe za elitu.
Mnohem skeptičtěji se vyjádřil Drda, který zastává názor, že lidé vybavení znalostmi mnohdy zůstávají v ústraní. Nevěnuje se jim tolik pozornosti, nikdo je nekontaktuje, protože zůstávají uzavření ve své bublině. Někdy nedokáží předat cenné informace společnosti kvůli nepřesnému vyjadřování.
Na opačné straně stojí lidé toužící po slávě, jsou mnohem dostupnější, a díky zrychlenému světu médií a masmédií, kdy můžeme tyto lidi snadněji kontaktovat, jsou pro společnost nepřehlédnutelní a rychleji považovaní za elity.
Způsobuje tlak na novináře vítězství formy nad obsahem?
Další otázky směřovaly přímo na svět žurnalistiky a média. ,,Se zrychlením žurnalistiky není prostor pro dlouhé zpracovávání kvalitních článků, dříve stačil vydat jeden článek za čtyři dny, nyní jsou novináři pod tlakem a vlivem digitalizace dnešního mediálního světa musí zveřejnit i dva články denně,‘‘ tvrdí Drda.
Pohled soudce na média sdělil Šimíček, který si nemyslí, že by bylo cílem novinářů zkreslování informací a dezinterpretace při rozhodování kauz. Jako velký problém však vidí plochost informací, což způsobuje rychlost žurnalistiky, kdy se po novináři požaduje absolvování více akcí denně.
Podle Šimíčkova názoru chybí odvaha a prostor k tomu, aby mohl jít novinář více do hloubky určité informace. ,,Pro novináře je rovněž dobré mít přítele na telefonu, například právníka, doktora nebo politologa,‘‘ dodal.
Doplnil, že zbytečně vítězí forma nad obsahem. ,,Například ve zprávách jsou často reportéry vyženou ven za různého počasí jen proto, aby sdělili zprávu, která by šla zmínit v pohodlí studia,‘‘ rozvedl svůj názor.
Mění se vztah veřejnoprávních médií a demokracie
Závěr středeční diskuze patřil proměně demokracie a společnosti. Stav demokracie je bezpochyby vážný, v minulosti došlo k selhání elit, které nedokázaly společnost varovat včas.
,,Veřejná diskuze k celé situaci negativně přispěla, nebezpečí nástupu Babiše se bagatelizovalo,‘‘ řekl Drda. Vyjádřil se i k protestům na Letné, které prozatím vidí jako beznadějný boj. Upozornil na skutečnost, kdy je zapotřebí pojmenování konkrétních problémů a spojení občanské opozice s politickou.
,,Potřebujeme chránit veřejnoprávní média, situace se za sedm let změnila, nejsou to veřejnoprávní média, která byla před deseti lety. Nedají se ochránit v podobě, v jaké byly předtím a pod tlakem nakonec neobstojí,‘‘ doplnil.