Poprvé se z věže v centru Berlína začal přenášet televizní signál 3. října 1969. O čtyři dny později došlo k jejímu velkému slavnostnímu otevření. Bílá věž se následně stala jedním z ikonických symbolů hlavního města.
Berlínská televizní věž byla postavená nedalo náměstí Alexanderplatz v letech 1965-1969, tehdy ještě ve Východním Německu. Podle plánů architekta Hermanna Henselmanna měl vrchol věže ve tvaru koule připomínat družici Sputnik, v původních návrzích měl dokonce červenou barvu.
Věž neměla sloužit jen k vytvoření vysílače, ale měla také zvednout prestiž NDR a svou výškou přesáhnout výšku rozhlasové věže Funkturm v Západním Berlíně.
Po dokončení stavby měřila věž 365 metrů, v 90. letech se díky instalaci antény zvýšila o další tři metry. Dnes se jedná o čtvrtou nejvyšší věž v Evropě a o nejvyšší volně stojící budovu v Evropské Unii.
Uprostřed velké koule, jejíž průměr činí rovných 32 metrů, se nachází pozorovatelna a o patro výš i otáčející se restaurace, která se o 360 stupňů otočí každých 20 minut. Zajímavostí je, že kuchyň se nachází v přístavbě pod věží a všechna hotová jídla se nahoru dopravují výtahem.
K věži se váže i pojem “Papežova pomsta”. Komunistická vláda se rozhodla věž využít jako součást propagace a přišla s myšlenkou, že věž, která převýší všechny kostely, je znakem pokroku. Použitý materiál a struktura věže ale způsobují, že za jasného slunce vytváří světlo na kouli velký kříž. Tento fenomén zmínil ve svém projevu v roce 1987 i Ronald Reagan.
Jedna nejnavštěvovanějších památek tak přežila totalitní režim, zažila začátek demokracie a stále je jednou z hlavních berlínských ikon.