Je těžké být ženou a mít ráda sport a toužit po takovém povolání? Barbora Černošková, sportovní redaktorka České Televize, je důkazem, že v dnešní době už to není žádný problém. Kde je moc mužů, potřebují také ženu.
Barbora Černošková odpovídá: Myslíte si, že je pro Vás jako pro ženu těžší se uplatnit v oblasti sportovní žurnalistiky? Mela jste s tím problém, nebo si myslíte, že v dnešní době už to nehraje roli?
Nastupovala jsem do brněnské sportovní redakce České televize v roce 2004. Pres konkurz hledali jednoho muže a jednu ženu. Zatímco kluků se hlásila spousta, holky jsme byly jen dvě.
Když pak pražští kolegové vybírali v roce 2007 novou moderátorku Branek, Bodů, Vteřin, zase chtěli dívku, protože mužští moderátoři sloužili tři. Ivanka Chvátalová byla na mateřské a Robert Záruba, který místo ní rok Branky uváděl, se potřeboval vrátit ke své komentátorské profesi. Tehdy už byla i mezi redakčními kolegyněmi konkurence výrazně vyšší.
V roce 2014 se prý vedly dlouhé diskuse o tom, kdo doplní Jaromíra Bosáka v olympijském studiu v Sochi. Nevím, co rozhodovalo. Jen jsem slyšela, jak šéf říká, že potřebuje někoho, kdo vydrží velkou zátěž a jen tak se nevzdá. Víc jsem po tom nepátrala. Zátěž to tedy byla, v Rusku jsem za tři týdny shodila deset kilo. Ale zážitek to byl parádní.
Nemyslím, že by mi „být ženou“ ztěžovalo uplatnění. Možná v začátcích to bylo spíš naopak. Teď si upřímně myslím, že už jsme dál a nehraje roli, zda jste muž nebo žena. Alespoň u nás v redakci ne. Spíš rozhoduje to, jestli své profesi rozumíte a svoji práci ovládáte.