Chicago je filmový muzikál z roku 2002, který vypráví o snaze jazzové zpěvačky Roxie Hart dostat se z vězení, kde sedí za vraždu svého milence. A k tomu jí velkým způsobem pomáhají novináři. Roxie totiž ví, že čím víc se o ni bude psát, tím spíš ji neodsoudí na smrt, a tak se snaží dělat vše, aby se na ty titulní strany dostala.
Nejvýraznější novinářkou ve filmu je potom redaktorka plátku pro ženy, slečna Sunshinová ztvárněná herečkou Christine Baranski. Ona je příkladem honby novinářů po nejčerstvějším a nejzajímavějším příběhem, proto se i dost často vymýšlí informace. Hluboký lidský příběh nejvíce prodává, a tak se nikdo z tisku nezajímá, jestli je Roxie opravu vinná či ne, všichni jen píší o těžkém a smutném životě mladé dívky. Všechny média jsou tedy ve filmu zobrazena jako bulvární, získané informace si neověřují a píší vše, co jim kdo navykládá, hlavně aby to byla velká senzace.
Zajímavé je také pozorovat žurnalistické postupy a techniky doby „zlatých dvacátých“. Novináři se doslova perou o informace, aby mohli naplnit ranní i večerní vydání. Nikomu však nezáleží na exkluzivitě, tak všichni píší to samé. Taky můžeme vidět, jak slečna Sunshinová detailně popisuje do rozhlasu, co se děje v soudní síni sekundu po sekundě na závěr filmu, např. „Obžalovaná povstala, a porota se chystá vynést rozsudek. Roxie se třesou ruce.“ Jak rozhlasové vysílání, tak všechny články jsou tedy velice emocionální. A aby noviny měli pro své čtenáře ty nejčerstvější informace jako první, před soudní síní stojí auto s dvěma vytištěnými verzemi vydaní a každá s jiným titulkem, VINNÁ / NEVINNÁ. Když novinář v síni po vynesení rozsudku zamává bílým kapesníkem z okna, z dodávky začnou kolegové vyhazovat jednu verzi novin.
A když si Roxie myslí, že po skončení soudu zůstane celebritou na titulcích novin napořád, novináři se hned přesouvají za novým a žhavějším tématem, za novou vraždou. Roxie tak zůstává naprosto sama a chvíli po skončení soudu už nikdo neví, kdo je.
Film Chicago (2002) na ČSFD