Josef Velek se dodnes pokládá za zakladatele české ekologické žurnalistiky. Ekologický aktivista a novinář se za Husákovy doby odvážně pokoušel chránit přírodu a v roce 1974 byl u vzniku hnutí Brontosaurus. Svým reportážím se převážně věnoval v časopise Mladý svět. Jeho smrt pro některé lidi ale nebyla náhodou.
Narodil se v Klínci, ale po smrti matky se jeho otec znovu oženil a přestěhovali se do Nové Hospody u Týnce nad Sázavou. Noviny ho zaujaly již v předškolním věku, ale po studiích na gymnáziu v Praze si vybral ČVUT. Po vysoké škole pracoval ve Výzkumném ústavu sklářské techniky v Praze-Holešovicích a podával přednášky k patentům.
Publikovat začal až v šedesátých letech a v roce 1975 se stal redaktorem v časopise Mladý svět. Proč se tedy stal novinářem? „Abych se mohl ptát nahlas v době, kdy se u nás mluvilo o ekologii šeptem a kdy jsem se jako technik mohl ptát hodně potichu, abychom já a mí kolegové nepřišli o odměny a místo,“ odpověděl Velek.
Odvaha se projevila i v jeho stylu psaní. I přes to, že ho pachatelé, jenž v případech, kterým se věnoval, zastrašovali a vyhrožovali mu, nebál se a odhaloval je dál. Na své reportáže dostával denně až několik desítek dopisů, kde se na něj lidé obraceli s otázkami, co mají dělat, když odhalí podvody na družstvech. Přes osm set jeho nejvýznamnějších prací dalo za vznik knih Příběhy pro dvě nohy a Muž přes plot. Dá se říct, že ve svých pracích úspěšně kritizoval režim a vedl s ním ekologický boj, za který v roce 1989 dostal jako první Čech cenu od OSN GLOBAL 500.
Po rozpadu režimu měl velké plány, avšak krátce po revoluci tragicky zahynul na dovolené v Egyptě, kde utonul při potápění v Rudém moři. Jeho smrt byla označena za souhrn nešťastných náhod, ale stále se zde objevují názory, že možná šlo i o vraždu.