Navečeřet se, umýt a… počkat. Ještě kouknout na Večerníček! Může se to zdát neuvěřitelné, ale chlapec v modrém tričku s papírovou čepicí doprovází české děti do postele už 56 let.
Když k večeru zapnete televizi, přesněji čtvrt hodiny před sedmou, rozezní se na ČT2 a ČT:D typická znělka. Večerníček na obrazovce několikrát zakrouží, a když se ukloní a smekne papírovou čepicí, pozdraví malé i velké diváky dětským hláskem: „Dobrý večer.“ Pak se rozutíká do schodů a vyskočí, pohoupe se na houpacím koni, sveze se v hracím autíčku a na závěr zabalancuje na jednokolce. Při tom všem odhazuje bílé listy, symbolické pohádkové příběhy, až se na tom posledním objeví nápis Večerníček.
Historie
2. ledna 1965 představila Československá televize (ČST) divákům pohádkový příběh Kluk a kometa. V té době ale ještě pohádku neuváděla typická úvodní znělka. Tu vytvořil výtvarník Radek Pilař v polovině téhož roku a kreslenou animaci doplnila hudba Ladislava Simona. Znělka Večerníčku je současně nejdéle vysílanou znělkou na našem území.
Z počátku mohli Večerníček sledovat (nejen) dětští diváci jen jednou týdně, vždy v neděli. Tak tomu bylo dva roky. Postupně televize navyšovala počet vysílacích dní a o osm let později, od roku 1973, posílá modrookého klučinu na televizní obrazovky každý večer. V tom samém roce uvedla ČST první barevný Večerníček.
Zajímavé je, že dospělí lidé hledali za vlády komunistického režimu v pohádkách prvky satiry a odkazy k významným dnům a tehdejším událostem.
Pohádky
Většina pohádek je animovaných, ale na obrazovkách můžete spatřit i hrané nebo kreslené příběhy. Od doby, co na obrazovkách běží Večerníček, odvysílala televize přes 300 seriálů nejen z české dílny. Jak je zřejmé, pořad je určen pro děti, a proto jsou pohádky dlouhé maximálně deset minut.
Na závěr každé pohádky se ještě na chvíli objeví Večerníček, který se naposledy ukloní a s diváky se rozloučí slovy: ,,Dobrou noc.“
Pokud vás zasáhla vlna nostalgie při vzpomínce na legendární postavičku, posaďte se večer k televizi, a než přepnete na večerní zprávy, zavzpomínejte na dětství při sledování jedné z klasických pohádek.