V dnešní době většina světových médií už neprochází cenzurou, jenže pandemie dává vládám více možností, jak si šíření informací ohlídat a regulovat je. Zásahy do médií a jejich omezení má za cíl, aby byl daný stát vykreslen co nejlépe a aby bylo jasné, že krizi zvládají, ačkoliv to nemusí být vždy pravda.
Nouzové právní předpisy
Pro svobodu tisku jsou nebezpečné nouzové právní předpisy, kterých vedení států může zneužít. S výjimečným stavem několik zemí omezilo práva a normy, které zaručují ochranu svobody slova a médií. Maďarsko vydalo vyhlášku, která hrozí za šíření „nepravdivých informací“ až pěti lety za mřížemi. Ruský parlament schválil zákony, které hrozí až pětiletým vězením za šíření „falešných zpráv“ o pandemii. V Jordánsku se novináři cenzurují sami, protože mají obavy ze zákonů, které dávají v nouzovém stavu předsedovi vlády moc kontrolovat zprávy, noviny, publikace a všechny prostředky k vyjádření, propagandě i reklamy před jejich zveřejněním. Indický premiér několik hodin před zavřením hranic požádal klíčové vlastníky médií a redaktory, aby kladně informovali o situaci, zdůraznili kroky vlády a potlačili kritiku. Thajská vláda zastrašuje a žaluje novináře, kteří kritizovali její postup při výskytu nákazy v jejich zemi. V Myanmaru vládní orgány zablokovaly několik stovek webových stránek, kvůli boji proti dezinformacím. Vláda tímto znepřístupnila i stránky zpravodajských agentur a médií.
Omezené cestování novinářů
Filipínští novináři nemohou vycestovat do uzavřených oblastí bez speciální identifikační karty vydané prezidentskou kanceláří. Nejsou schopni vyhovět všem reportérům a průkaz se vztahuje na jednotlivce, nikoli na redakci. Jestli redaktor, který průkaz obdrží, onemocní nebo musí do karantény, tak jej nikdo nemůže nahradit. Čína ze své země vyloučila americké novináře pracující v Pekingu, zrušila jim tiskové akreditace. Egypt zrušil tiskový průkaz Ruth Michaelsonové z The Guardian poté, co upozornila na fakt, že Egypt pravděpodobně neudává správné počty nakažených koronavirem.
Kritické myšlení novinářů je důležité pro společnost, vládní orgány ale kritiku nechtějí slyšet.