Osm českých biskupů je na sociálních sítích. Ať je to Facebook či Twitter, každý biskup si vybírá témata, o kterých bude veřejnost informovat. Právě na toto chování na sítích se Tereza Pavelcová z Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu zkoumala také odezvu uživatelů na příspěvky biskupů, či zda autoři příspěvků reagují na komentáře.
Další patnáctiminutový příspěvek se zabýval sarkasmem na síti Instagram, a tím, jak popisek na fotce určuje její význam. Zuzana Šrámková svůj příspěvek s názvem Spolupráca obrázka s textom na sociálnych sieťach: prípadová štúdia sarkazmus na Instagrame dokládala na konkrétních příspěvcích na Instagramu. Součástí prezentace byly i obrázky bez popisků, na kterých autorka výzkumu následně ukázala, jak se změní význam celého příspěvku při přidání textu.
Štěpán Žádník z Masarykovy univerzity svůj výzkum nazval Zachovat si tvář na Facebooku. Zahrnul do něj několik osob, u kterých zkoumal, jaký dosah příspěvků si nastavily, kdo si může jejich statusy zobrazit, či jaká je pravděpodobnost, že si přidají do přátel cizí osoby.
Poslední část bloku patřila Aleně Hesové z Univerzity Palackého. Ta se zaměřila na důvody a způsoby užívání Facebooku dětmi mladšími 13 let. „Seděli jsme u štedrovečerní večeře a má neteř měla v jedné ruce příbor a ve druhé mobil. Po chvíli jsem to už nevydržela a zeptala se, co tam dělá. Řekla mi, že je na Facebooku, ale co tam dělá jsem už z ní nedostala,“ popisovala. Hesová se zabývala nejen dětmi samotnými, ale i jejich rodiči a důvody, proč jim sociální sítě dovolují, či naopak zakazují.
Přednáška se uskutečnila v rámci konference Mediální r(e)voluce si připravili studenti katedry Mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. Úterní program se skládal z diskuzí s významnými osobnostmi české žurnalistické scény, ve středu představili své výzkumy doktorandi z univerzit po celé republice, úvodní přednášku konference proslovil Petr Bílek.