Jednou z významných osob Velké francouzské revoluce byl Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau, známější jen jako Hrabě Mirabeau. Narodil se již před 269 lety, jeho myšlenky však předběhly dobu. Požadoval svobodu tisku a během revoluce sám vydával několik titulů.
Patřil k aristokracii, ale vedl poněkud pestrý život, a proto jej šlechta odmítla přijmout do svých řad. Několikrát byl stíhán i vězněn, dokonce odsouzen k smrti. Roku 1782 ale nabyl svobody a jelikož byl ale skvělým řečníkem a výraznou osobností, propůjčil se ke službám třetího stavu. Během rozbíhající se revoluce trval na konstituční ústavě a potlačení zbytečného násilí. Velkým vzorem pro něj byla Velká Británie.
V roce 1789, ještě před pádem cenzury, založil list Journal des États Généreux ve kterém bojoval za ústavu, svobodu, vlast a pravdu. Velmi záhy po založení byl zakázán. Vydával také zápisy a své postřehy ze zasedání Generálních stavů, přestože to nebylo legální. Nejprve vycházely jako Lettres du comte Mirabeau à ses commettants, a to od 10. května do 25. července 1789, později pod názvem Courrier de Provence. V jednom listu poznamenal „Nejlepším způsobem, jak zabránit revoluci, je žádat příliš mnoho“. Konce revoluce, ba ani její nejkrvavější části, se však nedožil.
Ačkoliv byli v této době novináři za své projevy často gilotinování, Mirabeau zemřel 2. dubna 1791 přirozenou smrtí.