Páté ocenění pro Respekt, první pro ženu z něj

Ivana Svobodová se pohybuje v mediálním světě od 90. let. Své působení odstartovala v Mladé Frontě Dnes, kde vystřídala brněnskou i pražskou pobočku. Její kroky dále směřovaly do týdeníku Týdeník a v roce 2010 zamířila do Respektu, kde působí dodnes. Svobodová se věnuje hlavně politickému zpravodajství a reportážím. Reportáže zpracovávala i na válečném území Ukrajiny jakožto zahraniční zpravodajka. Společnost Ferdinanda Peroutky u Svobodové vyzdvihla právě její reportáže z válkou postižené země.

„Mám velkou radost, že cenu získala Ivana Svobodová,“ uvedl Erik Tabery, šéfredaktor Respektu. „Je to jedna z nejlepších reportérek (myslím tím i mezi muži), kterou Česko má. Ivana často dává hlas lidem, kteří jinak nejsou slyšet. Je to pro mě radost dvojnásobná, protože je to první ženská držitelka tohoto ocenění v Respektu,“ zmínil v tiskové zprávě Economie Tabery k výhře redaktorky z jeho redakce.

Naše výjimečná @IvanaSvobodova3 při předávání Ceny Ferdinanda Peroutky.

Foto: @_milan_jaros pic.twitter.com/IO7cncrD6N

— Týdeník Respekt (@RESPEKT_CZ) February 13, 2023

Novinářka Libuše Koubská se ve svém laudatiu vracela k rozhovoru se Svobodovou o reportování z válečné Ukrajiny. Ptala se jí, zda-li se bála. „V krytu, ve vlacích, na Donbase, v Charkově, ne, tam se nebála. Ale když se poprvé vracela z Ukrajiny, tak ve Lvově, na relativně nejbezpečnějším místě ji přepadla panika po zprávách, že Rusové zaútočí z Běloruska. Říkala si, co tu děláš, máš doma syna a malinkého vnoučka. Ale základně se příliš nebojí. Jako při všech svých reportážních cestách myslí hlavně na to, že je třeba podávat svědectví,“ popsala.

Český rozhlas slaví úspěch svého zahraničního zpravodaje

Novinářská cesta Martina Dorazína začala v Českém rozhlase, ve kterém s šestiletou pomlkou a působením v České televizi funguje již od roku 1990. V 90. letech byl zvláštním zpravodajem na Slovensku a bývalé Jugoslávii. Poté se přesunul do Varšavy, kde působil pět let. Jeho cesta směřovala zpět na Balkán a strávil několik měsíců v Libyi. Od května 2013 byl zpravodajem v Rusku, odkud se v srpnu 2019 vrátil do Polska.

V lednu 2022 odjel z Varšavy na Ukrajinu. Dorazín tak byl přímo na místě, kde před rokem zahájilo Rusko válku na Ukrajině. Od podzimu 2022 zde působí v nově zřízené pozici stálého zpravodaje. Současné působení Dorazína na Ukrajině je obsahem nové podcastové série Radiožurnálu Rok ve válce s podtitulem Na lince Ukrajina-Praha. První díl ze čtyř vychází 24. února, tudíž přesně rok od začátku ruské agrese na Ukrajině.

„Martinu Dorazínovi upřímně gratuluji k získání Ceny Ferdinanda Peroutky, kterou si za svou špičkovou novinařinu nepochybně zaslouží,“ řekl. „Pracuje v tak náročných podmínkách, které si jen těžko dokážeme představit. Přesto přináší pravidelně posluchačům Českého rozhlasu velmi kvalitní a autentické obsahy přímo z místa zničujícího válečného konfliktu,“ ocenil Dorazína generální ředitel rozhlasu René Zavoral.

Ve druhé polovině ledna 2022 odjel Martin Dorazín z Varšavy na Ukrajinu. Byl tak přímo na místě, když Rusko před rokem zahájilo válku na Ukrajině. Od loňského podzimu zde působí v nově zřízené pozici stálého zpravodaje.https://t.co/sfkJzCCszQ

— Český rozhlas (@CRozhlas) February 13, 2023

Dorazín se kromě nově získaného ocenění pyšní Cenou Karla Havlíčka Borovského, kterou obdržel v roce 2016.

Ocenění Ferdinanda Peroutky

Cenu si zaslouží ti novináři, kteří vykazují dané vlastnosti, které šlechtily právě Ferdinanda Peroutku. Mezi ně patří naprostá bezúhonnost před zákonem i vlastním svědomím. Vysoká mravní integrita, která vylučuje rozpor mezi slovy a činy. Dále musí být osobně odpovědni za společenské důsledky svého publicistického působení. Jejich profesní práce má mít mimořádnou precizní úroveň. Musí být demokraticky orientovaní a nekompromisní vůči všem projevům, které demokracii vylučují. Ceny od roku 1995 uděluje Společnost Ferdinanda Peroutky k příležitosti výročí jeho narození.

V minulém roce cenu získali redaktorka serveru HlídacíPes.org Tereza Engelová a redaktor České televize Martin Řezníček.

Posty místopředsedů obsadí Jaroslava Wenigerová a Jakub Heikenwälder. Tímto ale změny v Radě ČTK nekončí. Příští týden poslanecká sněmovna zvolí další tři nové členy. Vybírat bude ze sedmi kandidátů, mezi nimiž najdeme Zdeňku Štěpánkovou, novináře Jiřího Táborského a Petra Žantovského, poslance Václava Snopka, historika a politologa Michala Pehra, mluvčí prostějovské radnice Janu Gáborovou nebo bývalého člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Pavla Foltána.