Jak říká, práce v médiích ji stále baví a nabíjí, protože každý den nabízí novou výzvu a pestrost úkolů. Dnes už sice jako tisková mluvčí nepůsobí, ale komunikaci se stále věnuje na Krajském úřadě Olomouckého kraje. Tam působí jako vedoucí oddělení tiskového a PR. Na svou bohatou kariéru zavzpomínala v rozhovoru na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky olomoucké univerzity.

Místo výkonu práce: Praha

Typ pracovního poměru: plný úvazek

Plat: 50 000 – 75 000 Kč / měsíc

Náplň práce:

• zodpovědnost za komunikaci společnosti EKOSPOL a.s. a Zoologické zahrady Tábor, a.s.
• aktivní vyhledávání námětů a psaní tiskových zpráv
• tvorba materiálů pro média, odpovědí na dotazy novinářů apod.
• vymýšlení a psaní veškerých textů – PR článků, reklamních textů, propagačních letáků, reklamních brožur, textů pro webové stránky apod.
• monitoring realitního trhu a mediálních výstupů konkurence

Požadavky:

• Vysokoškolské vzdělání
• Aktivní zájem o oblast rezidenčního developmentu
• Základní orientace v mikro a makroekonomii, vztazích mezi jednotlivými ekonomickými ukazateli a jejich dopadech na realitní trhy
• základní orientace v zoologii a chovatelství
• zájem o oblasti PR, marketingu a nových trendů
• anglický jazyk na komunikativní úrovni
• schopnost psát jednoduše a poutavě o složitých věcech
• kreativita, originalita, schopnost přicházet s neotřelými nápady a tématy
• spolehlivost a schopnost plnit termíny, pracovat pod tlakem uzávěrek
• velmi dobré organizační schopnosti, schopnost zvládat mnoho úkolů najednou
• kladný vztah ke zvířatům
• novinářská praxe výhodou

Nabízíme:

• práci na atraktivních projektech v hodnotě miliard korun, které mění tvář Prahy
• jistotu zaměstnání u stabilní firmy s tradicí, která patří mezi 50 největších rezidenčních developerů ve střední a východní Evropě, nositele ocenění TOP 100 nejstabilnějších českých firem podle ČEKIA Stability Award
• motivační finanční ohodnocení (dle týdeníku Ekonom nejvyšší průměrnou mzdu ve stavebnictví)
• rychlý kariérní růst
• profesionální a přátelský kolektiv – jsme tým a táhneme za jeden provaz
• možnost seberealizace a uplatnění vlastních nápadů
• neformální dresscode – záleží na Vás, v čem se cítíte nejlépe
• žádný velký open space, jen útulné kanceláře
• atraktivní lokalitu pracoviště s výbornou dopravní dostupností
• stravenky
• sportovní vyžití ve volném čase – Multisport kartu
• nadstandardní lékařskou péči v Nemocnici Na Homolce
• finanční odměny při životních jubileích
• osobní daňové a právní poradentství od zkušených kolegů
• výhodné zaměstnanecké podmínky při koupi bytu (a také zvýhodnění a slevy u našich dodavatelů)

V případě zájmu vyplňte formulář zde.

Ředitel televize Barrandov svým krokem sice nezastaví probíhající prošetřování ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zřejmě má ale dobře nakročeno k tomu, aby do budoucna žádné nové porušení vysílacího zákona nespáchal. „Nabídku jsem obdržel po posledním natáčení pořadu TÝDEN s prezidentem. Po krátké úvaze jsem dospěl k rozhodnutí, že jsem nejlepší možná náhrada Jirky (Jiřího Ovčáčka, pozn. redakce) v úkolu odvádět pozornost od kroků Miloše Zemana,“ vysvětlil pro Mediator1 exkluzivně Soukup. „To, že má partnerka a budoucí ředitelka Barrandova je zkušená herečka a moderátorka, znalá televizního prostředí, mi vše jen usnadnilo,“ doplnil.

Ovčáček se koncem dubna stěhuje na české velvyslanectví v Moskvě. „Moje úloha vůči Miloši Zemanovi bude i po 1. květnu nadále trojjediná. Nejenom že budu prezentovat stanoviska pana prezidenta, ale budu i bránit jeho stanoviska a bránit i osobu pana prezidenta,“ ujistil Ovčáček.

Na dotaz naší redakce, zda personální rošáda souvisí s poškozením vztahů s Ruskem vlivem probíhají kauzy Novičok či následkem vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, se nikdo nechtěl vyjádřit. Vyjádření ředitele České televize Petra Dvořáka, do kterého se Soukup v posledních týdnech intenzivně navážel, redakce shání.

Redakce Mediatora1 přeje všem krásného apríla a doufá, že čtenáře tento žertík pobavil

Česká tisková kancelář vydá přibližně šest stovek zpráv denně, jak probíhá selekce mezi tématy?

Zprávy jsou vybírány na pracovních poradách, které absolvujeme několikrát denně. Během nich se například rozhoduje o důležitosti jednotlivých témat a určuje, za kterou zprávou pojede novinář a kterou naopak pokryje fotograf. Jinak se vše rozděluje podle servisu. Máme servis krajský, o ten se starají „krajánci,“ ekonomický, všeobecný, do kterého spadá například politika ČR, dále sportovní a zahraniční. Tyto jednotlivé servisní oblasti si pak mezi sebou samy určují, které téma je důležité, které méně, a o čem daný den budou psát.

Jako zdroj informací máte být „objektivní,“ jak tedy probíhá proces ověřování zdrojů?

Co se týče ověřování zdrojů, je pravidlo, že se musí každá informace ověřovat dvakrát. Jako první většinou proběhne telefonát se zdrojem, který informaci dodal, v případě, že se jedná o již ověřený zdroj, jakým je například mluvčí prezidenta republiky nebo všech ministerstev, a daný novinář jej zná, tak se samozřejmě znovu neověřuje.

Jinak pokaždé, když se o něčem dozvíme, tak se na dané místo přímo zavolá, jestli tam daná věc či situace opravdu je. Proto v našich zprávách, ale například i v České televizi často najdete a uslyšíte: „Podle ČTK tisková mluvčí policie České republiky potvrdila, či nepotvrdilo to, nebo ono.“ V tomto případě totiž nevoláme přímo na místo, ale interpretujeme informaci o tom, co se na daném místě stalo podle mluvčích.

Kde více získáváte informace a témata ke zpracování? Zjišťujete je sami, nebo zdroje volají Vám?

Role ČTK se změnila, zatímco dříve agentura primárně informace přinášela, teď už je spíše ověřuje. Například když někde ve světě dojde k pádu letadla, máte to ihned na milionu twitterových účtů, to je sice skvělé a rychlé, ale dokud to nějaká ze zpravodajských agentur nevydá, tak se s danou informací mezi novináři dále nepracuje.

Tudíž jeden ze způsobů získávání informací je ten, že nám lidi do kanceláře sami píší, my informace zařazujeme do událostí, a poté o tom, dle důležitosti, píšeme nebo ne. Ale hlavně si novináři sami sledují určitá témata, a to mnohdy i dlouhodobě. Zde se jedná například o soudy, tudíž daný redaktor vždy ví, co, kde, a kdy se projednává, a automaticky tak na daný proces jde a píše o něm. Takže určitě využíváme kombinaci obojího.“

Je pro vás práce tiskového mluvčího každodenní rutina, nebo spíš dynamická práce? 

Je to práce, jako každá jiná, jak se říká v jednom dnes už klasickém filmu. Ne, teď vážně. Dynamická je tato práce v každém ohledu. A to i přes to, že část věcí je jako všude rutina, zatímco druhá část je hektická a vyžaduje, aby člověk reagoval hned a bez přípravy. Do té rutinní kolonky bude vždy patřit vyhodnocování mediálních analýz či tvorba základních rámců komunikačních strategií a PR plánů, krizových manuálů či tvorba vztahů a udržování vztahů s médii a jednotlivými novináři. Tato „všední“ práce je ale základ pro to, aby pak člověk dokázal ustát situace, při nichž musí reagovat rychle, pod tlakem a v krátkém časovém úseku.

Co konkrétně si pod tím mám představit?

Typicky jsou to krizové situace, na které se ve většině případů připravit nemůžete. Až když krize nastane, tak z části těžíte z toho, že víte, na koho se můžete obrátit, že máte k dispozici příslušné komunikační kanály a nástroje. Z velké části je ale každá „krizovka“ o zkušenostech, rychlém rozhodnutí i instinktu. A základním pravidlem samozřejmě je zachovat klid a chladnou hlavu.

Existuje měřítko úspěchu pro tiskové mluvčí?

Tady to asi bude vidět každý trochu jinak. Můj názor je, že základním měřítkem úspěchu je dobrá image vaší firmy a jejího managementu u jednotlivých cílových skupin a obecně v mediálním i celospolečenském prostředí. Práce na tvorbě pozitivního obrazu se skládá z mnoha dílčích věcí. Například články v médiích jsou jen jedna z nich. Mým cílem není to, abych byl co nejvíc citovaný já, ale aby se hovořilo o ČRo. Stejně tak není mým cílem, aby byl ČRo zmiňován v nějaké souvislosti za každou cenu, ale aby byl spojován s tématy, která naplňují představu o tom, jaké by mělo mít médium veřejné služby v naší společnosti postavení a jaké by mělo ctít hodnoty. A teď asi narazíme právě na slovo „měřitelnost“, protože tyto věci se měří jen velmi obtížně.

Existuje tedy něco, co je měřitelné?

Úplným základem, který změřit jde, je pro mě počet mediálních výstupů za každý měsíc a jejich tonalita, kde je cílem být zmíněný či citovaný v pozitivní nebo alespoň neutrální rovině. Dobrým vodítkem jsou průzkumy u našich posluchačů a pak i průzkumy veřejného mínění. Těší mě, že ČRo v nich stále patří k jedněm z nejdůvěryhodnějších médií v zemi.

Platí premisa, že menší citovanost mluvčího je odrazem dobře vedeného dlouhodobého PR?

Citovanost mluvčího se vždycky zvýší, když nastane nějaká krizová situace. Tak to má být. Mluvčí je od toho, aby řešil nepříjemné situace a aby byl případně i hromosvodem, po kterém se sveze nevole novinářů a veřejnosti. Je to jeho práce. Je mediálním štítem instituce, jejíž zájmy hájí. Dlouhodobé PR je důležitá věc, kterou zúročíte právě ve chvíli krize i po ní, ale nepomůže k tomu, aby krize nenastala.

Když jsme u krizových situací, asi nejde pominout Hovory z Lán…

V době, kdy se odehrála kauza Hovorů z Lán, jsem byl ve funkci mluvčího Českého rozhlasu plus minus dva měsíce, jestli se dobře pamatuji. Ale i kdybych měl vystavěné kdovíjak skvělé dlouhodobé PR, stejně by inkriminovaná slova ve vysílání zazněla. Důležitá byla ale následná práce, aby mediálním světem začala rezonovat jiná témata, která jsou pro ČRo důležitá a reprezentují jeho práci. To se, myslím, povedlo. Na Hovory z Lán se zapomnělo a mluvilo se o projektech a vysílání Českého rozhlasu.

Je nějaký rozdíl mezi citováním tiskového mluvčího veřejnoprávního média a podnikového mluvčího?

Rozdíl tu určitě je. Ten vyplývá ze samé podstaty toho, proč tu ČRo je, za jakým účelem byl zřízený, jaká je jeho role a poslání. Když jste firma, máte svůj business, máte své obchodní cíle, svoje obchodní strategie, zodpovídáte se představenstvu či majiteli. Máte svoje vztahy definované na premise „má dáti – dal“, když to záměrně hodně zjednoduším.

A co tedy to veřejnoprávní médium?

Médium veřejné služby má postavení zcela jiné. Patří k jednomu z pilířů společnosti, má být stavebním kamenem demokracie – nezávislé, objektivní, vyvážené. To všechno jsou závazky, které se promítají a musí promítat i do vaší práce a vašeho vystupování. Pokud reprezentujete ČRo, musíte mít na paměti, že je to instituce s obrovskou historií a tradicí, že je normotvorná a že je pod drobnohledem všech těch lidí, kteří její vysílání poslouchají a kteří přispívají na její provoz koncesionářským poplatkem.

Dokázal byste obdobně ukázat na rozdíly mezi prací redaktora média a prací tiskového mluvčího?

Pracoval jsem několik let jako novinář, takže vám mohu s klidem říci, že dělat redaktora a mluvčího jsou dvě zcela odlišné disciplíny. Hlavní rozdíl je v tom, že jako novinář informace ze zdrojů „dolujete“, zatímco jako mluvčí jste jejich „majitelem“ a naopak se rozhodujete, které informace mohou zaujmout, které jsou důležité a které stojí za to poskytnout médiím či na nich dokonce vystavět dlouhodobou PR strategii. V každém případě je ale nesmírně důležité, abyste jako mluvčí, píárista či markeťák znal dobře zásady a způsoby novinářské práce.