Clubhouse jsem poprvé zaregistroval někdy na začátku roku na Twitteru, když se na něj začala registrovat známá jména jako Elon Musk nebo Bill Gates. Pro mě to nebylo nic zajímavého, protože poslouchat debaty Muska nebo Gates můžu na YouTube kdykoliv. Až pak se začal Clubhouse rozrůstat k nám. Nejdříve začali vytvářet místnosti různí čeští influenceři a pomalu se přidali i novináři.

Prudký růst popularity

To už jsem zbystřil. Kde jinde v dnešní době máte možnost si poslechnout debaty nebo si přímo popovídat s novináři. A možná od nich i získat užitečné rady. Jenže když jsem hledal, jak se přihlásit na Clubhouse, narazil jsem na pár překážek. Tahle aplikace je pouze na Apple zařízení, a každý uživatel potřebuje pozvánku. I když jsem ji získal, tak jsem rozhodně neplánoval si v nejbližším čase kupovat cokoliv od Applu.

Měl jsem strach že o něco přijdu. Clubhouse zažíval svůj český boom a já mohl jenom sledovat pozvánky na zajímavé debaty. Proto jsem hledal jakoukoliv možnost, jak se těchto diskuzí účastnit a debatovat s kýmkoliv, s kým byla možnost. Kamarád mě pozval, ať se můžu zapojit aspoň diskuse českého Deníku N.

Stále však existovalo něco, co mě tam táhlo více než coby pasivního posluchače. Jelikož rád mluvím, tak jsem se chtěl více zapojit do témat a vykročit z komfortní zóny. A tak po asi dvou týdnech, co byl Clubhouse v Česku, jsem se dočetl že někdo vytvořil velmi amatérskou verzi Clubhouse na Android. Zkusil jsem jí stáhnout, přece jenom za zkoušku nic nedám. Abych i já mohl zažívat ty plodné a zajímavé diskuze.

Clubhouse Pavla Novotného

Popularita této aplikace sice pomalu slábla, stále jsem mohl prohodit slovo i se zmiňovaným starostou Pavlem Novotným. Jako jeden ze známějších mediálních osobnosti na této platformě zůstal. Ten nemá problém na Clubhousu strávit třeba více jak šest hodin, rozebíráním témat od politiky po celebrity. Což bylo pro mě spíše zklamání, než objev nějaké úžasné platformy.

Je možné, že při spuštění aplikace na Android a zpřístupnění široké veřejnosti aktivita zase nabere na obrátkách. Ale v tuto chvíli se jenom málokdy objeví nějaká zajímavá místnost, která by byla více přínosná než poslouchání drbů o českém bulváru.

Předpovědi analytiků se naplnily. Na výsledky letošních amerických voleb se čekalo nezvykle dlouho a toto nekonečné čekání se stalo úrodnou půdou pro spousty konspiračních teorií a dezinformací. Ono čekání má svůj primární důvod, jako mnoho nezvyklostí poslední doby, v současné pandemii koronaviru. Mnoho Američanů se totiž letos rozhodlo volit korespondenčně, aby neriskovali nakažení koronavirem. A byli to především voliči demokratického kandidáta Joe Bidena, kteří se rozhodli odeslat svůj hlas poštou. Došlo tak k situaci, kdy při sčítání hlasů ze začátku vedl Trump, protože nejprve se sčítaly hlasy odevzdané ve volebních místnostech, jenže během několika hodin se do vedení dostal Biden a ve vedení zůstal až do samotného konce, kdy se stal vítězem.

Americké televize Trumpa odstřihly

Po sečtení prvních milionů hlasů se zdálo, že Trump má dobře nakročeno k vítězství. To se ale začalo brzy měnit ve prospěch Bidena. Chvíli poté, co se vítězství přiblížilo demokratům, vystoupil prezident USA s mimořádným projevem, který živě vysílala většina amerických televizních kanálů. „Jedná se o podvod na americkou veřejnost. Připravovali jsme se na vítězství v těchto volbách. Upřímně řečeno, tyto volby jsme vyhráli. Půjdeme tedy k Nejvyššímu soudu Spojených států. Chceme, aby veškeré hlasování skončilo“ řekl Trump ve svém projevu. Hned několik amerických televizí ho ale tak dlouho mluvit nenechalo. Jeho projev ukončili ve chvíli, kdy se prohlásil za vítěze. V této chvíli totiž o vítězi ještě zdaleka nebylo jasno a televize přerušením bojovaly proti dezinformacím.

Totožná situace se ale opakovala ještě jednou. V dalším živém přenosu Trump opět zpochybnil výsledky voleb s tím, že pokud by se započítaly legální hlasy, snadno by vyhrál, ale pokud by se započítaly i nelegální hlasy, mohli by se demokraté pokusit volby ukrást. Před koncem ho ale několik televizí přerušilo s odůvodněním, že pro svá tvrzení nemá žádné důkazy a že se dopouští šíření konspiračních teorií. K projevům prezidenta padaly i ostré komentáře, jako třeba ten od politického komentátora Andersona Coopera ze CNN. „Tohle je prezident Spojených států. Tohle je nejmocnější člověk na světě. A my ho vidíme jako obézní želvu, která se obrácená na krunýř mrská ve slunci,“ nechal se slyšet.

Reakce na samotné přerušení Trumpových projevů na sebe nenechaly dlouho čekat. Někteří komentátoři to označují jako cenzuru, jiní jako ochranu před dezinformacemi. Televize se hájí tím, že falešná tvrzení podobného rázu podkopávají demokracii. Další reálnou hrozbou také bylo, že by se radikální jádro Trumpových voličů mohlo pokusit o násilné přerušení sčítání, které dále probíhalo ve většině USA.

Twitter a Facebook sklízí chválu

Lži a dezinformace se šířily po tisících hlavně na sociálních sítích. V roce 2016 to byly právě různé dezinformační zprávy ze sociálních sítí, které pomohly Trumpovi k vítězství. Facebook a Twitter se z této zkušenosti poučili a s pomocí technologického vývoje byli schopní implementovat systémy, které dokázaly poplašné zprávy rozpoznat a následně je smazat či označit jako neověřenou informaci.

Donald Trump dlouhodobě komunikuje se svými voliči prostřednictvím Twitteru, kde ho sleduje necelých 90 milionů lidí. A byl to právě Twitter, který v letošních volbách sklidil nejvíce chvály za svůj boj proti dezinformacím. Téměř polovinu prezidentových příspěvků z poslední doby Twitter označil varovným štítkem upozorňujícím na možnou dezinformaci. Zároveň také zamezil sdílení těchto příspěvků. Po rozkliknutí varovného štítku se uživateli zobrazí ověřené informace a kontext k dané zprávě. Například u Trumpova tweetu „I WON THIS ELECTION, BY A LOT!“ se po rozkliknutí štítku zobrazí zpráva, že Joe Biden je podle posledních projekcí vítězem voleb a stane se 46. prezidentem USA.

Facebook k problému přistupoval ještě přísněji a sporné příspěvky s nepodloženými informacemi rovnou mazal. Smazal i několik skupin a profilů, ve kterých se dezinformace rychle šířily.

Trumpovy hlasy v koši a jejich pálení, nebo volení i po skončení voleb

Tak zněly některé z mnoha dezinformací, které se internetem, ale i jinými médii, šířily. Všechny samozřejmě v rychlosti vyvrácené. Problém ale byl, že sám prezident byl pomyslným „hnacím motorem“ těchto falešných zpráv. Například korespondenční volbu dlouhodobě kritizuje a říká, že hlasovací lístky, které dorazí po dni voleb, by neměly být započítány. Jsou podle něj nelegální. Po tzv. „deadlinu“ ale mohou hlasovací lístky přicházet ve většině amerických států a je to plně legální. Každý stát má stanovenou dobu, do které lístky musí dorazit, aby byly započítány – na Aljašce je to dokonce 10 dní po volebním dnu. Jedinou podmínkou je, aby obálka s hlasem byla odeslána nejpozději v den voleb.

Tvůrci samotné Storie vytvořili tuto novinku pro Youtubery již před čtyřmi měsíci. Přístup k této funkci však měli pouze youtubeři s více než 70 000 odběrateli. Platforma nyní snížila tuto hranici na 10 000 odběratelů. Pro Youtube komunitu je tento krok jedním z mnoha, které v poslední době vznikly. Odběratelé jednotlivých obsahů se můžou zúčastnit anket, hlasovat, a nyní navíc být blíž svému oblíbenému tvůrci. Právě tak se můžou diváci propojit s youtubery nejen skrze vlogy, ale nyní i díky krátkým videím z každodenního života. Funkce Storie se oproti Instagramu či Facebooku liší také tím, že vydaný obsah na internetu není k vidění uživateli čtyřiadvacet hodin, ale rovnou sedm dní. Odběratelé navíc mají možnost zúčastnit se debaty v komentářové sekci pod každým příspěvkem.

Alphabet, provozovatel Youtube, navíc seznámil uživatele s další změnou. Kvůli nátlaku publika společnost zrušila takzvané anotace. Právě v těchto okýnkách pod videem si mohli diváci zjistit odkazy či informace doložené k videu. Mnoha uživatelům přišla tyto anotace příliš rušivé, a právě proto je společnost postupně utlumovala. Nyní již není možné tvořit nové anotace.

Náplň práce:

• Redakční a editoriální práce na webu ČT24 – tvorba textů denního zpravodajství
• Odpovědnost za věcnou, faktickou a formální správnost publikovaných materiálů
• Práce se sociálními médii
• Práce s fotografií a videem, uplatnění základních grafických dovedností

Požadavky:

• SŠ/VŠ vzdělání
• Praxe minimálně rok na pozici redaktora ekonomické rubriky, či ekonomického periodika
• Aktivní znalost minimálně jednoho cizího jazyka
• Schopnost denně hledat a zpracovávat vlastní zpravodajská témata
• Dobrá orientace ve společenském dění, politice, ekonomice a v mezinárodně-politické situaci
• Perfektní znalost mluvené a psané češtiny, stylistické dovednosti, zkušenosti s prací s textem, kreativita
• Předpoklady pro práci redaktora zpravodajského webu: zájem o společenské dění, odolnost vůči stresu, flexibilita v pracovní době, nasazení, aktivní přístup k vlastnímu rozvoji, schopnost rychle se učit novým věcem a to včetně nových technologií
• Zkušenost v práci s fotografií a videem výhodou

Přihlásit se do výběrového řízení můžete vyplněním formuláře.