Televize patřící mediálnímu magnátovi Jaromíru Soukupovi porušila podle RRTV zákon, když moderátorka teleshoppingu TV Klenot o nabízených špercích se speciálními kameny opakovaně tvrdila, že mohou odstranit „různé zdravotní neduhy“. To bylo ovšem v rozporu s obsahem Zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který všem provozovatelům zakazuje vysílat obchodní sdělení a teleshoppingy týkající se léčebných postupů.

„Údajné léčivé účinky kamenů ve špercích byly opakovaně zdůrazňovány, resp. byly prezentovány jako významný důvod k nákupu šperku. Takový postup může spotřebitele přimět učinit rozhodnutí (nákup produktu), které by za běžných okolností neučinili. Důsledkem takového jednání může být ohrožení zdraví spotřebitelů, kteří tak mohou zanedbat řádnou péči o svůj zdravotní stav,“ uvádí RRTV v tiskové zprávě.

Pro společnost Barrandov Televizní Studio a.s. je to již druhá pokuta za porušení zákona od začátku roku.

A proč se to tedy RRTV nezdá košer? V polovině ledna odvysílala TV Nova reportáž o jednom z nejslavnějších bojovníků MMA Conoru McGregorovi. Ten za 40 vteřin knockoutoval svého soupeře a připsal si tak cenné vítězství.

Rada potom zasadila Nově tvrdý direkt, když se vyjádřila, že takové zobrazování a adorování násilí může ohrozit psychický vývoj dětí, a dala jí sedm dní na nápravu. Nebyla to spíš ale rána pod pás? 

Úryvek z tiskové zprávy:

19. ledna 2020 od 19:30 hodin na programu NOVA odvysílal pořad Televizní noviny, konkrétně reportáže o vzrůstajícím množství případů násilí mezi dětmi („Mladý násilník má zákaz vstupu do obchodního centra“ a „Dětské násilí, nový fenomén sociálních sítí“) a o vítězství zápasníka UFC Conora McGregora („Král UFC je zpátky! McGregor soupeře zničil za 40 vteřin!“). Ačkoli je v reportážích o vzrůstajícím množství případů násilí mezi dětmi všechen násilný obsah rozmazaný a reportéři zdůrazňují, že se jedná o nevhodné chování, kterým se děti pouze snaží získat lepší postavení mezi vrstevníky, v reportáži uvedené o patnáct minut později o zápasníkovi UFC McGregorovi je násilí adorováno, jsou zde otevřeně zobrazené hrubé rány včetně ran pěstí do hlavy způsobujících krvácení. Zápasník je diváky i reportéry pro své schopnosti skolit protivníka obdivován, násilné chování je prezentováno jako snadný způsob, jak si zajistit peníze i postavení, což je v hrubém rozporu s vyzněním reportáží o násilném chování mezi dětmi. Ačkoli je agresivní chování zápasníků prezentováno v rámci realisticky vypadajícího sportu, pro dětského diváka se rozdíly mezi takto zobrazovaným sportem (v reportáži je například vidět, že rozhodčí musí zápasníka, který agresivně vytrvale bije ležícího protivníka do hlavy, doslova odtáhnout) a realitou mohou stírat a naopak mohou vybízet k nápodobě takového chování, které je společností obdivováno. Takto prezentované násilné chování, obzvlášť pak ve spojení s reportážemi snažícími se upozornit na rostoucí agresivitu u dětí, mělo u dětských diváků potenciál snižovat citlivost k projevům násilí. Pořad tak mohl ohrozit zejména psychický vývoj dětí a mladistvých.

MMA místo Večerníčku

Vždyť je to přece taková běžná rutina. Zodpovědní rodiče posadí svého prvňáčka pravidelně o půl osmé k televizi, pustí mu zpravodajskou relaci a jdou si sednout k vínu. Pak už jenom doufají, že RRTV zařídí, aby si při sledování nezkazil svůj nevinný pohled na svět.

Čím Nova odvysíláním reportáže překročila hranici? Vždyť je MMA sport jako tenis nebo fotbal. Vždyť i za ním je tvrdá dřina, odříkání a velká nejen fyzická, ale i psychická příprava. Údery jsou pak vítaný produkt. Faktor, který vyhrává zápasy. Co jiného z oktagonu vysílat, když ne tohle? Soupeř si dobrovolně na zem nelehne a v hokeji taky nikdo nevystřihne záběr, jak puk letí za brankovou čáru. A když už jsme u toho, kolikrát jsme viděli ve zpravodajských relacích bitky českých hokejistů, o které se postarali v NHL?

Se zákonem je to na první pohled trochu složitější. Stojí v něm následující:

(3) Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání se dále dopustí přestupku tím, že
c) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí

Jenže jakmile Nova ukazuje, jakým způsobem McGregor vyhrál, samoúčelné to není. Pak tedy nezbývá než říct, že zákon neporušili.

Diskvalifikace za nesportovní chování

Nova se ale opravdu dopustila pár nedovolených úderů. Výše se v tiskové zprávě lze dočíst, že velký problém byl i ve volbě reportáží v celém pořadu. A co si budeme povídat, pustit reportáž oslavující „Krále UFC“ jen pár minut po příspěvcích o rostoucím násilí mezi dětmi, to je citlivé asi jako píchnutí do oka.

Upozornit na trochu brutálnější záběry by taky nebylo zrovna na škodu. A co teprve všudypřítomná přehnaná bulvarizace, která je na Nově už takovým evergreenem? Zmíněná stanice tak dala RRTV šanci na ránu loktem do spánku. Teatrálním vykřikováním, jak je McGregor boží a kolik si tím prokletým násilím vydělá peněz, způsobila poprask. Škoda jen, že RRTV Nově navíc stáhla trenýrky.

Nabízí se i otázka, zda měla být tato reportáž zrovna v Televizních novinách. Kdyby příspěvek editoři přesunuli do sportu, vyhnuli by se pravděpodobně srovnávání. Dávalo by to větší smysl a nepodrazili by sami sobě nohy. Jenže touha oslovit krvavými záběry i šedesátiletou paní Novákovou z Horní Dolní zkrátka zvítězila.

Hledat hranici toho, co je ještě přípustné zobrazit, a co už se nesmí dostat mimo pomyslnou klec, je víc než obtížné. Možná nastal čas na oktagonový souboj členů RRTV a vedení TV Nova. Na ten by se nejspíš přišli podívat i zarytí odpůrci bojových sportů s celou rodinou.

Jak je projekt starý? Vznikl za nějakých důležitých souvislostí? Narážím na to jestli to byla nějaká konkrétní událost.

Web Děti a média byl slavnostně spuštěn na Den dětí v roce 2012. K jeho představení veřejnosti došlo na dětském filmovém festivalu ve Zlíně.

Jak se RRTV dostala k jeho realizaci? Byl to návrh někoho z jejich členů?

Vznik webu iniciovala tehdejší předsedkyně RRTV Kateřina Kalistová. Web je reakcí na stížnosti rodičů, které Rada dostávala, a z nichž bylo zřejmé, že rodiče trápí, jsou-li ve vysílání obsahy nevhodné pro děti. Na Radu se rodiče také obraceli s řadou dotazů, z nichž bylo jasné, že se zajímají o mediální oblast a mnohdy na internetu marně hledají odpovědi na své otázky.

Co předcházelo té myšlence, že je potřeba nějakým způsobem chránit děti a informovat jejich rodiče o nástrahách nových médií?

Předně je nutno zdůraznit, že web se zdaleka nevěnuje pouze novým médiím. Tematické zaměření je značně široké. Od ohrožujících audiovizuálních obsahů, jakými je například ztvárňování násilí, přes reklamu a její vliv na děti, fake news, zpřístupňování vysílání dětem se zrakovým či sluchovým postižením, až po vše, co se týká mediálního vzdělávání a mediální gramotnosti.

V souvislosti s danou otázkou je třeba zdůraznit, že ochrana dětí před potenciálními negativními dopady médií je jedním z hlavních úkolů Rady, který plyne přímo ze zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Těmito zákony jsou zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon o audiovizuálních mediálních službách a rovněž zákon o regulaci reklamy. Web Děti a média poskytuje, mimo jiné, informace o těchto zákonných povinnostech i o jejich případném porušení ze strany provozovatelů vysílání či poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

Kromě webových stránek se také konal již 4. ročník konference Média dětem. Co je cílem těchto konferencí pro veřejnost?

Rada uspořádala již čtyři ročníky konference Média dětem, média s dětmi, které se vždy konají v rámci ZLÍN FILM FESTIVAL. Loňský ročník se věnoval dítěti jako divákovi zpravodajství. Přednášející se zaměřili zejména na otázku, jakým způsobem zpravodajství oslovuje děti, zda mu děti rozumí a zda určité zpravodajské obsahy pro ně nemohou být zneklidňující či skličující.

Příspěvek Rady pak seznámil přítomné s konkrétními případy, v nichž RRTV konstatovala, že zpravodajství ohrozilo psychický, fyzický či mravní vývoj dětí a mladistvých. Pozornost byla věnována rovněž zpravodajství určenému přímo dětem, zejména relaci Zprávičky vysílané na programu ČT:D.

Měly by existovat nějaké zprávy pro děti? V rámci prohlubování jejich zájmu o společnost, právě něco jako Zprávičky, které jste zmínila? 

Zpravodajství pro děti je určitě užitečným vzdělávacím nástrojem. Podstatné ovšem je, aby takové zpravodajství vytvářeli profesionálové, kteří budou umět děti nejen zaujmout, ale kteří budou zároveň zárukou toho, že informace budou podávány způsobem, aby je děti správně pochopily a vyhodnotily.

Zajímaly by mě závěry RRTV v úseku konference Dítě jako divák zpravodajství. Je pro děti vhodné sledovat zprávy?

Děti pochopitelně nelze nijak izolovat od dění, které zpravodajství zprostředkovává. Je přirozené, že se děti stávají diváky zpravodajských relací, ať již nahodile, či záměrně. Provozovatelé vysílání tuto skutečnost musejí mít na paměti a musí dbát toho, aby do zpravodajských pořadů nezařazovali obsahy, které by měly potenciál ohrozit vývoj dětí.

Mohou je znejišťovat, zúzkostňovat. V takové chvíli má zcela zásadní roli rodina, která by s dětmi o zhlédnutém obsahu měla hovořit, aby byly eliminovány možné dlouhodobější negativní efekty na dítě.

Jaké měla konference ohlasy?

Konference jsou určeny široké veřejnosti, pravdou ale je, že účastníky jsou většinou mediální odborníci a profesionálové. Bylo tomu tak i v loňském roce a je nutno konstatovat, že odezva odborné veřejnosti byla velmi dobrá. Hosté se shodli, že by bylo vhodné se tématu s odstupem několika let opět věnovat.

Jak poznám, které programy jsou pro mé dítě škodlivé, a na které ho mohu nechat se dívat? 

Ve většině zemí pro tento účel slouží tzv. labelling, tedy označování pořadů věkovou hranicí, od níž je pořad pro dítě vhodný. Zpravidla pak labelling zahrnuje i piktogramy upozorňující na konkrétní rizikový obsah, který se v pořadu vyskytuje. Většinou je upozorňováno na násilí, sex, vulgární mluvu, diskriminaci a drogy.

Co si myslíte o mediální výchově a celkově reformě školství, nemělo by jít učení s dobou, nepotřebuje modernizaci? Případně zavést nějakou povinnou mediální výchovu? 

Mediální výchova je v současnosti průřezovým tématem ve školách. Je pravdou, že její úroveň a rozsah se poměrně výrazně liší. Jakou formou by ke změnám mělo dojít ovšem není otázkou pro orgán dozoru nad vysíláním, ale pro ministerstvo školství.

Rada nicméně opakovaně upozorňovala a stále upozorňuje na nezbytnost  koncepčního mediálního vzdělávání a soustavného zvyšování mediální gramotnosti. To se ovšem netýká pouze dětí, ale i dospělých. Velmi výrazně se tato potřeba navíc týká i seniorů.

V pořadu Marka Wollnera odvysílali 9. června tohoto roku reportáž s názvem „Stát jsem já“ zabývající se návrhem auditní zprávy Evropské komise, dle které Babiš nadále ovládá skrze svěřenecké fondy koncern Agrofert, a proto neměl na dotace z EU ve výši 451 milionů korun nárok.

RRTV ve vstupu postrádala odpověď koncernu na tvrzení tehdejšího redaktora týdeníku Ekonom Davida Klimeše. „Z poslední výroční zprávy Agrofertu víme, že na jedné straně dotace se podílejí až 40 % na konsolidovaném zisku, to je poměrně velký balík, a na druhou stranu také víme, že holding má 35 miliard úvěrů,“ uvedl tehdy Klimeš.

„Banky napůjčovaly té firmě, protože si myslely, že bude dělat dobrý byznys. A ve chvíli, kdy z toho dotace najednou dáme pryč, ten byznys prostě nefunguje, nebo funguje mnohem hůře. A já věřím, že banky, které úvěrují, se brzy začnou ptát, jestli ten byznys je udržitelný,“ dodal.

Výroční zpráva je dostatečně relevantní zdroj, obhajuje svoje závěry Klimeš

Rada dala ČT zákonem stanovený týden na nápravu pochybení. „Z tvrzení vyplývá, že podnikání společnosti Agrofert je bez dotací těžko udržitelné, a divákovi tak poskytl pouze jednostranný pohled na probírané téma,“ popisují prohřešek radní zasedající v RRTV.

Výstup z jednání „Velké rady“ ovšem nenechal chladným právě Davida Klimeše. „Omlouvám se České televizi za problémy. Pokud to pomůže, jsem ochoten přísahat, že Agrofert neexistuje, a i kdyby existoval, nebral by dotace, a kdyby snad, tak by určitě nedlužil. Že to vyplývá z výroční zprávy a není tedy třeba nutně i zdroj z Agrofertu, na věci nic nemění,“ reagoval na problém prostřednictvím Twitteru.

„Pokud se nicméně na radě stále dělá takto primitivní metrika sociologie zdrojů na úrovni jednotlivé reportáže, jsem potěšen, že moje kritika regulačního rámce a praxe mediálních rad je pořád aktuální,“ odkázal na svou publikaci Jak zábavné je informovat z roku 2015. „No, vlastně teda potěšen vůbec nejsem,“ dodal.

Problematickou epizodu odvysílala ČT před čtyřmi měsíci a pochybení tak na další pokračování 168 hodin nejspíš nebude mít vliv.

Bývalého tajemníka prezidenta Václava Kaluse nominovalo na post hnutí SPD. K výhře ve volbě bylo zapotřebí minimálně 82 hlasů. Ladislav Jakl získal 88 hlasů a stal se tak kandidátem na člena RRTV, kterého musí posvětit už jen premiér. Jakl porazil druhého z navrhovaných kandidátů, Milana Boušku, a to o 22 hlasů. Výsledky volby sdělil poslanecké sněmovně předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Ve volbě člena Rady Českého rozhlasu zvítězil Jan Krůta s 90 hlasy. Druhý kandidát Ilja Racek získal 60 hlasů.

Tomáše Kňourka, známého svou blízkostí k webu Parlamentní listy a kritikou „porna na Vltavě“, poslanci zvolili podruhé. Ke jmenování do RRTV Sněmovna vybrala pedagoga a konzultanta Vadima Petrova, kterého nominovalo hnutí ANO. „Především by rada měla víc vysvětlovat veřejnosti, co dělá. Komentovat aktuální kauzy, problematiku fake news, technologický rozvoj a odborná témata i z hlediska EU, jejichž konferencí se účastní. Iniciovat jednání, semináře, kulaté stoly a workshopy za účasti mediálních odborníků, zástupců technologického rozvoje, médií veřejné služby a podnikatelů, státní správou a s parlamentem,“ přiblížil svou představu o fungování RRTV Petrov v rozhovoru pro web Info.cz.

Kandidátů na volná místa do rozhlasové rady bylo celkem čtyřiadvacet, mimo jiné i Petr Fischer, bývalý šéf ČRo Vltava, kterému od letošního roku ředitel René Zavoral neprodloužil smlouvu. Do druhého kola volby člena Rady ČRo postoupili bývalý ředitel Televizního studia ČT Ostrava Ilja Racek a dvorní textař Dalibora Jandy Jan Krůta. Ve druhém kole volby nového člena RRTV se spolu utkají tajemník bývalého prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl nominovaný SPD a Milan Bouška, někdejší mluvčí ODS.

Televizi Nova založila společnost Central European Television for 21st Century (CET 21), která vznikla dne 22. června 1992. Mezi zakladatele této společnosti patří Fedor Gál, Josef Alan, Peter Hunčík, Peter Kršák a Vlastimil Venclík. Následující rok jim Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělila licenci na dvanáct let vysílání.

Televizní stanici poprvé spustili 4. února 1994 v pět hodin ráno. Oficiální vysílání ale začalo až v sedm hodin večer živým přenosem z Národního muzea. O půl osmé poprvé odvysílaly Televizní noviny, moderované Stanislavou Wanatowiczovou Bartošovou a Zbyňkem Merunkou. Poté následovaly Sportovní noviny a Počasí. První film odvysílaný na tomto kanálu byla Obecná škola, která sklidila velký úspěch. Už v dubnu 1994 měla TV Nova stejnou sledovanost jako ČT1. Během pár měsíců pak Českou televizi Nova překonala a stala se dlouhodobě nejsledovanější českou televizí.

Společnost Central European Media Enterprises (CME) začala odkupovat podíly firmy od zakladatelů. Tehdejší generální ředitel, Vladimír Železný, se ale chtěl od CME odtrhnout a pracovat jen s CET 21. Dne 14. května 2003 byl Železný odvolán z funkce, nahrazen Petrem Dvořákem a CET 21 koupila investiční společnost PPF. Po roce si za 14,8 miliardy korun společnost CME koupila CET 21 zpět. Společnost CET 21 s. r. o. se přejmenovala na TV Nova s. r. o. 1. dubna 2017.

V roce 2002 RRTV prodloužila vysílací licenci o dalších dvanáct let. V současné době má TV Nova šest licencí na televizní vysílání a jednu licenci k internetovému vysílání. V letech 2009 až 2013 měla licenci i k české a slovenské mutaci MTV.

Televize Nova sídlí v Praze na Barrandově. Současným generálním ředitelem je Christoph Mainusch. Aktuální moderátoři Televizních novin jsou Lucie Borhyová a Rey Koranteng, Renáta Czadernová a Petr Suchoň, Kristina Kloubková a Martin Pouva.

Stanice ke svému výročí připravila speciál, kterým připomínala hlavní události z každého roku svého vysílání. Ten prezentovala v Televizních novinách i na svém webu tn.cz.

První televizní noviny si můžete připomenout zde.

Televize se provinila pozváním pouze dvou kandidátů na premiéra na základě nejlepších volebních preferencí. RRTV pak ve svém prohlášení dále uvedla, že odvysíláním pořadu Nova Duel TV NOVA narušila vyváženost vysílání ve prospěch těchto politických subjektů. „Provozovatel se tak dopustil porušení povinnosti zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného pořadu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí,“ konstatovala RRTV.

Nova se tak dopustila porušení zákona, konkrétně § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. Televize ale takové obvinění odmítá. „Rozhodnutí Rady pro rozhlasová a televizní vysílání je v rozporu s ústavním právem TV Nova na svobodu projevu, která je pro fungování demokracie zásadní,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí TV Nova Jana Ondrejechová. Dodává, že Nova považuje rozhodnutí Rady za nepodložené a že k porušení zásad objektivity a vyváženosti nedošlo.

K záležitosti se vyjádřil i Štěpán Peichl, ředitel správní sekce TV Nova. „Zásady objektivity a vyváženosti nelze aplikovat pouze na jeden samostatný pořad, ale musí se jednat o vyhodnocení vysílání celého programu,“ uvádí Peichl. Následně připomíná, že v předvolebním vysílání televize dali adekvátní prostor každé relevantní politické straně. Podle Peichla je duel dvou nejpravděpodobnějších kandidátů na post premiéra klasickým formátem evropských televizních stanic.

Ondrejechová k situaci ještě dodává, že Nova nemůže napomenutí RRTV napadnout u soudu, protože Rada televizi neudělila žádnou sankci. Pořad byl vysílán dne 19. října v rámci předvolebního vysílání a nahradil v programu pořad Ordinace v růžové zahradě 2.

„Podle všech prvků nenaplňuje kategorii zpravodajství. Takže jsme udělili upozornění za porušení licenčních podmínek a upozornění za porušení programové skladby,“ řekl předseda RRTV Ivan Krejčí v pořadu Newsroom ČT24.

V oficiálním oznámení RRTV sděluje, že v uvedeném období byl do vysílání jednou denně nasazený pořad, který ale nelze považovat za zpravodajský formát. Primárně totiž neinformuje, nepodává zprávy, faktografické informace o aktuálních událostech, což je zřejmé z obsahu prezentovaných sdělení, jejich subjektivního zpracování, z faktu neoddělování informací od názorů a komentářů, a dále z neaktuálnosti témat, popírající princip denního zpravodajského přehledu, který je výslovně uveden v licenčních podmínkách.

Už v září měla televizní stanice Barrandov problémy s vysílací radou. Rada žádala o vysvětlení, proč se ve středu 22. srpna nevysílal zpravodajský pořad. Upozorňovala provozovatele televize na to, že se jedná o porušení vysílací licence.

Diváci se mohou těšit na „aktuální informace podané zcela odlišnou formou, než je v českém mediálním prostředí obvyklé,“ jak uvádí Barrandov ve svém programovém schématu. Sám Soukup pak v televizní upoutávce mluví o tom, že už jej klasické zpravodajství nudí a proto přináší divákům něco nového. Relaci bude možné sledovat každý všední den od 20:05.

Televize Barrandov čelila za chybějící zpravodajskou relaci kritice ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Pořad Naše zprávy uvedla naposledy 27. července letošního roku, na podzim se pak místo něj na obrazovkách objevil devátý pořad Jaromíra Soukupa. Podle RRTV tímto došlo k porušení licence, jelikož TV Barrandov je plnoformátovou televizí, a měla by tedy ve svém vysílání uvádět zpravodajskou relaci.

Relace Moje zprávy se připojí k dalším devíti Soukupovým pořadům, které televize uvádí s výjimkou soboty každý den.