Ústředním tématem celé série je rivalita mezi oběma deníky, především pak mezi hlavní editorkou Heraldu Holly Evan a šéfredaktorem The Post Duncanem Allenem. Rozdílné přístupy novinářské práce totiž neznamenají, že média nepokrývají stejná témata a necílí na stejné publikum. Naopak. Ten, kdo se dostane ke správným lidem dřív a podaří se mu získat jejich důvěru, obvykle vyhrává. Může totiž nabídnout komplexnější a exkluzivnější příběh. Čtenost je tím, co rozhoduje o dalším osudu každého média.

Právě klesající zájem o seriózní placené informace je předmětem většiny porad Heraldu. Témata, která se dostávají na titulní stranu nejsou ta společensky nejdůležitější, jak by si většina redaktorů přála, ale ta, která dokáží obstát proti důmyslně vykládaným skandálním výkřikům levného bulvárního tisku. Důsledná práce s informacemi, objektivita a dodržování etických zásad jsou paradoxně tím, co Herald v konkurenčním boji brzdí.

Bulvární The Post si naproti tomu dovoluje leccos, důležité je umět si vše kreativně obhájit, nepřekračovat zákon a udržovat dobré vztahy s mocnými. Problematický je však vliv peněz a moci na nezávislost média. Majitelem Postu je bohatý, vlivný muž, který své zájmy uplatňuje skrze nátlak při neformálních setkáních s editorem. Nejde přitom ani tolik o to, o čem bude Post psát, ale o čem by psát neměl. Seriál tak přibližuje, v čem je oligarchizace médií tak nebezpečná a jak funguje v praxi.

Regionální žurnalistika je důležitá

„Regionální zpravodajství je základní součástí žurnalistiky, a ačkoliv je někdy možná méně vidět, novinářský život v České republice by bez něj nemohl fungovat,“ uvedl Páral panelovou diskusi.

Mikel, Dostál i Wiglasz často zdůrazňovali, jak podstatná je existence regionální žurnalistiky. Shodli se také na tom, že je velmi důležité, aby v regionální žurnalistice zůstávali kvalitní a poctiví novináři, jinak hrozí její zánik. Jakub Mikel zmínil, že v České republice funguje množství hybridních projektů řízených politickými marketéry, což může být nebezpečné.

„Například člověk, který byl dříve propuštěn z krajského úřadu za údajnou zpronevěru, přičemž policie případ odložila kvůli tomu, že to bylo zastaralé, přispívá do některých regionálních novin. Vlastně zároveň dělá i pro Přerovskou ODS, komunikuje pro Prostějovské ANO a navíc dělá projekt pro prostějovskou radnici. V tomhle balastu jsou tradiční média, ať už veřejnoprávní nebo regionální, velmi důležitá,“ prohlásil Mikel.

V průběhu celé debaty se mnohokrát odkazovalo také na pragocentrismus, podle hostů jeden z důvodů, kvůli kterému jsou regionální média často upozaďována.

Mluvilo se mimo jiné i o tom, jaká byla práce žurnalisty dříve a jaké změny s sebou tato profese nese nyní.

„Doba se mění. Instituce a úřady se zabetonovávají a novináři se nemají jak dostat k informacím. Čím dál častěji nás odkazují pouze na tiskového mluvčího (…),“ upozornil Jakub Mikel. Současně však doplnil, že na druhou stranu je nyní k dispozici velké množství otevřených zdrojů, ze kterých lze čerpat.

Stres k žurnalistice patří

Hosté se mimo jiné vyjadřovali k otázkám ohledně stresových situací a celkového tlaku na novináře v regionální žurnalistice.

„Největší stresové vypětí jsme zažili minulý rok, když 20. prosince vybuchl metan v dole ČSM. Byla to velká tragédie. Pro nás to byl zápřah, jelikož jsme museli v devět hodin večer shánět polovinu redakce a zjišťovat informace. Nakonec jsme tam strávili tři dny v kuse (…) Byl to docela adrenalin, ale na druhou stranu lidé z redakce, které znám, mají právě podobně výjimečné situace rádi, protože to je asi základní žurnalistická práce – zkrátka když děláte něco, co je živé a aktuální. Asi všichni se shodneme na tom, že nesnášíme okurkové sezóny,“ vzpomínal Wiglasz.

Dostál doplnil, že stres k žurnalistické práci neodmyslitelně patří, ale že je důležité, abychom v podobných situacích nepropadali panice pro zachování ryzího úsudku a nadhledu.

Závěrem se hosté vyjadřovali k otázce, jakým směrem by se podle nich měla regionální žurnalistika ubírat.

„Byl bych rád, aby na prvním místě regionální žurnalistiky byla kvalita, proto by měli být osvícení právě majitelé médií. Je to o kvalitě a osobnostech,“ uzavřel debatu Dostál.

,,Stav současných médií je strašný a je třeba se bavit o řešení. Potřebujeme regulaci jako nástroj k uskutečňování svobodné společnosti (…) Mezinárodní debata směřuje k tomu, abychom vyhnali trh z hlavního proudu médií,” komentoval aktuální situaci hned ze začátku programu Patočka. S tím ovšem nesouhlasil Neumann a s velkým ohlasem se Patočkova teze nesetkala ani u Čásenského. To se ostatně stalo během večera několikrát.

Ekonomickým tématům se věnoval první okruh debaty. ,,Novináři z Mafry chválili volný trh tak dlouho, až jim v podobě Andreje Babiše zaklepal na dveře,” neubránil se poznámce Patočka. ,,Osobně jsem u toho byl, vím, jaké to je, když vám Babiš zaklepe na dveře. Uvítal mě větou Čo proti mně máte?” reagoval na Patočku Robert Čásenský, bývalý dlouholetý šéfredaktor MF Dnes.

Hrajeme proti týmu čtyřiceti lidí

Vedle témat jako je ekonomika médií nebo jejich oligarchizace, se řeč často stáčela k personálním stránkám žurnalistiky v malých, nezávislých periodicích v kontrastu k velkým mediálním domům a jejich periodikům. ,,Hrajeme fotbal s pěti lidmi proti týmu, kde jich je čtyřicet,” okomentoval obrazně aktuální situaci Patočka. ,,Je ale třeba říct, že jsme na to hřiště dobrovolně vlezli,” doplnil ho Čásenský.

Přes počáteční pesimismus se ale hosté přeci jen přenesli. ,,Ve čtenářských návycích mladých lidí i mladých novinářů, kteří míří do médií, je určitá naděje. Tam bych viděl důvod k opatrnému optimismu,” usvědčil Čásenský.

Na konci programu představil a „předkřtil“ Ondřej Neumann novou knihu Šok! Hrůza! Média! Čeští novináři po roce 1989: od svobody k oligarchům, kterou pod jeho vedením psali autoři z Hlídacího psa. ,,Půjčili jsme si takový klasický titulek z konspiračních webů. I grafickým zpracováním ukazujeme, že se v době oligarchů média vymkla z kontroly a můžou sloužit různým nehezkým věcem,” uvedl na adresu knihy a jejího pestrého přebalu knihy s výraznou grafikou Neumann. Kniha bude k dostání od 11. listopadu a její oficiální křest proběhne při výročí Sametové revoluce přímo na Národní třídě.

Pracujte sami a na vlastní triko

Na závěr programu dostali studenti žurnalistiky od hostů také řadu doporučení. ,,S žurnalistikou je dobré začít už na škole. Do velkých mediálních domů bych nemířil, zkuste to sami, zkuste to na vlastní triko, dokud můžete,” zaznělo z úst Ondřeje Neumanna. ,,Jestli vás můžu poprosit o jednu věc – nepište nikdy články o tom, co kdo psal na facebooku. V tom spočívá dno české žurnalistiky,” zakončil svou řeč Čásenský.

Fotila Sára Kolomazníková