Ohledně umělé inteligence se aktuálně v médiích roztrhl pytel. Všichni upozorňují na to, jak bude postupně brát práci novinářům i jiným povoláním. Jenže umělá inteligence v novinařině pracuje už delší dobu. Proč je okolo toho tak velký poprask až teď, může být především z důvodu jejího zlepšování. Zpravodajská a objektivní témata navíc zpracují dnes už bezchybně a za pár sekund. Novinkou začaly být kromě článku dokonce i celé reportáže.

Otázka podle mě není, jestli AI bude novinářům přebírat jejich práci, ale kdy tomu tak bude. A ještě větším otazníkem může být také skutečnost, jak moc se tento „zdroj“ začne do práce reportérů a novinářů potají vkrádat a odvádět za novináře čím dál větší kus práce. Přeci jenom se jedná o volně dostupný generátor. Stačí se bezplatně zaregistrovat a článek máte na světě. Z hlediska rychlosti a využití pro obyčejné zpravodajství se to zdá být výhodným pomocníkem, tak proč ho nevyužít. Ohledně toho, jak moc etické to vůči novinářům a společnosti je, si musí média sáhnout do svědomí sama.

Pro účely tohoto článku jsem si vyzkoušela, jak taková hračka funguje. O výsledku se můžete přesvědčit sami. Perex je až na pár drobných detailů vygenerovaný „robotem“ ChatGPT od neziskové organizace OpenAI. Překvapivě vše fungovalo v češtině a nebylo potřeba nic platit. A když už tady máme AI, která zvládne odevzdávat texty rovnou v našem jazyce, je čemu se divit. Pro porovnání, takový systém Siri v našich „jablíčkách“ česky stále nerozumí a své funkce tak poskytuje těm z nás, kdo ovládají alespoň základy angličtiny.

Co mě osobně na ChatGPT fascinovalo, byla přesnost s jakou pracuje. Přitom se jedná teprve o beta verzi (verze, v které produkt není plně dokončen a stále může vykazovat chyby nebo nespolehlivé chování; pozn. red.). Na obrázku níže lze vidět dva odlišné texty, které stránka vygenerovala. Prvně jsem zadala pouze „napiš perex ke článku o umělé inteligenci“. Došlo mi ale, že mně jde o její využití v novinářské oblasti. Pokyn jsem změnila na „napiš perex ke článku o AI v novinářském prostředí“. K mému vlastnímu překvapení to zvládla tak dobře, že jsem to bez větších úprav a s pouze pár škrty použila.

Umělá inteligence v novinařině figuruje už delší dobu, proč se bát až teď 

Existuje několik ukázkových příkladů, kde si média vyzkoušela odvysílat reportáže či vydat články, napsané AI. Některé reportáže inteligence dokonce i sama odvysílala. Hlas ani obličej v televizi nepatřil žádné lidské bytosti, přesto tak působil, a to velmi věrohodně. Stanice CNN Prima Gaming ve svém herním pořadu nedávno nechala umělou inteligenci sestavit a odvysílat krátkou reportáž o výhodách a nevýhodách hraní videoher. Inteligence během pár minut vygenerovala vlastní záběry, obličej moderátorky a komentář v českém jazyce. Propracovanost a věrohodnost výsledného produktu překvapila i samotné moderátory Jana Hrušovského a Michala Kabeleho. Přestože video nebylo po zvukové stránce zcela dokonalé, protože hlas moderátorky zněl podobně jako google překladač, a slova nezapadala do pohybů rtů, informačně a vizuálně byla krátká reportáž smysluplná a hodnotná.

Mimo Primu pracuje od roku 2020 s uměle vygenerovanými texty například ekonomický deník E15. Ten využívá rychlost a automatizaci u zpráv týkajících se pražské burzy. K tomu se ve stejném roce vyjádřil pro web Mediaguru.cz také bývalý vedoucí webu E15 a zástupce tehdejší šéfredaktorky, Michal Šenk. „Celá operace je tak pro nás otázkou opravdu jen několika minut. Zároveň jsme dosud nemuseli řešit žádnou nepřesnost robota ani jiný kolaps.“ Uvedl Šenk.

K využívání AI se přidala také Česká tisková kancelář (ČTK), která jako první využila automaticky generované texty při krajských a senátních volbách už v roce 2018.  Ani Česká televize (ČT) si nenechala tuto zkušenost utéct a v roce 2021 použila inteligenci pro vygenerování otázek do prezidentské debaty.

„Virtuální moderátorka dostala k dispozici programy stran, hnutí a koalic týkající se budoucnosti a digitalizace, a také životopisy jednotlivých předsedů. Z nich vytvořila několik otázek, které sama položila hostům superdebaty,“ uvedl zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský.

Existuje dokonce spolupráce mezi českými univerzitami, které se podílejí na tvorbě umělé inteligence pro novináře. Spolupráce byla zahájena v roce 2019, a to mezi katedrami žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK, katedře počítačů na Elektrotechnické fakultě ČVUT a na katedře  informatiky a výpočetní techniky na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity. Součástí projektu byl také automatizovaný systém na ověřování pravdivosti tvrzení na základě dostupných zdrojů.

Jediná společnost Google se v lednu letošního roku proti AI vymezila. Podle jejích slov vidí umělou inteligenci jako konkurenci, která může společnost poškodit. Texty generované AI bude vyhodnocovat jako spam (jakákoliv forma nevyžádané hromadné digitální komunikace; pozn. red.). Argumentem k tomuto jednání je podle Googlu skutečnost, že lidé se budou inteligence ptát na věci, které si dříve vyhledávali v jejich prohlížeči. Sám John Muller, jeden ze specialistů Googlu na vyhledávání, ovšem přiznal, že nebude tak jednoduché automaticky vygenerované texty rozpoznat a omezit tak jejich výskyt.

Mohlo by vás napadnout, že tohle by přece nemělo být novináři překážkou. Vždyť psát o fotbale, který se v Anglii pohybuje na nejvyšší úrovni na světě, je u novináře žádoucí. Ovšem fanouškovství, které vykresluje film Hooligans z roku 2005, je šálek trochu jiné kávy. Víc než o fotbal jde o pouliční rvačky a lsti.

Mladý Matt se do klubu dostal po té, co jej vyloučili ze školy, kde studoval žurnalistiku. Na kolejích bydlel s bohatým floutkem z rodiny Van Holdem, který prodával kokain. Když v pokoji omamnou látku našli, svedl vše na svého spolubydlícího, nevinného Matta.

Od rvaček zpět ke psaní

Když Matta z Harwardu vyhodí, zhroutí se mu svět. V hloubi srdce nechce zklamat svého otce, významného světového investigativního novináře. Odletí z Ameriky za sestrou do hlavního města Anglie, kde se seznámí s Petem, který je vedoucí funclubu GSE. Ten jej poprvé přivede na zápas West Ham United s Birminghamem. Společně se dají do rvačky proti největším birminghamským rivalům.

Matt při ilegálních aktivitách pociťuje novou sílu a sebevědomí. To, že studoval žurnalistiku, svým novým přátelům tají. Mohli by to chápat tak, že se s nimi chce sblížit a přitom odhalit jejich nezákonné aktivity.

Věci se zkomplikují, když Matta přistihnou s otcem u vchodu budovy The Times. Nikdy by přátelé nezradil, navíc už nějaký čas přemýšlí, že novinařina pro něj není to pravé.

Nakonec se však kvůli podezření z toho, že je Matt novinář, strhne válka mezi fanoušky z celého Londýna. Mattův přítel Pete při boji přijde o život. To Mattovi znovu otevře oči. Následně vymyslí svůj plán, jak se vrátit na školu, ale fotbal mu zůstane v srdci na vždy.

Celý program se odehraje 3. dubna na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. Prozatím přijali pozvání studentů Jindřich Šídlo, šéfreportér serveru Seznam Zprávy, komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk, či Josef Šlerka z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

„Letos jsme studentskou konferenci spojili s doktorandskou, která na tu naši bude navazovat další den samostatným programem. Celá akce má název Mediální (r)evoluce, naše nese podnázev ‚Novinařina v nesnázích‘, doktorandská část pak ‚Média a kultura v digitální době‘,“ vysvětluje za tým organizátorů Studentské žurnalistické konference Martina Lusková.

Návštěvníci se mohou registrovat od středy 21. března. Další hosty a více informací najdete na facebookové události. Vstupné na konferenci je zdarma.