Jak byste charakterizoval rozdíl mezi novinářem a blogerem?

Novinář funguje jako součást redakce a musí se tak podřizovat určitým psaným i nepsaným normám, nad jeho prací navíc existuje nějaké forma editorského dohledu. Bloger naproti tomu píše sám za sebe, řídit se musí maximálně podmínkami internetové služby, kterou ke svému blogování využívá a kvalitu svých textů před publikací nemusí před nikým obhajovat.

A jak je tomu u influencerů?

Budu-li influencera chápat jako populární osobnost na sociálních sítích, což je časté, byť fakticky nepřesné pojetí, lze říci, že ten sice také nemá editora, ale jelikož je pro něj tvorba mediálních obsahů zároveň formou výdělku, musí se snažit vycházet vstříc vkusu publika a případně i potřebám značek, které jsou ochotné navázat s ním komerční spolupráci. Za některými influencery ovšem stojí mnohačlenné týmy a jejich činnost tak už může připomínat fungování běžné redakce. Jako příklad mě napadá třeba populární kanadský youtuber Linus Sebastian, který se svým týmem tvoří videa o elektronice a počítačových technologiích. 

Jak se projevují tyto rozdíly na tvorbě?

Novinář se musí přizpůsobit redakční politice a jeho práce se tak liší podle norem konkrétního média. Bloger má velkou volnost, což může být vnímáno jako výhoda, ale ne vždy tomu tak je – stačí se podívat třeba na blogy na iDnesu, z nichž má naprostá většina slabou úroveň. Navíc nemůže být blog většinou vnímaný jako příliš důvěryhodný zdroj, právě proto, že za ním nestojí žádné mechanismy alespoň částečně zaručující kvalitu a serióznost uvedených informací.

Čím to je, že má tolik blogů slabou úroveň?

Autoři blogů mnohdy nemají žádnou zkušenost s nutností své texty radikálně přepisovat na základě výtek editorů, což může mít negativní vliv na kvalitu jejich tvorby. Na internetu není zas takový problém narazit na autory, kteří už toho sice napsali mnoho, ale jejich texty přesto pořád působí myšlenkově i jazykově neobratně, nevypsaně.

Jak je to s mediálním obsahem u influencerů?

Tam hlavně o onu schopnost zaujmout a vše ostatní už je podružné. Někteří tak tvoří obsah na zcela profesionální úrovni, jiní jsou prostě charismatičtí či zábavní a další něčím dovedou oslovovat vymezenou cílovou skupinu (třeba děti), přestože diváci mimo ni jejich tvorbu hodnotí jako nezajímavou a třeba i nekvalitní z řemeslného hlediska.

Události posledních dní spojené s novými médii odhalují, jak jsou uživatelé na internetu zneužitelní a zranitelní. Kauza Cambridge Analytica, o které nedávno informoval The Guardian, odhalila hrozby, které přicházejí s nelegálním využíváním big dat a šířením sociologicky přesně cílených dezinformačních kampaní. Mimo jiné odhaluje také nehezké napojení na kauzu Lukoil, Putina a Zemana. Fake news, technologie deep fake videí a sběr neskutečných objemů dat o uživatelích sociálních sítí vyžaduje jistou uživatelskou ostražitost. Právě těmto a dalším tématům se konference chce věnovat.

Nebude se však zabývat jen sociálními médii. Nahlédne také do minulosti, podívá se na fenomén quality TV (seriály s pevně daným dramatickým konceptem, kde děj je propracovaný do šíře, postavy do hloubky a každý prvek by měl mít umělecky obhajitelný důvod), fanouškovství, či na bulvární média.

Hlavním mluvčím celé akce bude Petr A. Bílek z Filozofické fakulty Karlovy univerzity s příspěvkem Multimediální dehibernace Emila Zátopka v roce, kdy jsme „žili Riem“. K dalším lákavým bodům patří například přednášky Zachovat si tvář na Facebooku, Dělat soukromí: Význam soukromí v životě mladých aktivních youtuberů a youtuberek, Politické osobnosti jako novinářské vzory v 50. letech 20. století, Sarkasmus na Instagramu nebo Fanouškovství a fenomény slash a queerbaitingu.

Veškeré informace o řečnících a časovém harmonogramu jsou k dispozici na Facebookové události. Hlavní mediálním partnerem je Mediátor1.

Středečnímu programu bude předcházet o den dříve pořádaná spřátelená konference s názvem Mediální (r)evoluce: Novinařina v nesnázích, na které vystoupí například Jindřich Šídlo (Seznam Zprávy), Petr Honzejk (Hospodářské noviny), Josef Šlerka (Nadační fond nezávislé žurnalistiky) a Marek Wollner (Česká televize).

Náplň práce:

• Denní nabízení vlastních zpravodajských témat a jejich zpracování do podoby ucelených zpravodajských textů
• Kooperace s jednotlivými redakcemi Redakce zpravodajství ČT, autorská účast na vybraných zpravodajských příspěvcích a na obsahu vysílání ČT24
• Postupné vzdělávání v oblasti hlasové výchovy a v práci s obrazovými materiály, možnost spolupráce na pořadech Studio 6, Události v regionech, Události, Události komentáře
• Účast na dlouhodobých projektech Redakce plánování a analýz ČT
• Zodpovědnost za věcnou, faktickou a formální správnost textových příspěvků
• Možnost významného kariérního růstu na redaktorské a editorské pozice v Redakci zpravodajství ČT

Požadavky:

• SŠ/VŠ vzdělání
• Praxe minimálně dva roky na pozici redaktora zahraniční rubriky celostátního média
• Výborná znalost anglického a aktivní znalost minimálně jednoho dalšího cizího jazyka
• Schopnost denně hledat a zpracovávat vlastní zpravodajská témata
• Dobrá orientace ve společenském dění, politice a v mezinárodně-politické situaci
• Perfektní znalost mluvené a psané češtiny, stylistické dovednosti, zkušenosti s prací s textem, kreativita
• Předpoklady pro práci redaktora zpravodajského webu: zájem o společenské dění, odolnost vůči stresu, flexibilita v pracovní době, nasazení, aktivní přístup k vlastnímu rozvoji, schopnost rychle se učit novým věcem a to včetně nových technologií
• Zkušenost v práci s fotografií a videem výhodou

Přihlásit se do výběrového řízení můžete vyplněním tohoto formuláře.

„Je to nezastavitelné, například náklady MF DNES padají ročně o 8-9 procent. Potom je obtížné noviny distribuovat. Rychlosti internetu to nikdy nebude stačit,“ myslí si o situaci Dalibor Balšínek, vydavatel a šéfredaktor portálu Echo24 a jeho týdeníkové platformy. Společně s Karlem Hvížďalou a Ondřejem Férem proběhla na půdě Univerzity Palackého debata na téma „Krize tisku a nové mediální projekty“.

Proč platit za tisk?

“Problém internetu je ten, že za něj neplatíte. Tím se potom snižují čtenářovy nároky na kvalitu informace,” tvrdí Balšínek. “ Naopak s tiskem je to jako s vinylem. Pár lidí to poslouchá, protože to lépe zní, ale už to nikdy nebude masovou záležitostí,“ dodává. Lidé si za obsah tiskovin nepřiplácí a chodí raději na internet, kde je všechno okamžitě a zdarma. Karel Hvížďala vidí problém v mediální negramotnosti čtenářů. „Ekonomický model, jak přitáhnout čtenáře k tisku, nikdo vymyšlený nemá. U nás je, myslím, problém v mediální negramotnosti. Lidé nejsou schopní rozeznávat falešné od relevantního, a proto se spokojí s informacemi na internetu,“ tvrdí Hvížďala.

Podle Balšínka čisté zpravodajství nestačí a události potřebují interpretaci, aby byl čtenář ochotný za ně zaplatit. „Samotná zpráva už nemá v tisku hodnotu. Za to čtenáři nejsou ochotní platit. Chtějí platit za komentář nebo dobrou analýzu. To, co zasadí tu zprávu do nějakého kontextu. Zásadní úlohu hraje i jméno novináře. Uvedu příklad Jindřicha Šídla, jeho odběratelé na twitteru převyšují náklady novin, ve kterých pracuje,“ doplňuje. Je potřeba naučit populaci rozumět médiím „Na internetu se objevují věci, které by v novinách nemohly vyjít. Někde už neexistuje ani korekce. Bohužel, uživatelé internetu nezkoumají zdroje,“ popisuje Balšínek hrozbu šíření nepravdivých zpráv na internetu.

Nápad vzdělávat obyvatelstvo se líbil všem třem účastníkům debaty. „Mediální výchova by se měla učit už na základní škole. Taky mě ta dnešní situace děsí, ale není to nic nového. Bylo to tu vždycky,“ dodává Fér, který se paralelně s prací v novém týdeníku Faktor S podílí na chodu webu manipulátoři.cz, na kterém identifikuje falešné zprávy a hoaxy. Časopis může být úspěšný i přes nepřízeň doby Opačný efekt vztahu internetu k tisku Fér prožívá právě se svým novým projektem Faktor S. „Internet časopisům může pomoc. Úspěšně postavený internetový projekt je schopen přelít se do formy časopisu,“ řekl.

Faktor S, ve kterém je Fér šéfredaktorem, se na trhu objevil teprve v únoru, jeho náklady jsou nyní asi 7 tisíc výtisků. „Myslím, že se nám podařilo přijít na trh s něčím, co tam ještě nebylo,“ popisuje Fér svůj ekonomický týdeník. „Obtížné je vytvořit si základnu předplatitelů. Když se nám podaří sehnat alespoň 10-15 tisíc, budeme všichni spokojeni,“ doplnil.

Ani Balšínek si nemyslí, že by internet byl schopen nahradit tisk. „Krachují časopisy středního proudu. Myslím, že přežít mohou ty, které jsou zaměřeny na nějakou specifickou cílovou skupinu,“ dodává majitel Echa24, jehož digitální verze se rovněž dočkala tiskové týdeníkové platformy.

Máte zájem:

• Zajišťovat odbavení internetových streamů?
• Technicky podporovat redaktory?
• Připravovat videomateriály pro webové portály ČT?
• Technicky zajišťovat vstupy z redakce NM?
• Vydělávat si během studia prací v oboru?
• Učit se od největších profesionálů?
• Dokázat, že něco umíte?
• Získat výjimečné zkušenosti?

Pokud ano, pak jste náš člověk.

Jen potřebujeme mít jistotu, že splňujete tyto požadavky:

• Ukončili jste bakalářský stupeň a pokračujete v navazujícím studiu?
• Máte pracovní zkušenost, ideálně v IT?
• Víte něco málo o HTML a CSS?
• Výhodou bude, pokud už jste se setkali s CMS Drupal a nelineárním střihem
• Jste aktivní, energičtí a nevadí vám mluvit?
• Hledáte různá řešení problémů?
• Nekopete jen sami za sebe?
• Máte svoje cíle a jste pro ně ochotni něco udělat?
• Domluvíte se bez problémů dalším světovým jazykem?
• Není pro Vás problém pracovat od ledna 2016 přibližně 20 hodin týdně v Praze, a to po dobu jednoho roku?

Můžete odpovědět ano? Pak se připravte ke Startu.

Tři: pošlete nám svůj strukturovaný životopis prostřednictvím odpovědního formuláře.

Dva: zašlete nám motivační dopis s důvody, proč chcete pracovat právě v České televizi.

Jedna: vyplňte krátký dotazník.

START