Bob Woodward se narodil 26. března 1943 v americkém státě Illinois. Jeho otec byl právník a Woodward plánoval jít v jeho šlépějích. Po absolvování univerzity Yale, kde vystudoval právo, započal pětiletou službu u amerického námořnictva. Po ukončení služby se ucházel o pozici redaktora u The Washington Post. Po dvoutýdenní zkoušce však nebyl přijat kvůli svým nedostatečným zkušenostem v oboru. Ty doplnil a o rok později se stal redaktorem v deníku The Washington Post.

Kauza Watergate

Bob Woodward spolu s Carlem Bernsteinem informovali v červnu 1972 o vloupání do sídla demokratické strany USA Watergate. Pětice mužů, mezi kterými byl i bývalý agent CIA Jim McCord, chtěla touto akcí získat dokumenty a opravit už dříve instalovaná odposlouchávací zařízení. Všichni byli zadrženi a posláni do vazby. Woodward se svým kolegou měl u FBI, která případ vyšetřovala, svého informátora. Ten se velkou měrou zasloužil o informace pro oba novináře. Roku 1973 získal Woodward svou první Pulitzerovu cenu za úvodní reportáž o Watergate. Přišli s fakty, že stopy vedou do Bílého domu, který byl spojován se špinavými triky, které měly vést ke znovuzvolení tehdejšího prezidenta Richarda Nixona. Muži okolo hlavy státu zametli případ pod koberec a Nixon obhájil prezidentský post.

Woodward s Bernsteinem to nevzdali a svou prací zjišťovali další podrobnosti k případu. Například nezákonné aktivity během Nixonova úřadování – sledování a odposlouchávání politických soupeřů, diskreditaci protivníků a další přestupky financované z částečně ilegálních fondů. Obecně média dělala větší pokroky v případu než policie a tajná služba dohromady.  Na veřejnost se následně dostaly i kazetové pásky s mnoha hodinovými záznamy z odposlouchávacích zařízení z Bílého domu.

To vedlo nejprve k rezignaci blízkých spolupracovníků Nixona a v srpnu 1974 rezignoval i samotný prezident. Novinář společně vydali o této kauze knihu Všichni prezidentovi muži, která se stala v roce rezignace Nixona v USA bestsellerem. Magazín Time označil publikaci za jedno z nejvlivnějších děl žurnalistiky v dějinách. Na motivy knihy byl o dva roky později natočen film, který přispěl k popularizaci investigativní žurnalistiky a učinil z obou novinářů velké celebrity.

Vztah s prezidentem Bushem

Druhou Pulitzerovu cenu  získal Woodward v roce 2002 za národní záležitosti díky svým článkům o událostech spojené s 11. zářím 2001. V souvislosti na to se dostal do blízkosti prezidenta George Bushe. Podařilo se mu s ním udělat šest rozhovorů v délce 11 hodin. Ty následně vedly k napsání dalších čtyř knih: Bush ve válce, Plán útoku, State of Denial a Válka uvnitř: Tajná historie Bílého domu. Všechny tyto publikace popisují působení prezidenta Bushe v úřadu.

V sérii článků v souvislosti na toto téma dále rozebíral spolu s Danem Balzem, taktéž novinářem The Washnignton Post, vyjednávání v letním sídle prezidentů USA Camp David o invazi Spojených států do Afghánistánu a o dokumentu The Worldwide Attack Matrix, které popisují tajné protiteroristické operace v 80 zemích Asie, Středního východu a Afriky vytvořené po teroristických útocích z 11. září 2001.

Co o Woodwardovi říkají ostatní novináři a politici?

„Jeho schopnost přimět lidi, aby mluvili o věcech, o kterých by mluvit neměli, je mimořádná a může být jedinečná, “ řekl bývalý ředitel CIA a ministr obrany USA Robert Gates. Bývalý šéfredaktor The New York Times Gene Roberts označil jeho práci na kauze Watergate za jeden z nejlepších zpravodajských počinů všech dob. Bob Schieffer z americké stanice CBS News vidí ve Woodwardovi jednoho z nejlepších a nejvlivnějších reportérů na světě. V roce 2003 Al Hunt z amerického deníku The Wall Street Journal nazval Woodwarda „nejoslavovanějším novinářem naší doby“.

Už od mládí měl dar slova a uměl ho dobře využít. Začínal v Chebském regionálnímu rádiu, pořadu prásk na TV Nova a v Evropě 2, kde v současné době moderuje Ranní show. Také se z pohledu moderátora podíval do zákulisí Talentmanie, Česko hledá superstar, Big Brother, X factoru nebo Českého slavíka. V roce 2010 se stal i šéfredaktorem bulvárního týdeníku Spy. Marešovo angažmá v tomto týdeníku bylo jen krátkodobé, dokud redakce nesehnala náhradu za tehdejší šéfredaktorku. 

DobroDen 

Leoš Mareš i letos dodržel tradici DobroDnu, kterou založil v roce 2015. Tento den připadá vždy na 29. ledna. Hlavní účel akce spočívá v tom, že za každého svého sledujícího posílá jednu korunu vybrané charitativní organizaci či projektu. I přes to, že se Leoš dlouhou dobu snažil instagramu vyhýbat, v letošním roce překročila jeho sledovanost hranici jednoho milionu. Rozhodl se podpořit tímto finančním darem organizaci starající se o předčasně narozené děti. ‚‚Celý rok usiluješ o to, aby byl počet sledujících co nejvyšší, a jednou za rok za to zaplatíš daň. Vnímám to jako daňovou povinnost v pozitivním slova smyslu,’’ řekl Mareš v rozhovoru pro magazín Forbes.

Na své čtyřicáté narozeniny Leoš Mareš poprosil své fanoušky, aby místo dárků přispěli na stránku ‘‘Slavíme velkoryse‘‘, ze které poputují finance na konto organizace Člověk v tísni. Na své letošní narozeniny zřejmě nic velkého v plánu nemá, ale kdo ví, co přinesou následující roky, které se blíží k dalším kulatinám.

Hudební kariéra

Nemůžeme také opomenout Leošův pěvecký talent. Nebo jak on sám to spíše nazývá takovým recitováním. Záliba ve velkých huňatých kožichách ho provázela celou jeho pěveckou kariérou a také mu dodala jakousi image. Mezi nejznámější hity patří upravená verze písně Být stále mlád, kterou nazpíval s Karlem Gottem, Tři slova nebo Svalnatec.

Ne vždy ale byl Staněk publicistickým moderátorem snažící se diváky hlavně pobavit. Mediální kariéru začínal jako reklamní textař. Následně působil na pozici šéfredaktora lifestylových časopisů a jako redaktor Reflexu nebo Hospodářských novin. V roce 2015 jsem ho mohli poprvé vídat na obrazovkách. Moderoval publicistický pořad s názvem „Pořad“ na platformě Stream.cz. Zapsal se jako stand-up komik zábavního pořadu Čermák & Staněk Comedy a je dokonce i někdejším pokerovým komentátorem.

Od roku 2018 je součástí internetové televize MALL.TV, kde nejprve vedl „Historii věcí“ a poté talk show „Luděk Staněk baví“. Aktuálně, po více než dvaceti letech své mediální kariéry, moderuje zcela seriózní zpravodajský pořad, ovšem naprosto neseriózně. Způsobem sobě vlastním při tom komentuje současné dění v české kotlině i ve světě. Ačkoliv je jeho vystupování místy poměrně kontroverzní, stěžovat si, že by Staněk snad někomu stranil, si nemůže prakticky nikdo. U Luďka na koberečku se totiž pomyslně vystřídali snad všechny známé osobnosti od vrcholných politiků, přes Daniela Landu až například po Marka Zuckerberga. Na běžných televizních obrazovkách by mu pravděpodobně pšenka úplně nekvetla, Staňkův humor totiž je dost specifický a občas na hraně, až si říkáte, jestli už „nepřestřelil“. Jenže na MALL.TV si s Událostmi udržuje počet diváků, kteří navíc stále přibývají.

Za největší zajímavost z jeho osobního života můžeme považovat, že Luděk je velkým fanouškem londýnského fotbalového Arsenalu.

Své povolání si vysnil již během první třídy na základní škole a jak sám vzpomínal, výrazně se v tomto pohledu od svých vrstevníků lišil. „Měli jsme se spolužáky sraz, a když jsem přišel, všichni začali tleskat. Vysvětlili mi, že zatímco oni chtěli být popeláři a zdravotními sestřičkami, tak já jediný jsem se vymykal a splnil si to,“ vzpomínal v rozhovoru pro Magazín RODINA DNES.

Pro ČT začal externě pracovat v roce 1995 a již o rok později se stal moderátorem zpravodajské relace Branky, body, vteřiny, jejichž tváří je dodnes. Během své kariéry si ale střihl i pozici reportéra na zápasech hokejové extraligy, či moderování studia během olympijských her.

Vojtěch Bernatský se však ve svém životě zdaleka neomezuje jen na sport. Má hodně rád hudbu a v roce 2009 se dokonce stal vítězem pořadu Duety… když hvězdy zpívají, kde vystupoval společně s Petrou Janů. Je autorem knihy Dvojtáta a Tati, už tam budem?, ve kterých popisuje život se svými dvěma dětmi. Také je jedním z patronů nadačního fondu Rozum a cit, jenž podporuje pěstounské rodiny.

Sportovním moderováním si Vojtěch Bernatský již řadu let žije svůj sen. Známý je mimo jiné i pro jeho umění imitovat české a zahraniční kolegy, jak předvedl například v rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka.

Za zmínku mimochodem stojí, že včera, tedy 12. března, měla narozeniny jeho kolegyně z Branky, body, vteřiny, Barbora Černošková, o níž jsme již v Kalendáriu psali.

Kristinu Kloubkovou vídáme zejména v Televizních novinách na TV Nova, a to již od roku 2009. Společně s moderátorem Martinem Pouvou uvádí magazín Víkend. Dále také od roku 2020 moderuje ranní pořad Snídaně s Novou spolu s Pavlem Svobodou.

Kristina ale nepůsobila vždy jen v televizi. Vystudovala balet na Taneční konzervatoři v Praze, tančila v Národním divadle, ve skupině UNO, vystoupila v několika muzikálech, jako je například West Side Story, Tři mušketýři nebo Kleopatra.

Kloubková se objevila i v několika filmech či seriálech, jako jsou Milenci a vrazi, Vratné láhve nebo Soukromé pasti.

Roku 2007 moderovala po boku Dalibora Gondíka taneční show Bailando – Tančím pro tebe. Také byla ještě donedávna moderátorkou pořadu Život ve hvězdách.

Kristina je známá svou přirozeností, kterou motivuje nejednu ženu. Na svém instragramovém profilu často sdílí příspěvky, ve kterých je zcela nenalíčená. „Krásná je podle mě každá žena, která se věnuje i sama sobě, má se ráda, je přirozená a zdobí ji vějířky vrásek od smíchu,“ uvedla.

Daniela Písařovicová se narodila ve Znojmě a vystudovala gymnázium a následně Vysokou školu ekonomickou, kde získala inženýrský titul. Diváci České televize ji mohou dobře znát ze svých obrazovek, protože v České televizi působila mnoho let. Začala zde pracovat již v roce 2006 a hlavní zpravodajskou relaci pak moderovala v letech 2010 – 2020. Byla jednou z hlavních tváří vysílání a její odchod znamenal velkou změnu nejen pro diváky, ale především pro ni samotnou. Nad odchodem z veřejnoprávní televize zřejmě uvažovala delší dobu, byť ji dle vlastních slov práce naplňovala. Uvedla, že se cítila vyčerpaná a přepracovaná, nezvládala osobní život, a to vše vedlo k tomu, že nakonec Kavčí hory skutečně opustila.

Posléze se stala součástí nyní čtyřčlenného týmu moderátorů internetového zpravodajství DVTV, kde začala pracovat v květnu 2021. Rychle se v novém prostředí aklimatizovala a v DVTV jí podle všeho daří, v roli moderátorky ji zde můžeme zahlédnout často. Pestrá dosavadní kariéra Daniely Písařovicové zdaleka nekončí jen u moderování, má zkušenosti mimo jiné se zpěvem, herectvím, nebo třeba s dabingem.

Zajímavostí může být, že byla účastníkem deváté řady televizní show StarDance v roce 2018, nebo že v roce 2019 vystupovala v Divadle na Vinohradech, kde ve hře Návštěva staré dámy po boku Dagmar Havlové nebo Tomáše Töpfera ztvárnila roli reportérky.

Libor Bouček nyní pracuje na pozici šéfdramaturga zábavních pořadů televize Prima. Na tuto pozici se přesunul v polovině léta, poté co ho na postu moderování relace Nový den nahradil Petr Suchoň.  Na televizních obrazovkách však zůstává i nadále, diváci ho můžou vídat v soutěžních show Máme rádi Česko a Inkognito, které moderuje.

Na televizi Prima působí teprve druhým rokem, podstatnou část své dosavadní kariéry byl spjatý především s rádiem. Devět let moderoval oblíbený pořad Afterparty na Evropě 2. Poté se přesunul na sesterské rádio Frekvence 1, kde moderoval ranní vysílání a později vlastní polední show. Po pěti letech se krátce vrátil zpět na Evropu. V rádiu celkem strávil dlouhých patnáct let.

Diváci Libora Boučka mohou znát nejen jako moderátora, ale také jako herce. Například v seriálu Krejzovi ztvárnil roli Mirka Dobeše, coby šíleného kouče mezilidských vztahů.  Zahrál si také ve filmech Panic je nanic, Rafťáci či Pohádkové počasí.

Vlastimil Vlášek vystudoval Fakultu sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy, kde získal bakalářský titul v oboru žurnalistika. Dále pokračoval ve studiu na magisterském oboru Mediální studia také na FSV. Díky stáži během studia na univerzitě se dostal později do České televize, kde se již od roku 2002 věnuje komentování fotbalových zápasů, anebo jejich sestřihům.

Ve fotbalovém světě je považovaný za odborníka v posuzování ofsajdů. Fotbalu se věnoval výkonnostně odmala. Sám je i velkým fanouškem fotbalového klubu Bohemians. Komentoval pořad s názvem Branky, body, vteřiny, kde dělal krátké reportáže. Dokonce měl příležitost komentovat sestřihy slavné Ligy mistrů a přímý přenos například Gambrinus Ligy anebo II. ligy.

Vedle komentátorství a moderování jsou jeho koníčkem také vlaky. V letech 2008 až 2010 vydal celkově pět titulů v knižní sérii Jízdní řády aneb vlakem se vydat vášnivě výletit s voličem Věcí veřejných Vlastimil Vláškem. Všechny knihy vydal pod pseudonymem Vlastimil Vláček. 

Za první rok vysílání se mezi nejúspěšnější pořady zařadila politicko-diskusní Partie Terezie Tománkové a Hlavní zprávy. Ty si na obrazovkách Primy a CNN Prima NEWS si denně nenechá až 881 tisíc lidí. Naopak diváky příliš neoslovil Silný hlas Markéty Fialové nebo diskusní pořad novinářky Christiane Amanpour. Největšího úspěchu dosáhl web CNNPrima.cz, který za letošní březen navštívilo 3,76 milionů čtenářů. Řadí se tak mezi čtyři nejčtenější zpravodajské portály u nás.

„V prvé řadě bych chtěl poděkovat celému týmu zpravodajství za pracovní nasazení, vůli a trpělivost. CNN Prima NEWS bude jako zpravodajská platforma s širokým záběrem pokračovat v prohlubování integrace televizní a online redakce, posilovat osobitost a názorovou pestrost svého zpravodajského obsahu a spolu s celostátními tématy pro širokou veřejnost se také ještě více rozkročí do regionů napříč Českou republikou,“ říká šéfredaktor zpravodajství a publicistiky Pavel Štrunc.

CNN Prima NEWS pro své diváky připravila řadu novinek. Publicistický pořad 360° bude o hodinu delší a v průběhu tohoto měsíce se rozroste o nového moderátora. Pavlínu Wolfovou doplní šéfredaktor webu Info.cz Michal Půr. V pořadu, který analyzuje nejdůležitější události dne, se budou střídat. Do týmu Hlavních zpráv přibude Roman Pistorius, který nastupuje na pozici editora. Aktuální informace bude v kontinuálním vysílání přinášet i nová reportérka Dominika Janochová, která předtím působila na Nově.

Televize k prvnímu výročí svého zpravodajského projektu spustila také komunikační kampaň. Minutový spot, který se na obrazovkách Primy objevuje, se zaměřuje na to, čím žila celý rok naše země. Přední tváře CNN Prima NEWS v něm vyjadřují dík těm, kteří byli zasaženi pandemií koronaviru. Kampaň doplňuje speciální tištěný magazín, který připomene uplynulý rok z pohledu tváří zpravodajství, klíčových pořadů či rozhovorů s osobnostmi.

Lucie Borhyová patří mezi nejznámější tváře Novy. Hlavním důvodem je dlouhodobé moderování Televizních novin, na kterých spolupracuje již od 5. srpna 1999. S Reyem Korantengem tvoří neoddělitelnou dvojici. „Spoustu lidí si dokonce myslí, že spolu žijeme. Například když pro mě přijede taxík, tak čeká, kdy vyjde z domu i Rey. Musím řidičovi říct, že pro Reye teprve jedeme,“ svěřila se Borhyová v pořadu My dva a čas na Českém rozhlasu Dvojka.

Původně se Borhyová po odmaturování na gymnáziu ucházela o studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde ale neuspěla u přijímacího řízení. Proto její cesta odbočila ke studiu publicistiky na vyšší odborné škole, kterou také dokončila a následně se ocitla právě v televizi Nova.

Tuto známou moderátorku ale diváci nemusí znát jen z Televizních novin. Od roku 2005 je také součástí magazínu Víkend a zahrála si i v typických seriálech Novy, jako je Ulice, Ordinace v růžové zahradě 2 nebo v Comebacku. I přesto má ale Borhyová jeden herecký sen, a to zahrát si ve filmu nějakou roli místo hraní samy sebe jako tomu bylo doposud.