Během jednotlivých dílů se hosté spolu s moderátorkou Lenkou Kabrhelovou zabývají do hloubky vybranými tématy a uvádí je posluchači do srozumitelných souvislostí. Vytvořením tohoto se chce rozhlas dostat do povědomí jako stále se modernizující veřejnoprávní médium, které sleduje aktuální trendy v okolních státech i mimo Evropu.

„Zpravodajský cyklus se neustále zrychluje, ocitáme se zahlcení přílivem titulků a jmen, zejména na sociálních sítích a v online prostředí se střídají zprávy a nové události tempem, ve kterém se lidé začínají ztrácet. Chceme nabídnout možnost, jak zůstat v obraze a neztratit se v záplavě nových informací,“uvedl šéfredaktor zpravodajského serveru iROZHLAS.cz Radek Kedroň.

Zájemci o tuto novou formu vysílání mohou posluchači najít na všech podcastových čtečkách, aplikaci Spotify a webu iROZHLAS.cz.

Jakým způsobem se ve vás projevuje odvaha ve vedení rozhovoru?

Úplně si nemyslím, že je to odvaha. Já jsem od přírody zvědavá, takže si myslím, že to je ten můj hlavní motiv. Nejradši mám úplně nejobyčejnější otázky. V tom je mi třeba největším vzorem můj tatínek s maminkou, kterým je teď 70 let. Ti se ptají tak úplně normálně a já se nejradši ptám úplně stejně, nemám ráda složité otázky. Hlavně ty filozofické, ty úplně nesnáším. Myslím si, že jsem taky kvůli tomu takový lidský prvek mezi moderátory v České televizi.

/Rozhovor autorka pořídila před zahájením bloku panelové diskuse na téma Hrdinství a odvaha/

Své místo v nominacích mohly najít všechny soukromé i veřejnoprávní televize. Ne všechny stanice však své nominace do soutěže využily. V kategorii zahraniční seriál mohou diváci vybírat pouze z nově představených seriálů v roce 2017, nikoli z nových řad starších seriálů. U českých seriálů se tedy jedná o všechna „nekonečná“ pokračování.

Česká televize do boje vyslala seriály Četníci z Luhačovic, Trapný padesátky, Svět pod hlavou, Nádraží a minisérii Trpaslík. TV Prima nominovala seriály Temný kraj, Modrý kód a Kapitán Exner. TV Nova usiluje o ceny se Specialisty, Ordinací v Růžové zahradě a Ulicí (podrobný seznam).

Výsledky budou známé 13. února. Vrcholem bude předání redakční ceny pro televizní osobnost roku. Vítězná osobnost bude následně hostem pořadu Za scénou na televizi pořadatele soutěže.

Devadesátiminutová část vysílání přinesla řadu kuriózních informací, reportáží a „dochovaných“ záznamů z aktu nerozdělení Československa. Úvod pořadu přinesl záznam prohlášení a tiskové konference Václava Klause a Vladimíra Mečiara. Tam oznámili rozhodnutí svého rokování a společně si zazpívali státní hymnu Kde domov můj. Následovaly vzpomínky hostů přímo ve vysílání. Jiří Lábus vzpomínal, že jeho plyšoví kamarádi Jů a Hele se jmenovali Joj a Hle a dále jmenoval slovenské mluvčí těchto postav.

Hudebním hostem, který provázel celým pořadem, byla zpěvačka Jana Kirschner. Ta vzpomínala, že ze samotného rozdělení měla ohromný strach, bála se ztráty Prahy. V době zpravodajské relace standardně časomíra oznámila daný čas a zprávy z československého domova moderoval Josef Maršál. Hlavní zprávou byla revoluce v Národním divadle, kde repertoár zaznamenal nařízení změny jazyka z češtiny a slovenštiny na českoslovenštinu. Herci se bouřili a herec David Prachař chtěl okamžitě ukončit kariéru a zahájit kariéru fotbalovou. Další relace informovala o skandálu při oceňování herců v Československu. Herec Julius Satinský byl obviněn z neúcty k československým cenám i přesto, že je patnáct let po smrti. Prezidentkou Československa je Magda Vašáryová, která je na konci svého funkčního období.

Modernizaci zaznamenala i lingvistika, zejména na sociálních sítích. Místo lajku by slovenština zavedla „páčik“ a selfie by bylo označované za „svojko“. Češi svou obdobu nenašli, drží se stále anglicismů.

Dalším z ožehavých témat byl olympismus a účast na ZOH. Jak by po rozdělení vypadala olympijská kolekce. Smícháním barev modré a červené z obou trikolór vznikla fialová módní kolekce pro celou výpravu. Problematikou sportovních klubů a asociací bylo stále diskutované téma vyváženosti českých a slovenských sportovců. Také Šárka Kašpárková vzpomínala na LOH v roce 2004 v Aténách.

Na sociálních sítích měl pořad tvůrců Jiřího Havelky, Jaroslava Veise a Martina Hůly velký ohlas a úspěch. „Bavím se tím nápadem od začátku do konce, jste skvělí,“ napsala posluchačka k fotografiím z natáčení. Občas černý, někdy trefně sarkastický humor provázel pořad na každém kroku. Kdo zaznamenal průběh vysílání bez znalosti programové skladby silvestrovského vysílání, mohl být i bez alkoholového opojení velmi zmatený.

Záznam celého pořadu je k dispozici na webu Dvojky v audioarchivu příslušného dne 31.12. 2017

Hlavní stranu magazínu zdobí brněnská herečka Helena Dvořáková, držitelka ceny Thálie za mimořádný jevištní činoherní výkon. Proč se právě ona dostala na titulní stranu rozhlasového týdeníku? Mimo své činoherní a filmové počiny je také dabérkou a herečkou v rozhlasových hrách.  V současné chvíli je adeptkou na cenu Neviditelný herec. V rozhovoru odpovídá na spoustu otázek týkajících se rodinného i profesního života.

Tématem týdne je uvedení rozhlasové hry Spalovač mrtvol chystané na 17. listopadu. Tvůrci celé dramatizace rozhlasové hry si téměř zahrávají s ohněm, protože nebýt srovnáváni s filmovým počinem v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským, snad ani nelze. Herec David Novotný tuto výzvu přijal a posluchači Dvojky si tak na Den studentstva Spalovače mrtvol budou moci poslechnout.

Další strany uvádí do povědomí novou knihu Stříbrný vítr rozhlasové moderátorky Jitky Novotné. Ta shromáždila do jmenované knihy patnáct mužů, kteří přijali pozvání do stejnojmenného pořadu na vlnách Dvojky. Křest knihy se bude konat 15. listopadu v budově Českého rozhlasu na pražských Vinohradech.

Zadní strana zve čtenáře k návštěvě a poslechu webového magazínu naposlech.cz, který posluchačům zprostředkovává recenze audioknih, upoutávky na nová díla, rozhovory s tvůrci a herci. Autor spřízněného webového magazínu láká na hudební i literární díla.

Další dvojstrana se věnuje hlavně zákulisním informacím přímo ze srdce rozhlasu, kterým je studio na Vinohradské ulici v Praze. Na následujících stránkách se týdeník vrací k hlavnímu tématu a přináší čtenářům rozhovor s Dashou. Jako obvykle nechybí ani aktuální kulturní tipy, které se tentokrát věnují Jáchymu Topolovi a jeho knižní novince Citlivý člověk. Zadní strana pak čtenáře magazínu zve ke sledování ČT2 a filmu Hlubinný pohled jedné vražedkyně.

Týdeník rozhlas vychází v tištěné formě téměř nepřetržitě od samotného zahájení vysílání rozhlasu v roce 1923. Tehdy se jmenoval Radio-journal a vycházel jednou měsíčně. Od roku 1990 vydává týdeník Český rozhlas pod svou dceřinou společností Radioservis. K dostání je na recepcích regionálních stanic nebo prostřednictvím předplatného. V současné době tento týdeník do svých schránek dostává 46 tisíc odběratelů.

„Věříme, že na mediálním trhu plném vlastnických tlaků máme exkluzivní zboží: nestranné, nezávislé a spolehlivé zpravodajství se značkou Český rozhlas. Můžeme nabídnout plnokrevný server, který slouží jen svým čtenářům,“ zdůraznil šéfredaktor iROZHLASu Radek Kedroň.

Velký prostor dostanou na novém serveru získají datoví novináři a investigativci, například Janek Kroupa. Všichni autoři právě pod křídly Českého rozhlasu svým čtenářům a posluchačům slibují nezávislé, nestranné a spolehlivé zpravodajství. „Pracuje u nás velké množství kvalitních a vzdělaných novinářů. Teď se jejich práce dostane i k lidem, kteří informace hledají především na webu,“ uvedl Jan Pokorný, ředitel zpravodajství Českého rozhlasu. První návštěvníky tak server láká exkluzivními články nebo seriálem, který pomocí kamer nabídne 360° pohledy do kanceláří ministrů.

Všichni čtenáři si přijdou na své při četbě jednotlivých kategorií, jakými jsou standardně domovské, světové, sportovní, kulturní a lifestylové novinky. Podle grafiků a programátorů je možné server přizpůsobit dle svých potřeb. Pokud čtenář k ilustraci daného tématu nepotřebuje zhlédnout ilustrační fotografie, může je jednoduše vypnout a věnovat se jen informační hodnotě. „Vše ladíme do posledního kilobajtu tak, aby čtenářům web při brouzdání po cestě do práce spálil co nejméně dat,” připomenul manažer projektu Jiří Špaček fakt, že veřejnoprávní server nemá na svých stránkách žádnou reklamu.

Formát DVB-T2 je následovníkem DVB-T, který nahradil analogové vysílání s příjmem na klasickou anténu. Následovala nutnost zakoupení set-top-boxu a jeho naprogramování na lokální multiplex – balíček rozhlasového a televizního vysílání v daném formátu. V současné době začne probíhat postupný přechod na modernější formát.

Do konce roku vznikne několik přechodných sítí. Tyto sítě budou vysílat dva až tři roky souběžně se stávajícími multiplexy a zprostředkují toto dočasné pokrytí v 98 procentech České republiky. Vysílače v Praze na Žižkově a na Cukráku tak postupně doplní dalších 24 oblastí. Celá změna bude spočívat na změně přenosové rychlosti a kvalitě obrazu.

Máme se bát dalších investic do nové, drahé, pokrokové techniky?

Je důležité zkontrolovat si svůj televizní přijímač a ověřit si jeho možnosti a výbavu, které budou po čtyřletém procesu schopny přijímat DVB – T2 formát. Některé televize již mají přijímač přímo ve svých útrobách.

V čem bude přechod přínosný? 

Celá změna znamená zjednodušení a větší efektivitu celého příjmu a vysílání. Do stejného kanálu, do kterého se dříve vešla jen jedna sada, bude vpuštěno více dat najednou, pro běžného diváka to znamená, že se zvýší počet stanic. Rozdílnější, především kvalitnější bude také obraz.

Celý svou televizní kariéru zasvěcuje hlasatelství a úvodu nadcházejících pořadů, poslední měsíce však tato energie míří na jiná místa. Jejím snem je po dlouhá léta a po dobu dospívání svého syna Jirky postavit dům a přestěhovat se k přívozu řeky Vltavy. Tomuto snu podřizuje všechen svůj volný čas, svými úkoly zahlcuje také svého partnera, zaměstnance meteorologického centra a syna Jirku.

V předvánočním čase celá trojice v panelákovém bytě stěhuje zavařeniny, knihy a veškeré vybavení bytu. V prolukách mezi logistickými kratochvílemi Magda odbíhá do studií na Kavčích horách, kde spolu s režiséry vysílání doslova „vyžere“ kdejakou vysílací jobovku. Jako příklad uveďme například komplikovaný přenos z hokejového zápasu, v němž nebyl do posledních chvil jasný výsledek, hodiny bily pár minut před sedmou večerní, kdy už všichni netrpělivě čekají na Televizní noviny. Magda si ve studiu připravuje sadu variant podle prostoru pro její výstup. Padá poslední gól, Magda ohlašuje variantu D a na vteřinu přesně začínají Televizní noviny. Celá redakce si oddychne a Magda opět utíká do prostor svého snového domu, kde zjišťuje, že sklenáři nedodali objednaná okna, přívod vody ze studně není zcela znám a topenáři mají čas až po novém roce. Magda ale nezlomně trvá na štědrovečerní večeři u přívozu.

V tomto rozpoložení se křehká, ale striktní ironlady dozvídá o své televizní směně na Štědrý večer. Pro každou televizní hlasatelku je tato směna ctí, Magdě se tímto hroutí veškeré plány. Svůj elán novou informací a nařízením neztrácí, stále rozdává úkoly a získává nálepku ŠÉF. Všechny její invence směřují ke stěhovacím procesům, bezcitně diktuje celému světu své představy a bezchybnost. I díky tomuto počínání Magda zapomíná jednoho podvečera na svou službu a díky tomu vyplouvají na povrch i jiné připomínky shora.

Nastává Štědrý den, Magda zázrakem v předvečer své relace v nové domovině zapaluje svíčku a se svým partnerem zahajuje štědrovečerní večeři bez svého sedmnáctiletého synka. Tento mladý, otevřený a citlivý chlapec poprvé opustil rodinné hnízdo a odjel se svou přítelkyní na Šumavu. I toto rozhodnutí nese Magda těžce, svůj smutek neskrývá ani v prolukách štědrovečerních poselství ve vysílání z televizních studií. Právě tato poselství hlásají silná slova o rodinné sounáležitosti, teple rodinného krbu, hlubokomyslnosti a sváteční pohodě. Profesionalita zkrátka Magdu nikdy neopustila, milovat své bližní, své poslání a pracovní nasazení je k nezaplacení.

Jak sportovní kameraman prožívá úspěchy sportovců přímo v centru dění?

Ve většině případů sportovní kameraman prožívá úspěchy či neúspěchy našich sportovců naprosto stejně jako běžný divák u televize. Snad pouze s tím rozdílem, že my musíme zachovat profesionalitu, jak v činnosti, kterou právě vykonáváme, tak ve vyjadřovacích prostředcích. Po závodech a tedy i po ukončení přenosu se už ovšem stáváme běžným fanouškem. V tuto chvíli není tedy výjimkou, že když potkáme některého z našich reprezentantů, své emoce mu prostřednictvím gratulace sdělíme. Což sportovci většinou kvitují, zvláště pokud nečekají ten fakt, že někde v cizině zaslechnou češtinu, navíc od členů štábu Host Broadcastera.