Česká republika teď tak trochu prochází mediální krizí. Na našem trhu nastal střet zájmů. Ministr financí vlastní mediální skupinu, která vydává jedny z nejčtenějších deníků u nás. Ovlivňují vlastníci médií ve Spojených státech jejich obsah, a snažil se někdy někdo ovlivnit Vás?

Mně osobně se nikdy nikdo nepokoušel nařizovat, o čem smím či nesmím psát. Vlastníci Miami Herald zastávají přesvědčení, že reportérům by mělo být umožněno psát zcela svobodně, bez omezení a ovlivňování ze strany nadřízených. Standardem v médiích v USA je tlustá zeď mezi zpravodajskou místností a kanceláří vlastníka.

Takže jste v tomto ohledu nezaznamenal žádné problémy, ba ani excesy?

Musím připustit, že znám několik deníků, mezi něž patří například noviny z Las Vegas, jejichž vlastníkem je miliardář, kterému v Las Vegas patří několik kasin a zároveň je štědrým dárcem republikánů. Reportéři těchto novin si stěžovali, že mají zapovězeno psát negativní příspěvky týkající se kasin. Děje se to i v Kalifornii, kde se vlastník jedněch novin pokouší svým reportérům diktovat, o čem mají psát. Takže i v USA se podobné věci stávají. Sami novináři na ně však zpravidla upozorňují, protože žádný dobrý reportér nechce pracovat pro noviny s podobnými praktikami.

O médiích se často hovoří jako o hlídacích psech demokracie. Platí to však v neztenčené míře i pro současnost?

Funkce hlídacího psa je stále zásadní. Já osobně zastávám tezi, že jsme to právě my, kdo obrací pozornost veřejnosti na současné problémy a kauzy. Domnívám se, že zejména v období politických kampaní jsou sdělovací prostředky nahraditelné jen stěží. Politici řeknou cokoliv, jen aby dostali hlas. A jsou to právě média, která by měla jejich výroky podrobovat analýze.

Můžete být konkrétnější?

Klasickým případem takového politika je Donald Trump. Právě díky médiím víme, že mnoho jeho prohlášení se pravdě ani nepřiblížilo. Řada výroků, které politici pronesou, je problematická. A je na médiích, aby k polopravdám, které ovlivňují naše životy, nemlčela a rozpoutala diskuzi. Ověřování faktů napomáhá tomu, že politici nemohou bez povšimnutí šířit nepravdivá tvrzení. Média tak pomáhají udržovat bdělost.

Tradiční republikánský deník The Wall Street Journal se od Trumpa distancoval. Je to poprvé v historii, kdy se deník otočil ke “svému” kandidátovi zády?

Co si pamatuji, tak se to stalo poprvé. Pokud vím, tak většinou se kandidáti podporují hlavně v editorialech. Do WSJ píší opravdu konzervativní novináři, kteří doposud vždy podpořili konzervativního kandidáta. Jenže letošní volby jsou jiné. I tito autoři si uvědomují, že Trump je potenciální hrozbou. The Wall Street Journal čtou převážně podnikatelé a lidé, kteří obchodují na burze. Mnozí z nich vědí, že Trumpovo zvolení by pro podnikání a obchod bylo krajně nevýhodné.

Proč?

Pokud by vyhrál, je jisté, že burza a ceny akcií by šly dolů a schodek státního rozpočtu by se jen prohluboval. Všechna tato negativa si chytří republikáni uvědomují a vědí, že po zvolení Trumpa by šla ekonomika dolů. Myslím, že to je důvod, proč poprvé v historii i oni podpoří demokratického kandidáta. Protože Trump je jednoduše směšný.

Některá média přirovnávala republikánského kandidáta k různým evropským politikům. Sledujete politiku v evropských zemích?

Sleduji, ale nemám příliš času věnovat se jí dopodrobna. Samozřejmě jsem si všiml rostoucího počtu lidí, kteří mají strach z imigrantů. Myslím, že tyto tendence narůstají ve většině evropských národů. Některé hlasy mluví o uzavření hranic, o potřebě přestat pomáhat uprchlíkům. Množí se názory, že dosavadní pomoc imigrantům je chybou. Většina z těchto argumentů je nacionalisticky orientovaná. vím, že pár zemí už určitou transformací prošlo. Třeba Polsko, které má teď silně nacionalisticky orientovanou vládu.

Lze tedy přirovnat Trumpa k někomu z evropského prostředí?

Srovnávat jej s někým ze současných politiků si netroufám. Nejbližší přirovnání, které mě napadá, je analogie s Mussolinim. Italským fašistou, který měl podobnou náturu, dělal spoustu ilegálních věcí, urážel ženy… a mimo jiné vlastnil média.

Pojďme zpět do žhavé současnosti. Jak vnímáte fakt, že moderátory prvních prezidentských debat financovaly demokratické fondy?

Po prvních debatách skutečně padlo několik stížností ze strany republikánů na to, že moderátoři pomáhali Hillary Clintonové, ale nepřikládal bych tomu příliš velký význam. Tisk je k protagonistům debat obecně velmi kritický. Druhý den se však jejich výkony velmi podrobně rozebíraly v různých médiích a většina uznala, že moderátoři se chovali férově k oběma kandidátům.

Moderátor třetí debaty Chris Wallace byl naopak financovaný republikány. Jak hodnotíte jeho výkon co do požadované objektivity?

Chris Wallace čelí kritice nejen od tisku, ale také od řady svých kolegů, protože se prezidentské kandidátky velmi detailně vyptával na skandál týkající se její e-mailové korespondence. Kdežto když byl na řadě Trump, přišla řeč jen například na to, jakou další krásnou budovu má Donald v plánu postavit. Je snadné podlehnout myšlence, že moderátor pomáhá jednomu z kandidátů, ale většinou toto přesvědčení odráží postoj člověka, který debatu hodnotí. Ten podvědomě hledá náznaky, které podpoří jeho názor. Pokud tedy podporuji Clintonovou a uslyším od moderátora jakoukoliv rýpavou otázku, budu si vždycky myslet, že je to vůči ní nespravedlivé. Když naopak fandím Trumpovi, potěší mě kritický dotaz směřovaný na soupeřku a budu spokojený s vyvážeností debaty.

Proč podle vás Hillary Clintonová dlouhou dobu průzkumy v takzvaných klíčových státech?

Hlasování probíhá v padesáti státech a každý z kandidátů má jistých zhruba dvaadvacet z nich. Zbytek – tedy oněch pět až sedm států, kde voliči ještě nemají ujasněné preference – je tudíž doopravdy klíčový. Řekl bych, že Clintonová si vedla lépe díky o poznání lépe zorganizované kampani, kterou pojala velmi moderně.

V čem je její pojetí ve srovnání se soupeřem progresivnější?

Na všechno má lidi. Když je potřeba přesvědčit voliče, aby šli k urnám, má na to Clintonová vyhrazenou celou skupinu, která zjišťuje momentální nálady voličů. Lidé v jejím týmu mají tah na branku, ale také schopnost váhající elektorát přesvědčit a přetáhnout na její stranu. Clintonová měla podle mého kampaň pečlivě naplánovanou a rozvrženou od samého začátku až do konce, což z ní dělalo favoritku. Její protivník v tomto ohledu zaostával.

Co bylo podle Vás největší Trumpovou slabinou?

Jeho kampaň se zaměřovala v podstatě pouze na jeho osobu. Rád pořádá mítinky, kterých se účastní spousta jeho příznivců. Ti ho milují a budou mu vždy pochlebovat, protože to on velmi rád poslouchá.

Je možné nebo pravděpodobné, že zveřejnění dalších e-mailů a výsledků vyšetřování FBI by mohlo ohrozit stávající pozici Hillary Clintonové?

Mám za to, že je krajně nepravděpodobné, že se něco takového stane v příštích dnech (rozhovor se uskutečnil 31. října 2016, pozn. red.). Těch 650 tisíc e-mailů, které se právě objevily, pochází z laptopu jejího manžela. Je také celkem pravděpodobné, že většina z nich jsou kopie již prošetřované korespondence. Klíčovým faktorem je i to, že obsah není nijak závažný, nejedná se přece o plány na ovládnutí světa. Nic přísně tajného tam není. Nemyslím si tedy, že by právě tohle mohlo Clintonovou zničit. Problém spočívá hlavně v tom, že ke státní korespondenci používala soukromý e-mail, který však pravděpodobně nečetl nikdo zásadní. Zítra ovšem může někdo zveřejnit další kontroverzní Trumpovy výroky. Mohou se vyjádřit další ženy a podělit se o to, jak je Trump obtěžoval, a pozornost se strhne zpátky k němu.

Pokud by Hillary Clintonová uspěla ve volbách, stala by se první ženou zastávající úřad amerického prezidenta. Mohlo jí to pomoci získat hlasy navíc, podobně jako Baracku Obamovi pomohla jeho afroamerická příslušnost?

Ve Spojených státech se stále v určitých částech země potýkáme se značnými rasovými problémy. Co se Obamy týče, bylo mnoho lidí proti němu právě kvůli barvě pleti. Takže se v USA logicky najdou také lidé, kteří si myslí, že ženy politiku dělat nemohou. Mají utkvělou představu, že jsou dobré jen k tomu, aby vychovávaly děti. Některé útoky na Hillary Clintonovou se zakládaly právě na tom, že je žena. A to velmi schopná žena, které se republikáni právem bojí. Kdyby se jí nebáli, tak by ji tolik nenapadali.

Čeho se její soupeři obávali především?

Hlavní obava zřejmě pramenila z toho, že byla nejdůvěryhodnější ze všech prezidentských kandidátů. Pak je tu ale i druhá strana mince. Kdyby se na veřejnost dostala videa podobného rázu jako jsou ty Trumpovy, ve kterých by figurovala Hillary Clintonová nebo Barack Obama, veřejnost by je okamžitě odsoudila a brala by to jako naprosto nepřijatelné. Což mimochodem skvěle poukazuje na rasismus v USA. Ale Trumpovi z nějakého důvodu jeho chování prochází. V magazínu The Atlantic jsem četl zajímavou myšlenku, kterou napsala Salena Zito: “Tisk bere Trumpovy výroky doslovně, ale nebere je vážně, kdežto jeho příznivci ho berou vážně, ale ne doslovně.” Vidíme tedy zásadní rozdíl v tom, jak se obě strany liší v pohledu na tu samou věc.

Současný prezident Spojených států ke konci svého mandátu naznačil, že budoucí orientace USA bude směřovat na asijský trh spíše, než na trh evropský. Domníváte se, že pokud by se stala Clintonová prezidentkou, navázala by v tomto ohledu na svého předchůdce?

Hillary Clintonová má v mezinárodní politice obrovské zkušenosti. Ve funkci ministryně zahraničí procestovala více než sto padesát zemí. Spojené státy samozřejmě mají různé důvody k tomu, aby se soustředily na asijský trh. Nemyslím si ale, že upevňování vztahů nebo navazování spolupráce v Asii může rozvrátit americko-evropské přátelství, které trvá šedesát nebo sedmdesát let. Mám za to, že USA se snaží víceméně vyvažovat svá partnerství s ostatními zeměmi. Evropa však zůstává hlavním obchodním partnerem Ameriky, protože vzájemný obchod je výnosný pro obě strany. Nepředpokládám, že by se Spojené státy otočily ke starému kontinentu zády.

Autorky: Martina Jiroušová, Karolína Foitlová

Martina Jiroušová s přispěním WeB

Internetový obsah tvoří denní agenda a průběžně aktualizované zpravodajství, které se týká médií, marketingu a reklamy. K tomu jsou součástí webu www.mam.cz i exkluzivní články uveřejněné v papírové verzi týdeníku. „Nový web je aktualizovaný několikrát denně a nejdůležitější události zprostředkovává formou on-line reportáží, které jsou u čtenářů hodně oblíbené,“ komentuje změny šéfredaktor Marketing & Media Filip Rožánek. Onlinová verze magazínu bude dále nabízet kompletní elektronický archiv týdeníku pro předplatitele.

Jednou z největších změn je přechod na responsivní design webu, což značí, že webová stránka svůj vzhled přizpůsobí podle toho, na jakém zařízení je prohlížena. Obsah je tedy možné číst na nejen na počítači, ale i na tabletu a mobilu, aniž by docházelo ke snížení kvality zobrazení.

Co se týká samotného vzhledu, logo MaM zůstalo stejné, pouze změnilo barvu z černé na červenou. Stránky jsou přehlednější, lépe se v nich orientuje a design je výrazně hezčí a modernější než u staré verze. Z obřího rámečku, který vyzýval k diskuzi, se stal jen nenápadný odkaz a uvolnil tak místo pro mnohem důležitější obsah – návrhy dalších článků, které by mohly čtenáře zajímat. Za mě určitě palec nahoru.

„Jsem velmi rád, že se nám podařilo nalézt dohodu, díky které se mohou zákazníci Skylinku opět dívat na stanice skupiny Nova v té nejvyšší kvalitě. Sportovní fanoušci se navíc mohou těšit na stanici NOVA Sport 2, která je nabitá zajímavými sportovními přenosy a zážitky,“ uvedl Christoph Mainusch, generální ředitel a jednatel skupiny Nova. Čeští odběratelé Skylinku nebudou muset manipulovat se satelitním set-top boxem, balíček HD stanic s kanály Nova se do nabídky vrátilo automaticky, a to od pětadvacátého ledna.

Pokud si ale diváci budou přát sledovat sport na NOVA Sport 2, čeká je operace s ovladačem, budou muset znovu naladit set-top box a tato stanice v HD kvalitě se pak stane součástí jejich programové nabídky. „Jsem rád, že mimo samotné obnovení vysílání programů skupiny Nova v HD kvalitě máme pro naše zákazníky další dobrou zprávu, kterou je rozšíření nabídky Skylinku o prémiový sportovní kanál Nova Sport 2 a kanál Nova International, určený pro diváky mimo území ČR,” okomentoval podepsání smlouvy Jaromír Glisník, člen představenstva M7 Group, provozovatele satelitní televize Skylink.  Oba sportovní kanály nabízí rozmanitou škálu výběru sportovních utkání, na české i slovenské diváky čeká šampionát v rugby – Six Nations nebo také boxerské zápasy Klička. Krom toho se sportovní fanoušci dočkají šipkařské Premier League, Wimbledonu, galavečerů UFC, motoristických závodů IndyCar a vysílání olympijských her z brazilského Rio de Janeira.

„Nová stanice NOVA International umožní divákům na Slovensku sledovat to nejlepší z naší vlastní tvorby, a to ve stejném čase jako diváci na českém trhu. Jsem rád, že jsme se dohodli na šíření obou našich sportovních kanálů i NOVA International na Slovensku právě se Skylinkem jako největším místním operátorem.“  Vyjádřil se k zavedení nové stanice ze skupiny Nova na Slovensku Mainusch. Nový kanál, NOVA International, zařadil mezi své pořady seriály Ulice a Ordinace v Růžové zahradě 2. Během dne budou mít slovenští diváci možnost sledovat první série těchto seriálů.  Krom toho Nova na slovenské obrazovky přináší zpravodajské a publicistické pořady, krimiseriál Atentát, nově uvedený seriál Na vodě, který má premiéru sedmého února a Televizní noviny.

Programová nabídka NOVA International je tvořená pořady produkovanými televizí Nova. Jedná se jak o zpravodajské tak o publicistické pořady a samozřejmě také o seriály.

„Na podzim jsme kontaktovali slovenské satelitní a kabelové operátory, se kterými aktuálně intenzivně jednáme o termínu zařazení stanice do jejich programové nabídky,“ prozradil Petr Horák, ředitel sekce nových projektů skupiny Nova. Programově nebude NOVA International nijak výrazněji profilovaná, tvořit ji bude jak zpravodajský, tak publicistický obsah. Ráno mohou diváci zhlédnout již zmiňovanou Snídani s Novou, v poledne, odpoledne a večer pak Televizní noviny. Na úterní večery NOVA chystá pro slovenské publikum pořad Víkend a čtvrtek bude patřit bulvárnímu magazínu Prásk!. S předpokladem, že Slováci jsou stejní kutilové jako Češi, se skupina NOVA rozhodla zařadit do programu i Rady ptáka Loskutáka s Petrem Rychlým, a to každou sobotu.

Na slovenské obrazovky také přijde nekonečný seriál Ulice, osudy jejích obyvatel mohou diváci sledovat každý všední den od půl sedmé večer. Pondělní večery patří i na Slovensku kriminálnímu pořadu Atentát. V úterý a ve čtvrtek večer se diváci mohou nechat dojmout příběhy z Ordinace v Růžové zahradě, samozřejmě již druhé řady tohoto seriálu z nemocničního prostředí, ve které, stejně jako v první řadě, není nouze o dramata. A od sedmého února čeká na slovenské publikum nový seriál Na vodě, který zatím není uvedený ani v České Republice.

Mezery v programu vyplní reprízy těch starých, původních pořadů a to z archivů TV Nova. První díly Ulice, první řada seriálu Ordinace v Růžové zahradě a seriál Gympl. Stanice NOVA International bude spolu se stanicemi NOVA Sport 1 a NOVA Sport 2 tvořit nabídku HD stanic skupiny Nova pro slovenský trh.

„Čtenáři nemusí mít strach, že by byli o něco ochuzení – digitální verze nabídne ty samé články a módní story jako tištěný časopis, dokonce i něco navíc. Budeme se snažit vydání obohatit o videa nebo záběry z focení, které se do tištěné verze nevešly,“ říká publisherka titulu Amália Balsa.

Cena jednoho čísla online Elle je 79 korun (2,99 eur). Co se týče předplatného, je možné si digitální verzi i předplatit, v nabídce je buď půlroční nebo roční předplatné. Půlroční předplatné vyjde čtenáře tohoto magazínu na 319 a roční na 639 korun. Krom klasických dvou možností předplatného je tu i třetí, takzvané kombinované předplatné, které nabízí obě verze časopisu. „Čtenářky si mohou svou ELLE vychutnat v tištěné podobě, jak byly dosud zvyklé, a například během cestování sáhnout po praktičtějším digitálním vydání. S kombinovaným předplatným získají obě verze,“ vysvětluje Miroslava Harcegová, brand manager ELLE.

Elle online ale není jediný elektronický počin, který vydavatelství Burda v poslední době spustilo. Začátkem listopadu spustili digitální verzi časopisu Burda Style. „Burda Style je časopis o módě a šití s více než padesátiletou tradicí. České ženy rády hledají svůj osobitý styl a móda je pro ně způsob, jak ho vyjádřit. Web mohou procházet stejně jako módní katalog nebo si přečíst zajímavé články,“ říká publisherka titulu Zuzana Diniz Sousa.

Současné vydání časopisu obsahuje 70 střihů, nejen pro ženy, podle kterých si ženy mohou ušít nejen nadčasové kousky ale i módní výstřelky. „Web je stejně jako časopis určený ženám, které mají rády šití, módu a kreativitu. Ženám, které touží do svého stylu vložit vlastní nápady. Vychází vstříc i majitelkám nesouměrné postavy, jimž střihy Burda pomohou oblékat se hezky a vkusně,“ dodává šéfredaktorka titulu Dagmar Vlasáková.

Letos obdržel vyznamenání za zásluhy o stát novinář byl Jan Petránek. Působil jako zahraniční zpravodaj v Pákistánu, Indii, Číně a Sovětském Svazu. Krom jiného byl i komentátor a nadšenec do kosmonautiky, komentoval například přistání Apolla 11 na Měsíci, což byla shodou okolností jeho poslední reportáž.  Působil v Československém rozhlase před rokem 1968, ale kvůli svému protiokupačnímu vysílání a podpisu Charty 77 musel svou práci opustit. K novinářské profesi se vrátil až v roce 1987, kdy začal psát pro samizdatové Lidové noviny.

Druhým vyznamenaným novinářem, tentokrát za zásluhy o stát v oblasti kultury, se stal Antonín Jaroslav Liehm. K novinařině se dostal až po druhé světové válce. Mimo jiné spolupracoval s E. F. Burianem v časopise Kulturní politika, kde působil jako kritik. V roce 1968 se pokusil obnovit 16 let stagnující Lidové noviny. Jenže přišla okupace a Liehm utekl do zahraničí. Poměrně dlouho pobýval v Paříži, kde vydával Lettera International, kulturní revue.

Posledním oceněným novinářem byl in memoriam Karel Weirich. Jelikož se narodil se v Římě a měl tedy k Itálii blízko, stal se italským a vatikánským dopisovatelem ČTK. Prezident ho vyznamenal, protože v Itálii zachránil 200 Československých židů. Ocenění převzal jeho synovec, Pavel Weirich.