Redaktoři Marianne během minulého týdne zveřejnili obě verze společně s prohlášením, ve kterém na tento krok upozorňují s tím, že se jedná o ohrožení nezávislosti redakce. Také ovšem dodali, že něco podobného se z Křetínského strany dříve nikdy nestalo. Oproti nim ale šéfredaktorka týdeníku Natacha Polonyová tvrdí, že se jednalo o rozhodnutí celé redakce.

Communiqué de la société des rédacteurs de Marianne (SRM) à propos d'une intervention de l'actionnaire principal sur la "Une" du journal pic.twitter.com/yEnCUD13ZX

— Société des rédacteurs de Marianne (@SRM_Marianne) April 19, 2022

Ponechám teď stranou otázku, jestli si Daniel Křetínský nebo jakýkoliv jiný vlastník vůbec může podobný zásah vůbec dovolit, byť se jedná v tomto případě „pouze o menší“ úpravu. Ač se mně osobně to, co se stalo, nelíbí, asi dokážu pochopit, proč něco takového, na první pohled nenápadného, chtěl udělat. Českému miliardáři ve Francii patří například deník Le Monde nebo významné elektrárny v Gardanne a Saint-Avold, takže se dá odvodit, že jeho vztah k Macronovi, potažmo k aktuální francouzské vládě, bude docela vřelý. Zatímco v případě vítězství Marine Le Penovou by to rázem měl pravděpodobně o poznání složitější, jelikož francouzská politika by se začala orientovat odlišným směrem než v posledních letech.

Jenže se nemůžu zbavit pocitu, že se jednalo o zbytečný až riskantní tah. Emmanuel Macron měl dle průzkumů v té době již dost komfortní náskok. Co kdyby vše nakonec dopadlo jinak? Le Penová, která vždy docela inklinovala k Rusku, mohla využít šance a udělala by z toho velkou aféru, vše by těsně před volbami rozmázla, čímž by se o ní najednou mluvilo mnohem více. Hlavně tedy ve smyslu, jaká je ona oběť a její soupeř je vlastně ten, kdo hraje nefér, a ovládá dokonce i média, což navíc určitě všichni dávno minimálně tušili.

Někteří sice jistě namítnou, že se přeci podobné věci, a často ještě mnohem horší, vždy poměrně běžně děly, stávají se i v dnešní době a zřejmě se jich v budoucnu asi úplně nezbavíme. Ale ať si říká kdo chce co chce, žurnalistika by zkrátka měla být profesionální, kritická, nestranná, objektivní ale hlavně nezávislá. Pro další příklady, kdy se snaží vlastník angažovat ve „svých“ médiích, totiž stačí zůstat i u nás v Čechách. Případ, kdy Andrej Babiš koupil společnost Mafra, pod niž spadají například Lidové noviny, MF Dnes, idnes.cz nebo televizní kanál Óčko, je veřejně známý. Toho času začínající politik se dušoval, že za žádných okolností nebude zasahovat do práce redaktorů Mafry a s novináři raději nebude mluvit vůbec. Pár hodin poté volal redaktorovi lidovek, který byl na jeho tiskové konferenci, proč o tom nenapsal žádný článek, ideálně na titulní stranu. Jak to dopadlo, všichni víme. Žádný majitel by přeci neměl do svých médií zasahovat či v nich cokoliv publikovat, a už vůbec ne pravidelné komentáře dle jeho preferencí, obzvláště například před volbami.

Ne vždy ale byl Staněk publicistickým moderátorem snažící se diváky hlavně pobavit. Mediální kariéru začínal jako reklamní textař. Následně působil na pozici šéfredaktora lifestylových časopisů a jako redaktor Reflexu nebo Hospodářských novin. V roce 2015 jsem ho mohli poprvé vídat na obrazovkách. Moderoval publicistický pořad s názvem „Pořad“ na platformě Stream.cz. Zapsal se jako stand-up komik zábavního pořadu Čermák & Staněk Comedy a je dokonce i někdejším pokerovým komentátorem.

Od roku 2018 je součástí internetové televize MALL.TV, kde nejprve vedl „Historii věcí“ a poté talk show „Luděk Staněk baví“. Aktuálně, po více než dvaceti letech své mediální kariéry, moderuje zcela seriózní zpravodajský pořad, ovšem naprosto neseriózně. Způsobem sobě vlastním při tom komentuje současné dění v české kotlině i ve světě. Ačkoliv je jeho vystupování místy poměrně kontroverzní, stěžovat si, že by Staněk snad někomu stranil, si nemůže prakticky nikdo. U Luďka na koberečku se totiž pomyslně vystřídali snad všechny známé osobnosti od vrcholných politiků, přes Daniela Landu až například po Marka Zuckerberga. Na běžných televizních obrazovkách by mu pravděpodobně pšenka úplně nekvetla, Staňkův humor totiž je dost specifický a občas na hraně, až si říkáte, jestli už „nepřestřelil“. Jenže na MALL.TV si s Událostmi udržuje počet diváků, kteří navíc stále přibývají.

Za největší zajímavost z jeho osobního života můžeme považovat, že Luděk je velkým fanouškem londýnského fotbalového Arsenalu.

Jednání zástupců klubů s vedením soutěže bylo poměrně rychlé a místo původně plánovaných až čtyř hodin trvalo přibližně pouze čtvrt hodiny. Výsledkem bylo neprodlené vypovězení smlouvy se společností Rambler, kterou vlastní jedna z největších ruských bank Sberbank.

„Premier League a její kluby se dnes jednomyslně dohodly na pozastavení naší dohody s ruským vysílacím partnerem Rambler (Okko Sport) s okamžitou platností a darují 1 milion liber na podporu ukrajinského lidu,“ uvedla liga ve svém oficiálním prohlášení.

Kontrakt v hodnotě okolo šesti milionů liber byl platný do konce této sezóny. Od následujícího ročníku měla převzít vysílací práva pro Rusko společnost Matč TV patřící do holdingu Gazprom, jenž je největším exportérem zemního plynu na světě. O budoucnosti této smlouvy se bude teprve jednat.

Během uplynulého víkendu diváci také mohli zaznamenat solidární heslo Football Stands Together, neboli Fotbal stojí pohromadě, které bylo extra zobrazováno při přenosech ligy po celém světě.

#FootballStandsTogether pic.twitter.com/UYxn5CX5Qi

— Premier League (@premierleague) March 6, 2022

K Premier League se následně přidala i English Footbal League, pod kterou patří nižší anglické profesionální soutěže. Rusové tak nebudou moct sledovat žádná utkání anglických soutěží na stanicích Okko Sport, Footbal TV ani dalších streamovacích kanálech.

Náplň práce:

• natáčení zpravodajských reportáží v Plzeňském kraji ve spolupráci s redaktorem
• spolupodílení se na vytváření obrazové složky pro pořady vysílané ze studia
• stříhání zpravodajských reportáží
• spolupráce ve studiích při výrobě zpravodajských pořadů

Požadavky:

• zkušenost s audiovizuální tvorbou zpravodajství
• znalost programů Edius, Adobe Premiere a výborné ovládání střihu
• znalost natáčení s profesionální kamerou i mobilními zařízeními (video, foto)
• časová flexibilita
• řidičský průkaz skupiny B (aktivní řidič)
• dobré komunikační schopnosti
• vlastní kreativita a schopnost spolupráce v týmu

Více informací o nabídce naleznete zde.

Pokračování českého seriálu o hokejovém trenérovi a vítězi olympiády v Naganu Luboši Hrouzkovi, kterého hraje Jiří Langmajer, se potkal opět s velkým ohlasem. Televize Seznam jej od června vysílala v hlavním čase pravidelně každé pondělí, přičemž nejnovější díly přišly na řadu v první polovině října. Poměrně mladá televize stojí také za předchozí druhou sérií, pod první je podepsaná internetová Obbod TV. Tvůrcem seriálu je Daniel Strejc, scénář napsal Petr Kolečko a celé dílo zrežíroval Vladimír Skórka, který velice kvituje, že se díky spolupráci se slovenskou „Jojkou“ a místu natáčení stal z Lajny „mezinárodní projekt“.

I přes odlišný způsob pojetí jednotlivých sérií se seriál může těšit velké popularitě, což dokazují také čísla. První dvě řady mají na stream.cz, který patří pod Seznam, přes milion zhlédnutí na jeden díl. Závěrečná osmička dílů je aktuálně těsně nad průměrem 400 tisíc a první díl se blíží již 700 tisícům. Za jeden z důvodů oblíbenosti můžeme považovat aspekt předvídatelnosti, seriál je totiž plný propracovaných obratů a relativně překvapivých změn. Takže kdo si myslí, že ví, jak se děj bude dále odehrávat, s poměrně velkou pravděpodobností se splete.

Zájmu napomáhá také skvělá herecká obsazenost. Od již zmíněného, Jiřího Langmajera se dostaneme přes Zdeňka Piškulu (Hrouzkova syna), Hanu Vágnerovou, Michala Suchánka, Václava Neužila, Romana Mrázika až po Zuzanu Stavnou, Janu Bernáškovou, Maroše Kramára či Michala Isteníka. V sérii, narážející svými vtipy ve velké míře na Brno a Slovensko, si zahrál v krátkých střizích dokonce i nestárnoucí hokejový bůh Jaromír Jágr, kterému dělal v hokejovém studiu společnost jako expert Tomáš Měcháček. Zápasy netradičně komentuje Jaromír Bosák, za normálních okolností fotbalový komentátor.

Nejnovější série stála opravdu za to, což dokazuje i hodnocení na Česko-slovenské filmové databázi. Celá řada má velmi solidních 78%, nejlepší díl byl ohodnocený dokonce 87 procenty. Jedná se o epizodu s názvem Duše, kde diváci byli svědky bratrovražedného souboje mezi Čechy a Slováky na Mistrovství světa v Praze. Na rozhodnutí, jestli ke stávajícím čtyřiadvaceti dílům přibydou další, je ale nutné si nějaký čas počkat.

Je klasické všední ráno. Po náročném vstávání a stresu z nestíhání máte konečně chvíli klidu a jako každý den se chcete podívat, co nejlepšího během noci nabídla hokejová NHL. Otevřete automaticky sport.cz a najednou nastane šok, který Vás probral lépe než šest ranních budíků. Přes téměř půl strany se totiž objeví reklama na obchod se sportovním oblečením a pod ní nazelenalé pozadí, na němž je modrý šikmý nápis „SPORT.CZ„. Ten se kupodivu stále vejde na obrazovku.

Poté, co zkusíme stránku párkrát obnovit, abychom zjistili, zda se nejedná o chybu, zjistíme, že jednička českého sportovního zpravodajství úplně změnila po deseti letech svůj design. Při prvním pohledu již víme, že nezůstal prakticky kámen na kameni. Titulky jsou obrovské se zbytečnou tloušťkou, aby nezanikly mezi reklamami, které mají mnohem více prostoru než dříve. Chvílemi dokonce zabírají větší plochu než články. Původní krásný přehled, kde se vešlo prakticky vše na jednu obrazovku, je pryč. Na svém místě zůstala pouze základní lišta, kterou rozšířily například sekce MMA či Esportu, a přehled aktuálních výsledků z nejvýznamnějších sportovních lig v dolní části pod články.

Na hlavní straně, když se skrze ni tedy postupně prokoušeme, objevíme pět klíčových kategorií (fotbal, hokej, tenis, zimní sport a úplně nové podcasty) a k nim vztahující se nejčerstvější články. Přesně něco podobného mi v minulé podobě chybělo, ale proč tam musí být nacpaný opět ten nevkusný tlustý font?

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Nový vzhled u spousty pravidelných čtenářů nenašel pochopení. Ti svůj nesouhlas dali najevo v diskuzi přímo na webu.

„Doufám, že ten Montserrat navíc s tloušťkou 900 brzy přehodnotíte. Pro titulky je to fakt ošklivý a nedobře čitelný font. Logo je hezké, ale ze začátku století,“ přirovnal jeden z komentujících velikost titulků k masivní hoře ve Španělsku.“

„Je to děs. Nepřehledné, barevně nepříjemné, k některým méně protěžovaným sportům se člověk neprokliká dřív, než mu zestárnou děcka. Navrhuji vrátit starý vzhled a tvůrcům nového vrátit výplatu,“ napsal další z uživatelů.“

Našli se ale i tací, kteří rozhodnutí redakce kvitovali.

„Přijdu ráno do práce, otevřu Sport… a čučím jako puk. Potlesk za odvahu, udělat po letech tak radikální změnu. Ale čím víc, na to koukám, tím víc se mi to líbí,“ vyjádřil kladný postoj jeden z účastníků fóra.“

Naprostou novinkou tohoto média jsou podcasty. Ty jsou v dnešní době velice oblíbené a pro web by měly být značným okysličením stejně jako častější komentáře, které nyní dokonce dostaly vlastní rubriku. S odstupem času můžu říct, že těmito rozšířeními trefil sport.cz dost možná menší jackpot, který vykompenzuje nepovedenou vizuální formu.

Každá změna potřebuje čas, čtenářům určitě bude trvat nějakou dobu, než si na velká škatulata zvyknout. Uvidíme také, jak se sport.cz k situaci případně postaví, ale nyní rozhodně nemůžeme celou akci hodnotit pouze pozitivně.

Na internetu ovšem nyní často najdeme pěkný zmatek, při kterém si mnozí z nás jistě hned vybaví tradiční český večerníček o dvou kutilech a hlavně jeho velice známou melodii od Petra Skoumala.

Říká se, že Chaos vznikl dříve než Země, něco pravdy na tom zřejmě bude. Stačí se podívat na titulky tří online médií z těch nejzavedenějších u nás, Porybného Novinek, Bakalova Aktuálně a veřejnoprávní ČTK. V listopadu jsme totiž byli svědky, již téměř tradičně, několika zarážejících momentů, kdy se dokonce i v jediný den sešly protichůdné zprávy k aktuálním vyjádřením představitelů vlády.

Co si z toho všeho zmatku má člověku odnést, když jeden den nemocnice omezují péči, ale zpřísňování už není v plánu, a vzápětí se omezuje a nemocnice se plní nemocnými?

Následně zjistíme, jak se prospěšné testování studentů bude rušit.

Nebo vlastně nebude?

A s tím zpřísňováním to je taky trochu jinak…

Trochu hodně jinak. Zprávy o změnách aktuálních opatření by vydaly na druhý díl Kosmovy kroniky:

Alespoň, že některé jistoty se nám vracejí a v žebříčku nejčastějších výrazů se „nouzový stav“ urputně dere opět na první příčky.

Navíc se nám do toho ještě přidaly zmatky ohledně zdravotního stavu pana prezidenta.

Vůbec se nedivím Čechům, že jsou v posledním období pořádně zmatení. Kdo by také z toho všeho zmatený nebyl…

Již přes čtyřicet let můžeme Petra Vichnara vídat na obrazovkách svých televizorů. Od doby, kdy se po vystudování Fakulty tělesné výchovy a sportu na Univerzitě Karlově v roce 1978 stal nedílnou součástí redakce České televize. Co se týče televizní žurnalistiky, velmi brzy se zařadil mezi českou špičku. Několikrát byl oceněn v anketě Týtý. V osobním život byl také velice aktivní sportovec, mezi jeho největší sportovní koníčky patřil basketbal, tenis a cyklistika.

Na televizním poli proslul zejména svoji profesionalitou, pokorou a odborností jako komentátor olympijských studií, házené a hlavně hokejových přenosů od mistrovství světa až po tradiční pořad Buly. Tečkou za jeho působením v hokejové redakci bylo mistrovství světa v roce 2015 v Praze. Na televizní tvorbě olympijských her se poprvé podílel již v roce 1988 v Calgary. Po posledních zimních olympijských hrách v korejském Pchjongjangu, kde mimo jiné komentoval také senzační zlatou jízdu Ester Ledecké, se přesunul do ještě většího ústraní. Nyní ho ale stále můžeme vídat například v každodenním sportovním zpravodajství Branky, body, vteřiny či při přenosech sjezdového lyžování.

Vzhledem k dlouholetým zkušenostem byl Petr Vichnar samozřejmě také přímým svědkem několika světových i českých „zázraků“. Zřejmě každý si vybaví minimálně některé z jeho nejslavnějších hlášek.
Mezi nejznámější patří hlavně ty ze soubojů o medaile olympijského Nagana včele s finálovým: „Svoboda, góóóól, je to tam, je to tam! Tak přeci jen existuje spravedlnost!.“ Hned v závěsu se semifinálovým dojetím „Vždycky jsem si myslel, že Vídeň bude vrchol, ale teď je vážně ohrožena.“
A tím se dostáváme také k první zlaté medaili samostatné České republiky v ledním hokeji na MS ve Vídni, kdy Martin Procházka rozhodl duel s Kanadou 19 sekund před koncem „To snad není pravda, dotkli jsme se hokejového nebe, Martin Procházka prostřelil Curtise Josepha!“

Jedná se zkrátka o nezpochybnitelnou legendu, která přinesla sportovní žurnalistice základy nových, moderních a dosud nevídaných prvků.

Náplň práce:

• kreativní tvoření grafické podoby titulu (grafický zlom, infografika,…)
• a spolupráce s redakcí na jeho zdokonalování
• podílení se na tvorbě ve své kategorii
• zodpovědnost za kontrolu tiskových podkladů
• práce s redakčními systémy

Požadavky:

• SŠ vzdělání v grafickém směru
• znalost programů Adobe CS6, InDesign a rutinní práce s nimi
• zkušenost práce s tištěnými médii
• cit pro kompozici a smysl pro detail
• samostatnost, pečlivost, komunikativnost
• časová flexibilita (1-2 nedělní služby za měsíc

Nabízejí:

• práci v redakci deníku E15
• zaměstnanecké výhody (5 dní dovolené navíc a další různé
• benefity v podobě e-stravenek, cafeterie nebo MultiSport karty)
• sídlo v pražských Holešovicích nabízí různorodé okolí s kavárnami,
• restauracemi, parky, fitness centrem či místní kolárnou

Více informací o nabídce naleznete zde